Soudní dvůr EU zahajuje slyšení o dole Turów. Greenpeace odmítá stažení žaloby výměnou za peníze

Původně se na jednání soudu chystala i delegace zástupců a zástupkyň organizace Greenpeace a místních lidí žijících vedle dolu, ale kvůli hrozbě stažení žaloby v uplynulých dnech byla plánovaná cesta zrušena.

Znění smlouvy, které je dlouhodobě pro utajované, uniklo minulý týden do médií a k platformě Společně za vodu, kterou Greenpeace podporuje. Z textu vyplývá, že smlouva řeší hlavně finanční kompenzace ve výši 1,3 miliardy korun, zatímco nechrání dostatečně . Zároveň ve smlouvě česká strana slibuje, že se již nikdy na soud v případě dolu Turów neobrátí. Vymáhání ostatních podmínek, mezi kterými není žádné omezení těžby, ani plán na její dřívější ukončení než v roce 2044, není jasné. Smlouvu dojednává končící ministr životního prostředí Richard Brabec, přestože po volbách má podle Greenpeace mandát jen na zajišťování nejnutnějšího chodu ministerstva a smlouvu by měla řešit až nová vláda.

Jednání v Lucemburku je dnes veřejné, soud vydá konečné rozhodnutí nejspíše v řádech týdnů nebo měsíců. Zatím soud vydal předběžné rozhodnutí v květnu letošního roku o okamžitém zastavení dolu Turów z důvodu nevratného vlivu na životní prostředí. Polsko těžbu nezastavilo, a tak soud rozhodl v září o pokutě, Polsko zatím tvrdilo, že ani pokutu platit nebude. Částku je ale možné strhnout z evropských dotací. Polsko zatím kvůli podpoře hnědouhelného dolu Turów dluží Evropské unii přes 25 milionů eur, tedy zhruba 630 milionů korun.

Greenpeace považuje uzavírání dohody s Polskem v situaci, kdy nerespektuje rozhodnutí soudu a unijní právo, za bezpředmětné a absurdní. Česká republika nemá žádné garance, že bude Polsko smlouvu plnit, když odmítá plnit i nařízení soudu.

Nikol Krejčová z Greenpeace říká: “Česko neustále nabízí stažení žaloby na Polsko výměnou za peníze. Polsko přitom rozhodnutí soudu ani stížnosti Česka na negativní vliv těžby na dole Turów vůbec nerespektuje. Žaloba není houska v obchodě, aby se s ní přesouvalo sem a tam podle momentálního rozmaru. Polsko by mělo jasně ukázat svou dobrou vůli a dohodnout plán na omezení těžby a její brzké ukončení. Nastává konec uhlí a ani Polsko se svými desítky let starými plány ho nedokáže odvrátit. Spravedlivá transformace energetiky musí začít okamžitě, není možné ji odsouvat o 23 let. Česko musí po Polsku požadovat víc, než je zatím uvedeno ve smlouvě. Nová česká vláda, která by měla o smlouvě a stažení žaloby finálně rozhodovat, musí být rozhodně ambicióznější.“

GREENPEACE/Lukáš Hrábek, tiskový mluvčí

Unijní exekutiva má na věc podobný názor jako česká strana

Soudní dvůr Evropské unie dnes začal projednávat česko-polský spor o těžbu v polském hnědouhelném dole Turów. Zástupce české strany na úvod jednání prohlásil, že důvody k žalobě stále trvají, neboť Polsko porušuje mimo jiné unijní pravidla o ochraně životního prostředí. Vláda ve Varšavě má na věc dlouhodobě opačný názor a navzdory pokutě se odmítá podřídit předběžnému soudnímu příkazu k přerušení prací v dole.

Česká strana se na soud obrátila letos v únoru poté, co loni polské úřady schválily prodloužení těžby v dole do roku 2026. Podle české vlády se tak stalo bez dostatečného posouzení vlivu dalších prací na životní prostředí, což je i názor Evropské komise. Polsko poté na jaře schválilo právní úpravy, které pode polské vlády dostatečně reagují na námitky české strany i komise.

"Zásadní problémy, kvůli kterým jsme podávali žalobu, stále trvají," řekl dnes soudu náměstek ministra zahraničí Martin Smolek, který českou vládu ve sporu zastupuje. Ani nová polská pravidla podle něj nezajišťují, že bude povolení v souladu s unijní směrnicí o posuzování vlivu na životní prostředí (EIA). Polsko například nedalo veřejnosti dostatečnou možnost účastnit se schvalovacího řízení, nevládní organizace například mohou pouze podávat odvolání, nikoli se zapojit do řízení v jeho začátku, uvedl Smolek. Proti prodloužení činnosti dolu a jeho plánovanému rozšíření protestují české ekologické organizace i zástupci obyvatel Libereckého kraje, kteří se obávají vlivu těžby na kvalitu pitné vody ve svých obcích.

"Zbavuje je to možnosti účinné právní obrany," prohlásil na adresu polských pravidel český zástupce, který stejně jako jeho polský kolega odpovídal na řadu dotazů soudců.

Varšava označuje české námitky za nepodložené. Zároveň tvrdí, že důl zajišťuje práci pro tisíce lidí, jejichž životní situace by se jeho zavřením zásadně zhoršila.

"Polsko již objasnilo, proč považuje všechna obvinění za nepodložená," prohlásil při dnešním slyšení zástupce polského ministerstva zahraničí Damian Krawczyk. Varšava již podle něj "vyčerpávajícím způsobem" dokázala, že vyhovuje požadavkům předpisů o ochraně životního prostředí. Česko navíc některé své námitky formulovalo nesprávně, když například mluví o porušování směrnice o vodě, kterou Polsko dodržuje, dodal Krawczyk.

Právní zástupkyně Evropské komise Katharina Herrmannová prohlásila, že unijní exekutiva má na věc podobný názor jako česká strana. Polsko podle ní stále nevyřešilo většinu problémů, kvůli nimž je žaloba nadále oprávněná. Herrmannová navíc připomněla říjnový výrok polského ústavního soudu, který zpochybnil nadřazenost unijního práva nad zákony země.

"Komise doufá, že Polsko nezpochybňuje a nebude zpochybňovat přednost unijního práva v tomto řízení," řekla Herrmannová.

Soud již v květnu vyhověl české žádosti a nařídil zastavení prací v dole až do finálního verdiktu. Protože se polská strana odmítla příkazu podřídit a práce v dole dál běží, vyměřil jí soud pokutu půl milionu eur (12,6 milionu korun) denně. Vláda ve Varšavě odmítá platit, kvůli čemuž zemi hrozí krácení unijních fondů.

Obě země se mezitím pokoušejí vyřešit situaci pomocí mezivládní dohody, o které začaly jednat na jaře. Zatím se jim však nepodařilo dospět ke kompromisu.

čtk