Liberecký kraj investuje do rozvoje zázemí letecké záchranné služby tři desítky milionů

Letecká záchranná služba funguje v Česku 35 let. První základna, dodnes sloužící s volacím znakem Kryštof 01, začala z ruzyňského letiště startovat 1. dubna 1987. Dnes pokrývají vrtulníky záchranné služby celé území státu, a to i díky tomu, že někdejší Československo patřilo v zemích střední a východní Evropy k průkopníkům tohoto druhu zdravotnické pomoci. Základna na libereckém letišti vznikla před lety jako 18. v tehdejším Československu, i proto je označení jejího vrtulníku Kryštof 18. Loni vzlétl bezmála k 570 událostem.

Liberecký kraj je velmi členitý, i proto mají zdejší záchranná a horská služba od roku 1997 speciálně vycvičené týmy, které s vrtulníkem létají, slaňují a zachraňují v náročném terénu. Za čtvrt století existence už má tým na svém kontě na 400 zásahů. "Loni provedli 27 takových vzletů, z toho sedmnáctkrát museli k pacientovi slanit, v deseti případech se vrtulníku podařilo někde v dosahu bezpečně přistát," řekl Georgiev. S moderními sporty, jako je lezení, paragliding, ale také třeba singltrek podle něj takových zásahů přibývá.

Speciální tým musí Liberecký kraj od letošního roku spolufinancovat, ministerstvo zdravotnictví tyto služby neobjednalo. "Kraj na ně bude přispívat do roku 2028, ročně to přijde zhruba na 300.000 korun," řekl hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj). Podle ministerstva by měly v případě potřeby v Libereckém kraji zasáhnout záchranáři z Hradce Králové, Ústí nad Labem nebo Prahy, kde stát službu platí. Podle hejtmana by to ale znamenalo snížení dostupnosti a kvality neodkladné péče v regionu. "Liberecký kraj kvůli svým geografickým podmínkám letecké specialisty potřebuje v Liberci, a ne v jiných městech," dodal.

Liberecký kraj v roce 2014 vybudoval pro vrtulníky moderní přistávací plochu v areálu liberecké nemocnice, osvětlený heliport je jedním z mála v zemi, kde může přistát i vojenský vrtulník o hmotnosti 6,5 tuny. Kraj přišel na 40 milionů korun. Od podzimu 2020 mohou vrtulníky záchranářů přistávat za tmy i na libereckém letišti, do té doby byla plocha bez osvětlení. Stavba osvětlené přistávací plochy stála kraj a záchranku dalších téměř sedm milionů korun.

Záchranáři v Liberci navzdory tomu stále létají jen od úsvitu do soumraku. S nočním provozem se nepočítá. Liberecký kraj je pro piloty náročný, zejména kvůli rychle se měnícímu počasí. "Poblíž ani není žádné letiště s naváděcím systémem, které by nám v nouzi pomohlo," řekl již dříve ČTK Daniel Tuček, místopředseda představenstva společnosti DSA, která v Liberci leteckou záchrannou službu zajišťuje. Noční létání za takových podmínek by podle něj mohlo být i velmi nebezpečné.

čtk