Průvodci na zámku v Zákupech už baterky nepotřebují, v pokojích svítí lustry

"Když se zatáhlo, tak průvodce si s sebou bral velkou baterku a na exponáty, o kterých hovořil při prohlídce, návštěvníkům přisvětloval," řekl dnes ČTK kastelán.

Díky osvětlení podle něj nyní i jinak vyznívají místnosti na prohlídkovém okruhu, který je zaměřený na období, kdy vládl rakouský císař František Josef I. "Více vylezou barvy, když to tak řeknu. Zámek je rozjasněnější, předtím působil trochu více ponuře, teď vypadá příjemněji," uvedl. Lépe lze vidět například detaily i barevnost obrazů či dekorativní malby Josefa Navrátila na stropech, které jsou ve výšce skoro šesti metrů.

Zákupský zámek je národní kulturní památkou. Jeho současná podoba odkazuje na 19. století, kdy patřil Habsburkům. V Česku je to ojedinělá ukázka jejich císařské rezidence, prohlídky ale byly dosud závislé jen na denním světle. "Elektrifikace místností na zámku neproběhla ani za Habsburků, ani po zestátnění zámku z toho důvodu, že téměř ve všech místnostech jsou na zdech původní papírové tapety z roku 1850 a na stropech jsou Navrátilovy malby z téže doby. A kdyby elektřina byla rozváděna po místnostech klasickým způsobem, to znamená, bude se zasekávat do zdí, do stropu, tak by byla původní výzdoba poškozena," uvedl Tregl.

Elektrifikaci části druhého patra umožnila rekonstrukce střechy, která se dělala v předchozích dvou letech. "V této souvislosti v severním a západním křídle zámku byla provedena elektrifikace tak, že kabel s elektřinou byl přitažen skrz půdu rovnou k lustru, tedy stropem, a tím pádem jsme nemuseli nijak sekat kabely do zdí a ohrožovat výzdobu," dodal kastelán. Díky elektrifikaci se podle něj do místností navrátily po restaurování i historické lustry z 19. století, jen klasické svíčky nahradily elektrické.

Podle kastelána pro některé návštěvníky, kteří se už na tuto trasu vydali, je zážitkem i způsob, jakým lustry rozsvěcují. "Tím, že nemáme elektřinu zasekanou do stěny, tak tam nemáme vypínače a musíme rozsvěcovat jiným způsobem. A protože se píše rok 2022, tak jdeme s dobou a lustry rozsvěcujeme aplikací v mobilním telefonu," řekl. V tomto směru jde na prohlídkových trasách hradů a zámků v Česku podle něj zatím o něco neobvyklého. "Myslím si, že v tom jsme asi jediní," dodal.

Nadále na denním světle ale bude na zámku závislá prohlídka jižního a východního křídla. Důvodem je podle kastelána to, že tam jsou původní lustry z doby Ferdinanda I. Dobrotivého z roku 1850, u kterých by z estetického hlediska byla elektrifikace jen obtížně proveditelná. Navíc do těchto míst jde více denního světla než do západního a severního křídla.

čtk