Na Frýdlantsku si dnes lidé připomněli nejen výročí samostatnosti, ale také události podzimu 1938

"Vlajka visela na budově, když Freikorps (pravicové polovojenské organizace v Německu) zaútočily v ranních hodinách na strážce obrany státu a na celní stráž, která tady byla. Po celou dobu bojů visela vlajka na té budově," řekl starosta. Dodal, že je rád, že navzdory změnám, kterými od té doby republika prošla, zůstala vlajka zachována. Při dnešním odhalení Masarykovy bysty před obecním úřadem Briestenský slíbil, že vlajku vyvěsí na viditelném místě, aby byla zachována pro další generace jako připomínka těžkého období českých dějin.

Frýdlantský výběžek, který od vnitrozemí oddělují Jizerské hory a geograficky spadá spíše k Žitavské pánvi, patřil k místům, kde se odehrály první boje. Obyvatelstvo v této oblasti bylo převážně německé. Čeští byli většinou právě celníci, pošťáci, četníci a další úředníci nebo učitelé, připomněl starosta nedalekých Heřmanic Vladimír Stříbrný (Starostové pro Liberecký kraj). Příhraniční obce výběžku byly tehdy pro Němce ideálním místem k eskalaci napětí a teroru, obranná linie byla až dál směrem do vnitrozemí a nejbližší vojenská posádka ve zhruba 30 kilometrů vzdáleném Liberci.

Německé jednotky útočily v pohraničí v září 1938 ještě před podpisem mnichovské dohody o postoupení pohraničních území Československa Německu. První vážnější incident v regionu se stal 15. září, kdy henleinovci obsadili budovu tehdejšího Okresního úřadu Frýdlant. Česká armáda sice obnovila pořádek, o šest dní později nad ránem ale zaútočili Němci na celnici v Habarticích, čtyři z obránců byli tehdy zraněni. 22. září pak Freikorps obsadil velitelství Stráže obrany státu a důležité budovy ve Frýdlantu a také část Heřmanic. Následující den tam zastřelili učitele frýdlantské české školy Otakara Kodeše, když chtěl zjistit, co se děje.

čtk