Nový okruh hradu a zámku Frýdlant zavede návštěvníky do rozsáhlé historické knihovny rodu Clam-Gallasů s 16 tisíci svazky 

Příběh knihovny se začal psát už v roce 1674, kdy ji na Frýdlantu založil císařský komoří František Ferdinand z Gallasu. Nešlo jen o sbírání knih, ale vznikala reprezentativní rodová knihovna, která měla odrážet vzdělanost, společenské postavení i kulturní rozhled svého majitele. V roce 1715 byla přestěhována do rodového paláce v Praze, kde zůstala více než 130 let. Teprve v polovině 19. století ji hrabě Eduard Clam-Gallas nechal přestěhovat zpět na Frýdlant. Zároveň ji rozšířil o soudobou francouzskou literaturu, především první pařížská a bruselská vydání děl Honoré de Balzaca, a knihy označil svým charakteristickým fialovým razítkem.

Dnes knihovna obsahuje téměř 16 000 svazků a patří k nejvýznamnějším zámeckým knihovnám v České republice. Více než polovina knih je psána německy, zastoupena je však také latina, italština, francouzština, angličtina a španělština. Najdeme zde právnickou, vojenskou, hospodářskou, lesnickou i zemědělskou literaturu, knihy o diplomacii, politice, architektuře, umění, hudbě, divadle i genealogii, ale také beletrii, encyklopedie a slovníky.

Sbírka ukrývá skutečné poklady. Patří mezi ně například životopis císaře Karla V. z roku 1561, vytištěný na modrém papíře, vzácné italské rukopisy a benátské tisky ze 16. století nebo knihy v původních pergamenových a kožených vazbách s rodovými znaky Gallasů. Ve fondu nechybí ani díla velikánů evropské literatury, jako byli Miguel de Cervantes, Giovanni Boccaccio, Francis Bacon, Johann Wolfgang Goethe či Friedrich Schiller.

Každá generace majitelů zanechala v knihovně svou stopu. Jan Václav Gallas ji obohatil o diplomatickou a náboženskou literaturu, Marie Karolína Clam-Gallas o divadelní hry a francouzskou beletrii a Kristián Kryštof o knihy věnované Napoleonovi, výtvarnému umění i hudbě. Na Eduardovu práci navázal jeho syn Franz Clam-Gallas, který fond rozšířil o publikace věnované Frýdlantsku, Liberecku a Podještědí, regionální topografii, severočeské umění, sport, německé bohemiky i drobné tisky z Frýdlantu, Liberce a Rumburku. Díky tomu je knihovna nejen rodovou kronikou, ale také jedinečným svědectvím o kulturních dějinách severních Čech.

Facebook/Státní hrad a zámek Frýdlant