Jablonecké muzeum dává nahlédnout do prostředí ražeben a lisoven. Jejich vznik souvisí s rozvojem bižuterního průmyslu

Dokonce stále používají k výrobě i předválečné stroje, řekla novinářům kurátorka výstavy v Muzeu skla a bižuterie v Jablonci Kateřina Nora Nováková

"My jsme se snažili udělat alespoň z těch základních a nejdůležitějších firem takovou mapu. Je tady letecký pohled na Jablonec, který je ručně malovaný a tam jsem se snažila označit místa, kde nejdůležitější ražebny a lisovny byly," uvedla kurátorka.

Asi nejznámější jabloneckou firmou byl podle ní podnik Franz Mänert, který pod tímto názvem fungoval až do znárodnění v roce 1946. Jeho stejnojmenný majitel si dokonce na základě vlastního návrhu nechal sestrojit největší lis tehdejšího Rakouska-Uherska. "Stěhovalo ho z Tanvaldských strojíren šest párů koní. To byla obrovská akce. Lis bohužel už dnes neexistuje," řekla Nováková. Na výstavě mají podle ní alespoň fotografii tohoto lisu.

Návštěvníci se na výstavě mohou seznámit i s produkcí dalších firem s německými zakladateli, jako byli Gebrüder Jäger, Josef Feix Söhne, Josef Scheibler či Heinrich Brditschka. Připomenout si mohou i sortiment pozdějších podniků Bižuterie, Silka či družstev Nisasport, Javoz, Maják a také prohlédnout produkci současných ražeben a lisoven. Vystavené jsou i nástroje, výrobní zařízení, polotovary či hotové výrobky, mezi něž patří nejen bižuterie, ale i medaile, plakety nebo odznaky. "Asi poprvé je vystavena v takto velkém měřítku jedna velká soukromá sbírka, která se týká odznaků, řádů, vyznamenání, medailí z druhé světové války, kdy jablonečtí výrobci museli změnit svoji produkci," uvedla kurátorka.

Na výstavě nazvané Vyraženo do kovu, jež potrvá do dubna příštího roku, je pomyslně vytvořeno i prostředí dílny. V ní se mohou návštěvníci posadit ke kovoryteckému stolu z jablonecké uměleckoprůmyslové školy, který je starý nejméně 100 let. "Mohou si vyzkoušet práci kovorytce nebo práci lisaře na starém předválečném lisu a odnést si unikátní razítko s motivem výstavy." dodal scénograf výstavy Miroslav Janda.

čtk