Posledním bodem programu dvoudenní návštěvy prezidenta Pavla byla diskuse v Jiráskově divadle v České Lípě

"V každém případě můj názor je ten, že by ideálně ke kumulaci funkcí docházet nemělo a že by se lidé, kteří do nich byli zvoleni, případně jmenováni, měli plnohodnotně věnovat výkonu jedné. A teprve když dokážou, že jí dokážou dát 100 procent a ještě je tady nějaká kapacita, tak možná něco přidat. Ale skutečně si nemyslím, že by bylo možné vykonávat kumulaci takto těžkých funkcí bez toho, že by byla ztráta kvality," řekl Pavel.

Dotaz od jednoho diváka byl narážkou na to, že starostka České Lípy Jitka Volfová (ANO) je od říjnových sněmovních voleb zároveň i poslankyní. Po debatě Volfová ČTK řekla, že souběh těchto dvou funkcí naopak vnímá jako výhodu. "Protože to je prolnutí praxe s těmi vyššími patry politiky, kde se tvoří zákony, kde se rozhoduje o věcech pro společnost. A pokud se ta praxe přenese právě pro to rozhodování, tak si myslím, že to může všem hodně usnadnit život," řekla Volfová.

I po prvních jednáních ve Sněmovně je přesvědčena o tom, že lze tuto práci spojit s postem starostky. Míní, že práci pro město se může věnovat i při zasedání Sněmovny. "Protože víceméně v průběhu toho dne, kdy jsou přihlášeni lidé do diskuse, tak ve Sněmovně máte možnost si vyřídit spoustu e-mailů, spoustu telefonátů. Takže já s tou radnicí jsem v neustálém kontaktu," dodala.

Diskuse v Jiráskově divadle v České Lípě byla posledním bodem programu dvoudenní návštěvy prezidenta Pavla v Libereckém kraji. V debatě se lidé ptali prezidenta mimo jiné i na průběh jednání s Andrejem Babišem (ANO) o sestavení vlády. Podle Pavla se při nich ani jeden nerozčílil. "Já bych řekl, že je to zatím oboustranná snaha o korektní a spíš věcné jednání, protože jsme si oba asi vědomi, že nějaká otevřená averze, přílišné emoce neprospějí ani jemu jako předsedovi vlády, ani mně jako prezidentovi, ale ani téhle zemi jako celku," uvedl. Doufá, že v tomto duchu povedou jednání i nadále. "A i když určitě budou nějaké názorové neshody, tak já už jsem avizoval Andreji Babišovi, že ne vždycky s ním budu souhlasit, ale že svůj případný nesouhlas nebo jiný pohled na věc budu vždycky nejprve říkat jemu než médiím, abychom spolu nezačali komunikovat emotivně přes média, protože to je nejlepší cesta, jak zabít vzájemný dialog," dodal prezident.

Pavel: Doplatky na bydlení bez pravidel jsou plýtváním veřejnými prostředky

Za obrovské plýtvání veřejnými prostředky označil dnes prezident Petr Pavel současný systém vyplácení doplatků na bydlení, který podle něj nahrává tzv. obchodníkům s chudobou. Vyplácení takových dávek by podle něj mělo být podmíněno například bezdlužností, posíláním dětí do škol nebo alespoň snahou najít si práci. Stát navíc vyplácí poměrně štědré prostředky na sociální bydlení, aniž by zohledňoval kvalitu, kterou za to dostává, řekl novinářům při návštěvě Libereckého kraje.

"Myslím si, že je na místě nastavit naprosto jasná srozumitelná pravidla a odpovědnost, tak jak ji vyžadujeme v jiných oborech, tak i v tomto případě vyžadovat naprosto jasné plnění standardů těmi, kdo takové ubytování poskytují. A pokud takové standardy nebudou schopni nebo ochotni naplnit, pak je na místě, aby jim byla odebrána licence a případně, aby bylo rozhodnuto o stanovení nějaké odhadní ceny objektu a o jeho odkoupení státem za odhadní cenu," doplnil prezident.

O podpoře pro hospodářsky slabé oblasti a problematice obchodu s chudobou je Pavel podle svých slov připraven jednat s novou ministryní pro místní rozvoj, ministrem práce a sociálních věcí a také s novým premiérem Andrejem Babišem (ANO). "Protože tam bude zapotřebí součinnosti, tato situace je neúnosná. Nastupující vláda hovoří o tom, jak budou hlídat efektivitu vynakládání veřejných prostředků. Tady evidentně dochází k obrovskému plýtvání," dodal prezident.

