Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Jizerskohorským bučinám zápis na seznam UNESCO přinese zvýšení prestiže a závazek toto území dál chránit

28. 07. 2021 | 14:45

AKTUALIZOVÁNO: Zápis na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO pro Jizerskohorské bučiny v Jizerských horách přinese zvýšení prestiže a závazek toto území dál chránit. Navenek by se jinak nic změnit nemělo, výrazně by nemělo ani přibýt turistů. Novinářům to dnes řekl ředitel regionálního pracoviště Liberecko Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jiří Hušek.

jizerkyChodnikyTOP menší
Archivní foto

O zařazení nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam UNESCO dnes rozhodl Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu. Odpoledne rozhodl kladně a je to první tuzemská přírodní lokalita na tomto seznamu.

Jizerskohorské bučiny zabírají plochu zhruba 27 kilometrů čtverečních na severním úbočí Jizerských hor od Oldřichova v Hájích po Lázně Libverda. Území je pozoruhodné smíšenými a bukovými lesy na strmých svazích s unikátní geomorfologií. Nejcennější vnitřní část má zhruba deset kilometrů čtverečních a kolem je ochranné, zhruba 17kilometrové pásmo. Jde o jednu z nejzachovalejších a přírodně nejcennějších částí v CHKO Jizerské hory. Zápis na seznam UNESCO by byl podle Huška oceněním, jak významné toto území je. "Přijali bychom závazek, že se budeme chovat k tomuto území takovým způsobem, aby to před světovým společenstvím obstálo," uvedl. Navenek by se ale podle něj nic změnit nemělo. "Nebude se tam zvyšovat stupeň ochrany, nebudou se tam dělat nějaká další omezení či něco jiného," řekl.

Ředitel AOPK František Pelc po zkušenostech z jiných přírodních lokalit zařazených na seznam UNESCO nepředpokládá ani, že by zájem turistů o toto místo výrazně stoupl. "Navýšení návštěvnosti kvůli fenoménu UNESCO je zpravidla v řádech procent, pět, deset, 20. To není nic dramatického," řekl dnes ČTK.

Podle Huška na severní svahy nemíří zdaleka tolik turistů jako do jiných částí Jizerských hor. "Chodí tam lidé, kteří vyhledávají více přírodní krásy. Ono je to také terénně mnohem složitější, je to namáhavější. Je to lokalita, kde se na kole nelze pohybovat s výjimkou Viničné cesty," uvedl. Hušek neočekává ani po případném zápisu na seznam UNESCO, že by se rozšiřovala síť turistických stezek. "Bohatě stačí. Atraktivity, co tam vidíme, ať jsou to některé skalní vyhlídky, Frýdlantské cimbuří, Ořešník a podobně, anebo vodopády a peřeje potoků, jsou zpřístupněné už teď. A není žádný důvod, aby se další části otevíraly pro turistiku," dodal.

Snaha o zápis je společným projektem několika zemí z Evropy. Původně bylo v návrhu 29 lokalit s bučinami. Podle Pelce hodnocením bez výhrad prošlo devět lokalit včetně Jizerskohorských bučin, ale při dnešním rozhodování se budou posuzovat i další. "Předpokládáme, že dalších pět šest lokalit by mohlo na seznam doputovat," dodal Pelc. V minulosti se podle něj Česko neúspěšně na seznam UNESCO jako přírodní památku pokoušelo zapsat například Žofínský prales v Novohradských horách nebo skalní města Českého ráje.

čtk

AKTUALIZOVÁNO: Výbor světového dědictví Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu před malou chvílí rozhodl o zařazení nejcennějších částí Jizerskohorských bučin na seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Jedná se o vůbec první takovou přírodní lokalitu v České republice. Zápis je úspěšným završením společného projektu několika zemí, který celkem zahrnuje deset lokalit po celé Evropě. Rád bych v této souvislosti poděkoval všem, kdo se o toto mimořádné ocenění zasloužili, v čele s Františkem Pelcem a Jiřím Huškem z Agentura ochrany přírody a krajiny.

FB/Martin Půta