Liberecký kriminalista s pracovníky dvou muzeí pátrají v Jizerských horách po 70 let starém místu tragédie

"Je na nás, abychom potvrdili, nebo vyvrátili, že je to opravdu ten autentický předmět, který už má muzejní hodnotu," řekl ČTK Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci, jenž na projektu spolupracuje. Plachta byla složená v jedné garáži v Bílém Potoce, nalézt se ji podařilo díky spolupráci s místním Jizerskohorským technickým muzeem. Rozbor ukázal, že je na ní lidská krev. "Analýza byla úspěšná a DNA profily jsou vhodné pro porovnání s rodinnými příslušníky předpokládané oběti či obětí," řekl ČTK genetik Daniel Vaněk. Podle Rouse se nyní snaží dohledat příbuzné obou zemřelých.

Policejní akce namířená proti sedmi skautům z Železného Brodu se udála ráno 24. července 1949 nedaleko Smědavy. V očích tehdejšího komunistického režimu se skauti dopustili těžkého zločinu - chtěli opustit republiku. Zásah ale provází stále mnoho nejasností. "Největší otazník je, zda šlo o předem připravenou vyprovokovanou akci Státní bezpečnosti, nebo zda šlo o akci Sboru národní bezpečnosti, která nebyla plánována dopředu," řekl ČTK liberecký kriminalista Pavel Karmazín.

Kriminalista při bádání vychází z výpovědí žijících účastníků přestřelky i vyšetřovacích a soudních spisů. Nejsou ale podle něj úplné a úplné pravdy se už zřejmě dopátrat nedá. "Můžeme s velkou pravděpodobností nějakou hypotézu stanovit, ale v podstatě na 100 procent to nebudeme moci říci nikdy," dodal. Některé otazníky by ale pomohlo objasnit nalezení místa střelby.

Tragickou událost dnes připomínají dva spojené kříže nedaleko silnice ze Souše na Smědavu, tam ale před 70 lety skauti netábořili. "Místo se snažíme dohledat, protože tam bylo vystřeleno přes 3000 nábojů. Problém je, že změny v terénu kvůli kalamitní těžbě jsou obrovské. Výzkumy už probíhaly v roce 2008 a 2009, nezávisle na nás, s negativním výsledkem," uvedl kriminalista.

Podle Rouse je potíž v tom, že pro kalamitní těžbu se v 80. letech používala v této lokalitě těžká technika a původní terén může být přeorán až do hloubky tři čtvrtě metru. "Celé místo je i kontaminováno odpadem těžby, což jsou úlomky různých řetězů a podobně," uvedl Rous. Je přesvědčen, že při hledání klasické detektory kovů stačit nebudou. "Budeme se snažit nasadit geofyzikální metody, jako je magnetometr, a budeme doufat, že tam zbyla třeba nějaká odpadní jáma, ve které jsou vyházené konzervy nebo něco podobného. To znamená, že tam bude větší objem železa, který bychom mohli detekovat," dodal.

čtk