Liberecká a jablonecká radnice jsou nově národními kulturními památkami. Na prestižním seznamu doplnily ikonickou stavbu na Ještědu

Národní kulturní památka je definována jako kulturní památka, která je nejvýznamnější součást kulturního bohatství národa.

14 "oceněných" radnic má mimořádnou architektonickou, urbanistickou a uměleckohistorickou hodnotu. Jde o Malostranskou radnici v Praze, staré radnice v Brně a Prachaticích, nové radnice v Ostravě, Jablonci nad Nisou a Prostějově, radnice Liberci, Plzni, Kadani, Litoměřicích, Hostinném, Havlíčkově Brodě, Znojmě a Kyjově.

Na seznam se dostaly také pražská Primátorská tramvaj z roku 1900 a v Plzeňském kraji Křižíkova tramvaj z roku 1899. Podle ministerstva jde o dva nejcennější historické tramvajové vozy v ČR s mimořádným významem pro dějiny techniky a průmyslu v českých zemích.

V současnosti je podle Národního památkového ústavu v Ústředním seznamu kulturních památek zapsáno téměř 500 národních kulturních památek. K nejstarším patří archeologické naleziště Dolní Věstonice, mezi památky středověké zase Karlův most, Anežský klášter, hrad Pernštejn či soubor gotických soch z období krásného slohu. Mezi památky novověké patří například vila Tugendhat v Brně nebo čistírna odpadních vod v Bubenči.

Na seznamu jsou i památky z konce 20. století, například hotel a televizní vysílač na Ještědu nad Libercem.

Od středy tak má Liberec další národní kulturní památku - radnici. Liberecká radnice je novorenesanční budova umístěná na náměstí Dr. Edvarda Beneše v centru Liberce. Je sídlem magistrátu, dominantou a jedním ze symbolů města.

V roce 1879 založila Liberecká spořitelna konto na stavbu nové radnice a vzápětí na něj sama přispěla částkou 30 000 zlatých. Dalších 100 000 zlatých odkázal na tento účel průmyslník Franz Liebieg mladší (uváděn též jako Liebig, zemřel roku 1886). Přípravný výbor připravil skicu s požadovanými rozměry stavby, vyčíslil předpokládané náklady a doporučil městskému zastupitelstvu, aby o vypracování stavebních plánů byli požádáni renomovaní architekti. Tyto návrhy byly schváleny 15. 4. 1887 a byla vyhlášena soutěž na nejlepší projekt s doporučením k realizaci stavby v zaalpském stylu.

Z devíti došlých návrhů byl za nejlepší označen návrh vídeňského architekta Franze Neumanna. O realizaci právě tohoto projektu rozhodlo zastupitelstvo 6. prosince 1887 v době starosty Karla Schückera. Zastupitelé ocenili tehdy velikou užitnou plochu a nejnižší rozpočet.

Základní kámen nové stavby byl položen 30. září 1888 a 5. listopadu 1890 byla dokončena hrubá stavba. 22. září 1891 byla na vrcholu hlavní věže vztyčena socha plechového rytíře, 1. září téhož roku navštívil stavbu radnice císař František Josef I. Původně plánovaný termín dokončení – 1. listopad 1892 – se nepodařilo dodržet kvůli politickým změnám, nejdůležitější z nich bylo odvolání městského zastupitelstva a dosazení vládního komisaře do čela městské správy. Radnice tak byla k prohlídkám zpřístupněna až o Velikonocích 2. a 3. dubna 1893. Přesně pět let po položení základního kamene se konalo symbolické položení kamene posledního.

Nová radnice v Jablonci nad Nisou (sídlo magistrátu) byla postavena v letech 1931–1933 a budí nadšení především u obdivovatelů funkcionalismu. Jedná o vynikající dílo československé meziválečné architektury, které svými uměleckohistorickými kvalitami jednoznačně přesahuje rámec regionu a řadí se oprávněně mezi nejcennější objekty svého druhu na našem území.

Radnice byla vybudována v letech 1930–33 a vítězný návrh architekta Karla Wintera byl vybrán v rámci architektonické soutěže mezi 177 zaslanými projekty. Již v době výstavby byla budova pojata nejen jako náhrada staré radnice, ale také jako kulturní centrum (měla obsahovat biograf, kavárnu s terasou, restaurace, vinárnu, městskou spořitelnu a další obchody a služby).Proti stavbě radnice na Mírovém náměstí se zvedla vlna protestů, a to zejména kvůli nutnosti zrušit parkovací místa na tomto náměstí. V protestním dopise z 23. prosince 1930 pisatelé uvádějí: "Postavením nové radnice toto parkoviště zmizí a podepsaní nevidí žádnou možnost vytvořit za tento parkovací prostor v centru města vhodnou náhradu. Na žádný pád se nemůže od automobilistů žádat, aby své vozy nechali stát na periferii města a chodili pro vyřízení svých záležitostí dlouhý kus cesty ke svým vozům."

Od roku 1958 je jablonecká radniční budova kulturní památkou, od 6. prosince 2023 i národní kulturní památkou.

čtk, cs.wikipedia.org, aro