Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Stát podruhé nabízí dva domy s nájemníky v Harrachově, chce skoro 102 milionů korun

12. 09. 2024 | 13:17

Ministerstvo financí (MF) podruhé nabízí dva zchátralé bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově. Za obě stavby, bez pozemků, chce minimálně 101,9 milionu korun. Pozemky patří městu. Cenu oproti prvnímu kolu, do něhož se nepřihlásil ani jeden zájemce, snížilo MF zhruba o deset milionů.

harrachov dumharrachov1
archivní foto

Nabídky je možné podávat do 8. listopadu. Jediným kritériem hodnocení je cena, vyplývá z podmínek v dnes vyhlášené veřejné soutěže. V domech je dohromady 15 bytů. Cena za jeden byt tak v průměru vychází na 6,8 milionu. Domy jsou přitom podle radnice v dezolátním stavu.

I přes snížení ceny nebude o domy usilovat město, jemuž patří pozemky pod nimi. Vyplývá to z vyjádření starosty Harrachova Tomáše Vašíčka (SNK - Změna pro Harrachov) pro ČTK. S ohledem na špatný stav domů by je radnice chtěla získat od státu bezúplatně. "Jsou v dezolátním stavu, je tam i zákaz vstupu na balkony," řekl starosta. Náklady na rekonstrukci domů odhaduje na 70 milionů korun. S ohledem na to, že Harrachovu patří pozemky, je Vašíček přesvědčen, že nikdo jiný oba domy získat nemůže. "Neumím představit, že by to někdo koupil za současných podmínek. Když to někdo koupí, podáme žalobu na odstranění staveb," dodal.

Město je kvůli těmto obytným stavbám v místní části zvané Klondajk ve sporu se státem dlouhodobě. Dva domy s 15 byty postavené před zhruba 30 lety pro místní skláře patřily původně městu. Soud ale obě stavby v listopadu 2021 přiřknul státu při vypořádání závazků po privatizaci státního podniku Crystalex z 90. let minulého století.

Po převzetí předložil stát nájemníkům nové smlouvy s tržním nájemným, které bylo až pětkrát vyšší než to, co lidé platili do té doby. Navíc žádal doplatit nájemné za předcházející období, často až statisíce korun. To nájemníci - většinou senioři, invalidé nebo samoživitelé - odmítli a postavila se za ně i radnice. Stát nakonec ve sporu ustoupil a nájemné zvýšil jen o pětinu.

Pro druhé kole soutěže stanovilo ministerstvo financí minimální prodejní cenu mírně pod účetní hodnotou staveb ke konci minulého roku. Jeden dům nabízí stát za skoro 41,8 milionu, druhý za více než 60 milionů.

čtk