Obchodem s chudobou je míněna situace, kdy lidé bydlí v různých ubytovnách či v bytech v nuzných podmínkách za předražené nájemné, které majitelům takových nemovitostí hradí z doplatku na bydlení.

Tato věc a potřeba větší podpory hospodářsky slabých byla dnes tématem prezidentova setkání s primátorem Jablonce nad Nisou Milošem Velem (ODS), ale později také setkání se starosty Tanvaldska. Jablonec, který je druhým největším městem v Libereckém kraji, má na svém území problémovou ubytovnu v bývalém hotelu Neptun, kde v nevyhovujících podmínkách žije kolem 200 lidí včetně desítek dětí. Radnice se snaží budovu od soukromého vlastníka odkoupit, v lokalitě totiž působí problémy.

Podobné potíže ale trápí i starosty Tanvaldska. "Koncentrace problémů, kterými je region zatížen, je paradoxně vyšší než v takzvaně strukturálně postižených krajích nebo v jiných ohrožených územích, protože se tady promítají faktory, jako je vysoká nezaměstnanost, malá úroveň vzdělání, vysoká míra zadluženosti, exekucí, stárnutí populace. Spolu s tím se tam stejně jako v Jablonci projevuje problém s obchodem s chudobou, kdy starostové nemají legislativní nástroje k tomu, aby mohli situaci efektivně řešit," dodal Pavel.

Pavel se obává, že Česko letos dvě procenta HDP na obranu nevydá

Prezident Petr Pavel se obává, že Česko letos nevydá dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu. Je to dáno nejen rostoucím HDP, ale také ne úplně dobrou schopností čerpat peníze. Prezident to řekl na tiskové konferenci při návštěvě Libereckého kraje.

Premiér v demisi Petr Fiala (ODS) dnes přitom uvedl, že pokládá v agendě ministerstva obrany za nejdůležitější, že Česko plní závazky Severoatlantické aliance (NATO) vydávat na obranu dvě procenta HDP. Česko podle ministerstva obrany v roce 2024 splnilo závazek, na obranné výdaje se podařilo vyčerpat 166,8 miliardy korun. Cíl podle Fialy není ohrožený ani letos.

"Obávám se, že nebudeme schopni naplnit celá dvě procenta letošní rok. Velmi pravděpodobně tak nesplníme letos závazek, ke kterému se předchozí vláda zavázala," řekl Pavel.

Fiala dnes vyloučil, že by letošní výdaje mohly činit třeba 1,4 nebo 1,7 procenta HDP. "Bavíme se o prostoru 1,95 nebo 2,01 procenta a do poslední chvíle děláme vše pro to, abychom ta dvě procenta trefili," uvedl premiér v demisi. Úřady se podle něj poučily a na příští rok naplánovaly výdaje na zhruba 2,35 procenta HDP tak, aby jistě vyšlo plánovaných 2,2 procenta.

Členské země NATO se na červnovém summitu v Haagu dohodly na zvýšení obranných výdajů na pět procent HDP do roku 2035. Z toho 3,5 procenta HDP by mělo jít na tradiční vojenské výdaje, zbývající 1,5 procenta HDP na ostatní výdaje, kam by měly spadat mimo jiné investice do infrastruktury, kybernetické bezpečnosti a odolnosti společnosti. Končící vláda v březnu přijala usnesení, podle kterého porostou obranné výdaje do roku 2030 o 0,2 procenta HDP ročně na tři procenta.

Pavel je přesvědčen o tom, že závazek nejen dodržovat dvě procenta HDP, ale postupně výdaje navýšit až na 3,5 procenta, je v českém zájmu, neboť bezpečnostní situace ve světě se nezlepšuje a ruské hrozby už ani nejsou skrývané.

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické. ANO, SPD a Motoristé v programovém prohlášení uvádějí, že výše rozpočtu na obranu má zohledňovat aktuální potřeby státu a bezpečnostní situaci.

Na to, že v programovém prohlášení nové koalice jsou spíše obecné formulace, dnes poukázal i prezident. "Vycházím tedy z toho, že budeme zpracovávat detailní plán, jak navyšovat obranné schopnosti naší armády, protože součástí závazku z Haagu je i to, že členské státy budou každý rok předkládat detailní plán, jak závazek budou naplňovat," podotkl.

Hlava státu si nedokáže představit, že by na taková jednání Česko jezdilo s tím, že bude hledat výmluvy. Za zásadní namísto toho považuje hledat cesty k tomu, jak skutečnými opatřeními zvýšit obranyschopnost.

čtk