Snímek a vzpomínky německé rodačky pomohly lesníkům z Ralska obnovit Hornovu studánku

První písemný doklad o Černé Novině (Schwarzlandu) je z roku 1604, i když tato obec patrně vznikla už ve 13. století. "Za první republiky měla ves 54 domů a 246 obyvatel. Po skončení 2. světové války následoval odsun obyvatel ze Sudet, což pro vesnici, kde byl jen každý desátý obyvatel Čech, znamenalo konec. Vylidnění údolí mezi vrchem Kalich a známým skalním útvarem Divadlo v severovýchodní části Ralské pahorkatiny završilo vyhlášení vojenského újezdu," uvedl Sotona.

Z Černé Noviny se tak kromě několika polorozpadlých zdí a zbytku sklepů dochovala právě jen studánka s pramenem obloženým pískovcovými kvádry a vyrytým letopočtem výstavby 1858. I ta však už byla ve velmi špatném stavu. "Sedmdesát let studánka jen chátrala a mizela z pamětí lidí. K její zdařilé opravě výrazně přispěla paní Jana Havlíková, rodačka z nedalekých Holiček, dnes také zaniklé obce. Bez jejích znalostí, zjištění a podkladů by rekonstrukce do původní podoby nebyla možná," uvedl ředitel divize VLS Mimoň Jan Blažek.

Díky ní se lesníkům dostala do rukou dobová fotografie ze sbírky Miloše Kořínka, na níž je zachycena původní podoba studánky. Zprostředkovaně navíc předala lesníkům vzpomínky pamětnice a rodačky z Černé Noviny, kterou navštívila v Německu. Studánka byla nazývána Hornova podle jejího tehdejšího majitele a pro pitnou vodu k ní chodili obyvatelé z pěti chalup z dolní části vesnice. "Vodu si odnášeli ve dvacetilitrových putnách či konvích dle potřeby jednou až čtyřikrát týdně, přičemž každá taková cesta jim k asi 700 metrů vzdálenému pramenu zabrala zhruba jednu hodinu," uvedl Sotona.

Lesníci se podle něj díky těmto podkladům rozhodli, že historický pramen nenechají zaniknout a vrátí mu původní podobu. Obnovili a zrenovovali původní stavbu z pískovcových kvádrů, vyčistil prameniště a vybudovali repliku dřevěných vrat, které studánku chrání před znečištěním.

čtk