Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Kraj podpoří výstavbu pachových ohradníků. Ty mají zabránit divočákům přesouvat se na nová teritoria

28. 08. 2024 | 5:46

Šíření afrického moru prasat z Libereckého kraje dál budou bránit pachové ohradníky. Jejich instalaci navrhla Státní veterinární správa ČR, Liberecký kraj na to dá milion korun. Dotaci z krajského krizového fondu schválili krajští zastupitelé.

Prase
Foto: LK

Pachové ohradníky budou ještě letos lemovat krajskou silnici druhé třídy 270 od křižovatky I/13 až po hranici s Německem v Petrovicích.

"V současné době v Libereckém kraji dochází stále k postupu šíření afrického moru prasat způsobeného migrací volně žijících prasat. Abychom zastavili nebo alespoň zpomalili rychlost šíření této nebezpečné nákazy, podpořili jsme výstavbu pachových ohradníků. Toto opatření vzniklo ve spolupráci ministerstvem zemědělství a krajskou veterinární správou," doplnil krajský radní pro životní prostředí Václav Židek (Piráti). Nákup, instalaci a údržbu pachových ohradníků na vymezeném území zajistí Krajská správa silnic Libereckého kraje.

První divoké prase nakažené africkým morem potvrdila laboratoř 1. prosince 2022 nedaleko česko-polské hranice na Frýdlantsku, do konce července laboratoře nákazu odhalily u více než 80 ulovených nebo uhynulých kusů, do domácích chovů se zatím nákaza nedostala. Kolem místa výskytu nákazy vytyčila veterinární správa ochranné pásmo II, které ještě obklopuje nárazníkové pásmo I. Platí v nich mimořádná veterinární opatření s cílem zamezit šíření nákazy v populaci divokých prasat a především jejímu zavlečení do domácích chovů prasat.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší a nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, zvířata se musí utratit. Nakažení divočáci teď ale podle veterinářů přežívají delší dobu než dřív a mohou být zdrojem šíření infekce. "Z tohoto důvodu je víc než v minulosti důležité divočáky intenzivně lovit a snižovat hustotu jejich populace, která je v ČR výrazně vyšší, než by měla být," uvedl již dříve ústřední ředitel SVS Zbyněk Semerád.

V letošním roce se podle SVS poměrně výrazně zhoršila nákazová situace a šíření nákazy do dalších okresů Libereckého kraje, ochranná pásma se proto opakovaně rozšiřovala. Ochranné pásmo II má nyní 970 kilometrů čtverečních a zahrnuje území Liberecka a části Jablonecka až k Desné v Jizerských horách. Nárazníková oblast je na ploše 671 kilometrů čtverečních. Mimořádná veterinární opatření aktuálně platí na 52 procentech území Libereckého kraje. Opatření v pásmu II jsou přísnější.

čtk