Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Jablonec chce zase probouzet k životu chátrající městské lázně, inspiraci hledal v Novém Městě pod Smrkem

23.06.2023 | 12:23

Jablonečtí radní pověřili náměstka pro rozvoj města a digitalizaci Jakuba Chuchlíka, aby zajistil zpracování studie proveditelnosti obnovy městských lázní. Studie by měla na základě srovnatelných příkladů formulovat stavební program a zodpovědět technické a ekonomické otázky realizace a jejich následného provozu.

JNlaznejablonec5
archivní foto

Budova městských lázní v Jablonci nad Nisou je již téměř třicet let zavřená. S vědomím kulturní hodnoty objektu a v rámci snahy o jeho záchranu byla od té doby zvažována a připravována celá řada návrhů možného využití.

„Žádný z nich však doposud nepřinesl přesvědčivé řešení z hlediska nutného stavebního zásahu či ekonomiky budoucího provozu, a proto také žádný nenalezl potřebnou širokou podporu,“ konstatuje náměstek Chuchlík s tím, že se paradoxně dosud důsledně neprověřila možnost obnovy původního účelu. „Jakkoli se od výstavby proměnily společenské potřeby a nároky, existují příklady úspěšného provozu historických lázní jako center odpočinku a podmanivého zážitku,“ dodává Jakub Chuchlík.

Lázně byly vybudovány v letech 1908-1909 na počest císaře Františka Josefa a v květnu 1910 byly slavnostně otevřené. Projektem byl pověřený architekt Robert Hemmrich. Veškerá plánová dokumentace včetně stavebního deníku se dochovala. Ve 30. letech se uvažovalo o rozšíření objektu, k realizaci však nedošlo. V té době byl patrně ubourán jižně usazený vysoký komín. V roce 1960 do budovy neblaze zasáhl okresní stavební podnik. Zničeno bylo původní průčelí, ozdobné prvky na fasádě a větší část původních oken. V interiéru zůstala zčásti zachovaná původní bazénová hala, vstupní prostory a schodiště se štukovými detaily.

Od roku 1996 se hledá nové využití. Z hlediska projektových příprav se nejdále dostal záměr přestavby lázní na knihovnu, který zůstal přibližně před čtrnácti lety ve fázi rozpracované dokumentace pro územní rozhodnutí. V diskuzi s Libereckým krajem se v minulých letech zvažovalo také využití pro návštěvnické centrum Křišťálového údolí. Objekt byl opakovaně neúspěšně nabízen k prodeji pro soukromé záměry.

V roce 2013 nabídla řešení městských lázní Johanna Pauly, která navrhovala lázně zrekonstruovat na rehabilitační centrum pro seniory. Vedení města tehdy také jednalo s katedrou architektury liberecké Technické univerzity o umístění školních ateliérů do jabloneckých městských lázní. Univerzita ale nakonec vsadila na stavbu nového objektu a ze záměru sešlo. V roce 2015 vznikl z občanské iniciativy spolek ArtproProstor, který poukazoval na spící krásu uzavřeného objektu formou kulturních akcí a nabízel koncept alternativního kulturně-společenského centra.

„Úvahy o obnovení původního využití mají řadu předobrazů v Čechách i zahraničí. Nejbližší funkční a architektonicky blízce příbuzné lázně v Novém Městě pod Smrkem od stejného autora, otevřené necelý rok po jabloneckých, navštívila rada města při svém výjezdním zasedání na začátku června,“ uzavírá náměstek Jakub Chuchlík.

JN/Jana Fričová