Odpůrci těžby v hnědouhelném dole Turów upozorňují, že dohoda je v rozporu se zájmy Česka

Do Prahy v pátek přijede nová polská ministryně životního prostředí Anna Moskwová, která by se svým českým protějškem Richardem Brabcem (ANO) měla jednat také o smlouvě, jež má řešit další fungování dolu, jeho dopady na české obce a kompenzaci škod. Jednání o Turówu přerušil v noci na 1. října odlišný názor obou stran na dobu trvání dohody. Základní parametry se podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) podařilo dojednat, sporná je doba, po kterou nebude možné smlouvu vypovědět. Krajští zastupitelé minulý týden vyzvali ministry životního prostředí Brabce a zahraničí Jakuba Kulhánka (ČSSD) z končící vlády, aby pokračovali v jednání s Polskem a nečekali na ustavení nové vlády.

Odpůrci těžby ale podmínky dohody zpochybňují. "Všechna opatření se týkají jen jedné podzemní vrstvy, která neslouží k zásobování pitnou vodou a ani z ní neodtéká hlavní množství vody. V dohodě zcela chybí základní požadavky, jako je nový hydrogeologický model, na jehož základě je možné stanovit přesné parametry podzemní stěny, která by měla zabránit dalšímu poklesu hladin vody na českém území v důsledku těžby," uvedl Starec. Česko se má navíc zavázat, že do budoucna už žádnou žalobu na porušování evropského práva Polskem v souvislosti s těžbou v dole Turów nepodá.

"Bohužel se potvrdily naše dlouhodobé obavy z obsahu dohody. Zdá se, že naši politici stále nepochopili naléhavost situace: klíčové nejbližší území dovolují Polsku vytěžit během několika málo let, dohoda umožňuje na něm už nyní provést skrývku. Postup rypadel je podstatně rychlejší než realizace vodovodů a nám v Uhelné bezprostředně hrozí vyschnutí jediného vodního zdroje a obyvatelům širšího okolí pak definitivní ztráta pitné vody ve studnách. Dlouhodobě voláme po tom, aby se těžba přestala přibližovat k ČR, a to bohužel v připravené dohodě není nijak reflektováno," řekl Starec.

Hnědouhelný důl Turów u hranice s Českem zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE chce důl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci plánují těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. Rozšíření těžby loni Polsko povolilo bez ohledu na námitky sousedů. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty vody, ale i hluku a prachu. Polská strana navzdory květnovému předběžnému rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie odmítá přerušit těžbu, protože by to podle ní negativně dopadlo na energetickou bezpečnost země.

čtk