Frýdštejn, malebná obec na severním okraji Českého ráje, ukrývá historii ve jméně i kameni

Frýdštejn, malebná obec na severním okraji Českého ráje, nese ve svém jméně i krajině hluboké stopy středověké historie. Původní název hradu – Friedstein – odkazuje na dobu, kdy se v českých zemích stavěly hrady s německými názvy, často podle přírodních útvarů. Frýdštejn tak spojuje skalisko, na němž stojí, s pojmem míru a pokoje.

„Frýdštejn je přímo předurčený k podzimním výletům. Nejen zřícenina hradu, ale také okolní příroda a výhledy z nedaleké rozhledny na Kopanině tvoří ideální kombinaci pro poznávání krás Českého ráje,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.

Zřícenina hradu Frýdštejn, vzniklá pravděpodobně ve druhé polovině 14. století, je dnes významnou památkou regionu. Historické prameny naznačují, že se na jeho výstavbě podíleli páni z Dražic i Biberštejnové. Hrad se skládal ze starší horní části s obytnými budovami a okrouhlou věží a z mladší jižní části s hospodářskými budovami.

Frýdštejn sehrál důležitou roli i v husitském období, kdy jej vlastnil Bohuš z Kováně, věrný stoupenec krále Zikmunda. Hrad byl obléhán husitskými hejtmany, ale nikdy nebyl dobyt. Po bitvě u Lipan získal Bohuš za svou věrnost řadu výsad a vesnic.

V dalších stoletích se majitelé hradu střídali – od Berky z Dubé přes Zuba z Landštejna až po Oppersdorfy. Po roce 1552, kdy se sídlem panství stal Český Dub, začal Frýdštejn chátrat. Ztratil vojenský význam a stal se zdrojem stavebního materiálu pro obyvatele podhradí.

Ves Frýdštejn, která vznikla ve stínu hradu, se postupně rozrůstala z původních čtyř usedlostí. Historické záznamy z 17. století dokládají její pomalý růst a začlenění do širšího panství.

LK/Jan Mikulička