Zanedbaný řopík u Zdislavy na Liberecku se změnil v muzeum, sloužit bude i k výuce

"Hledali jsme místo, kde bychom to mohli dělat trošku jinak než jenom ve škole, ve třídě nebo ve vytvořeném stanu," dodal.

Podle něj se objektu lehkého opevnění pokusili navrátit jeho podobu z doby jeho vzniku. "Je zrekonstruován a je tam zapůjčeno vybavení včetně zbraní asi za čtvrt milionu. Vypadá, jako kdyby čekal na svoje využití," uvedl Fabik.

Řopík u Zdislavy s označením S2/243/A-1207 byl součástí takzvané Liběchovské příčky, jež měla zastavit vojska, která by se probila přes hlavní linii obrany a postupovala směrem na Prahu. Úsek S2 chránil Liberec ze západní strany, od Vápenného vrchu u Chrastavy směrem ke Stráži pod Ralskem. Tento konkrétní objekt byl vybetonován 9. srpna 1938 s pevností betonu 450 kilogramů na centimetr čtvereční, což byl asi dvojnásobek běžného standardu. Vyzbrojený měl být lehkým kulometem vz. 26 a chránit měl směr k silnici z Jitravy do Zdislavy. Kvůli odstoupení pohraničí po podpisu Mnichovské dohody v roce 1938 ale nebyl tento řopík nikdy plně obsazen ani vyzbrojen.

Podle Fabika mají většinu prací na obnově řopíku hotové. Chtějí ale ještě zvelebit jeho okolí a vytvořit tam zázemí pro návštěvníky, zejména pro školy. První akcí pro veřejnost je dnešní slavnostní otevření bunkru.

V libereckém regionu už jedno takové malé muzeum několik let je. Do původní podoby z roku 1938 zrekonstruovali nadšenci objekt lehkého opevnění v Krásné Studánce na okraji Liberce. I v něm je při akcích původní výzbroj včetně kulometů. Dovnitř se zájemci dostanou několikrát do roka.

Řopíky vznikaly koncem 30. let minulého století jako součást pohraničního opevnění. Název získaly ze zkratky ŘOP, jež označovalo Ředitelství opevňovacích prací, které výstavbu opevnění řídilo. Jde o malé železobetonové pevnosti opatřené střílnami a pancéřovými dveřmi. Do podzimu 1938 jich po celém Československu vzniklo přes 10.000.

čtk