Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Zdislavská Papyrea uspěla na festivalu Big See v kategorii Tvůrčí příběh a identita jako zážitek

11. 11. 2019 | 16:41

Výhru Grand Prix v kategorii Tvůrčí příběh a identita jako zážitek neboli Creative story and identity as experience 2019 na festivalu Big See ve slovinské Lublani vybojovala ruční papírna Papyrea z podještědské Zdislavy. Festival je součástí akce Měsíc designu Lublaň, které se účastní 19 zemí střední a jihovýchodní Evropy.

papírna
Foto: LK

„Pro mě je toto mezinárodní ocenění vlastně jen potvrzením toho, co v papírně vidíte na první pohled. Je to touha a snaha majitelů dělat na špičkové úrovni to, co se naučili, neustále nabídku vylepšovat a dělat ji zajímavější. A také přistupovat k tradiční technice s pokorou a zároveň nově,“ uvedla Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch.

Porota vybírala z 12 nominovaných destinací střední a jihovýchodní Evropy. Zdislavskou papírnu ohodnotila takto: „Tvůrčí příběh Papyrey je příběhem znalostí a hodnot. Kombinuje odbornost ruční výroby papíru s malebnou krajinou severních Čech a osobním nadšením majitelů. Propojuje své návštěvníky aktivitou a nabízí pocit pospolitosti mimo technologii — to je to, co mnoho lidí dnes na cestách hledá. Nejenže se jedná o jedinečný zážitek pro cestovatele, ale  obohacuje také místní komunitu. Papyrea zároveň uchovává část tradičních znalostí a hodnot.“

Ruční papírna Papyrea je rodinná manufaktura v malebném zákoutí Ještědského hřebene, vesnici Zdislava. K výrobě papíru tu slouží nejen původní materiály, jakými jsou len, konopí a bavlna, ale i juta, sisal, vodní hyacint, papírenská moruše či sloní nebo koňský trus. Ovládají tu rovněž japonskou techniku výroby papíru, jež pochází ze šestého století našeho letopočtu, zachovala se v původní podobě dodnes a je zapsána v nehmotném dědictví UNESCO.

LK/Jan Mikulička