Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Strážci přírody chtějí na Panské skále v Kamenickém Šenově vybudovat památník

27. 07. 2019 | 16:48

Strážci přírody chtějí na Panské skále v Kamenickém Šenově do roka vybudovat památník za všechny zemřelé kolegy. Měl by mít podobu bývalého znaku Českého středohoří, což jsou dvě ruce chránící rostlinu. Místo ní by tam byla pamětní deska, řekl dnes ČTK jeden ze strážců Ota Dračka.

panská skála pixa 1
Ilustrační foto

"Mám představu využít stejný materiál, jaký tvoří národní přírodní památku Panskou skálu, tedy čedičové sloupy. Mohly být sestaveny do tvaru rukou, kde by svými dlaněmi chránily pamětní desku," dodal. Za poslední rok zemřel v republice jeden strážce, který působil v CHKO České středohoří. Památník by podle představ strážců neměl narušit ráz přírodní památky. S městem jako vlastníkem pozemku se chtějí domluvit na jeho umístění u cesty od informačního centra s parkovištěm.

Dnes strážci na Panské skále pořádali každoroční akci, která připomíná Světový den stráže přírody. "Kamenický Šenov je takové trojmezí tří chráněných krajinných oblastí, Labských pískovců, Lužických hor a Českého středohoří," uvedl předseda Asociace strážců přírody ČR Borek Franěk.

Akce má přiblížit práci strážců, která zahrnuje i opravu značení cest, monitorování zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin či průvodcovskou a osvětovou činnost. "Lidé mají zakořeněno, že strážce znamená nějaké perzekuce a pokuty, to je ale až to druhotné," uvedl Franěk. Je-li to možné, strážci raději volí domluvu. Mnohdy totiž provinilec ani neví, že spáchal přestupek. "Lidé ani nepoznají, že je to chráněná kytka, protože jim to připadá jako nějaký plevel. Větší služba ochranně přírody se udělá, když jim řeknete, co je tam pěkného a na co dát pozor," řekl. U černých skládek ale bývají nekompromisní, i když dohledat viníka bývá obtížné.

Obtížně strážci přírody řeší i přestupky s řidiči motocyklů a čtyřkolek. Problémy působí také turisté, kteří kvůli pořízení lepšího selfie nerespektují klidové zóny, třeba v Českém Švýcarsku jsou to hnízdiště ohrožených sokolů stěhovavých. V Jizerských horách je zase problém se sportovci, mnoho si navyklo běhat v noci s čelovkou. I kvůli nim klesá populace tetřívků. "Máme tam počítadla a průměrně 300 lidí proběhne každou noc centrální částí hor, kde má být klid," uvedl jeden z dobrovolných strážců v Jizerských horách Radmil Studený. Dobrovolníci tvoří většinu strážců. "Dohromady je strážců asi 600 a 92 procent jsou dobrovolní. Profesionální mají jen národní parky," uvedl Franěk. I tam jich je ale podle něj málo. Za příklad dal České Švýcarsko, kde jsou čtyři, a ve srovnatelně velké německé části 25. Problém je podle Fraňka nejen v nedostatku peněz, ale i legislativě, zákon je z roku 1992. "Jsou tam napsané věci, které jsou nevymahatelné. Třeba, že strážce má zadržet osobu a předat policii. Není napsáno jak, což mají třeba Slováci," dodal. Čeští strážci nemají například ani jednotnou uniformu.

čtk