Ministr životního prostředí Hladík představí data o fungování stěny na zadržení spodní vody u Turówa

Těsnicí stěna na polské straně je přes kilometr dlouhá a tvoří ji síť vrtů hlubokých 120 metrů, které polští těžaři naplnili nepropustnou směsí jílu a cementu. Dokončena byla v polovině loňského roku a na konci června skončil roční testovací provoz. Ekologové od začátku uvádějí, že je stěna na špatném místě a odtoku vody nezabrání. Smlouva ale počítá i s tím, že pokud data z kontrolních vrtů ukážou, že stěna nefunguje, jak by měla, musí ji polská strana upravit - rozšířit směrem na západ, stěnu dotěsnit nebo případně prohloubit.

Data dodaná polskou stranou posuzovala skupina odborníků v níž se spojili geologové, hydrogeologové ze státních ústavů a akademičtí pracovníci. Kromě vyhodnocení údajů by měli případně navrhnout i vylepšení stěny. Ředitel geologické služby Venera ale již dříve uvedl, že data, která Česko během prvního roku fungování stěny dostalo, ukazují, že bariéra zatím stanovená kritéria splňuje. Kompletní data a vyhodnocení ročního fungování ale čeští odborníci z Polska dostali až počátkem července.

Podzemní stěna je jen jedním z opatření, která by měla zmírnit dopady těžby na české území. V současné době by měly začít práce na nadzemním valu, který bude osázený zelení a odstíní pohled do těžební jámy z české strany. Navíc by měl zmírnit hluk z dolu a také snižovat prašnost. Polská strana se kromě jiného v dohodě zavázala modernizovat strojní vybavení v dolu tak, aby se snížila hlučnost, vznikla také síť monitorovacích stanic. Polsko vyplatilo loni na jaře Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (přibližně 1,1 miliardy Kč) .

čtk