Liberecký kraj přichází o kamenolomy. Už teď má nejdražší stavební kámen v ČR
Ze současných dvanácti využívaných kamenolomů zůstanou na území Libereckého kraje do deseti let pouhé dva. A pokud se nepodaří otevřít nová ložiska, už do konce této dekády poklesne celkový roční objem produkce stavebního kamene v regionu až o 45 %.
Nepříznivý vývoj na straně nabídky se přitom rozchází s očekávanou poptávkou, kterou bude v příštích letech plnit především plánovaná výstavba dopravní infrastruktury.
První příznaky počínající krize se projevují již nyní. Liberecký kraj má nejvyšší průměrné ceny stavebního kamene ze všech regionů. Informace vyplývají z Regionální surovinové politiky Libereckého kraje, kterou zpracovala Česká geologická služba.
Detailnější pohled na disponibilní zásoby prozrazuje, že stavební surovinová krize může na region dopadnout již na konci této dekády. Z celkového počtu dvanácti ložisek mají pouze dvě životnost nad deset let, zatímco další tři skončí za pět až deset let a zbývajících sedm za pět až sedm let. Zatímco v roce 2020 činil objem těžby v kraji 911 tisíc m3, v roce 2030 už to může být jen 500-550 tisíc m3, pokud se nepodaří otevřít žádné nové ložisko. Dohromady osm kamenolomů je již nyní před postupným ukončením těžby bez možností dalšího rozvoje či rozšíření. Tento fakt se již odráží ve vyšších prodejních cenách, které oproti předchozím letům narostly o 10-15 %, a u některých frakcí dokonce o 15-20 %.
„Před úbytkem disponibilních zásob varoval náš řešitelský tým již v předcházející Regionální surovinové politice v roce 2011. Protože naše prognózy se od té doby víceméně naplňují, o to naléhavěji nyní opět vyzýváme k otvírce nových ložisek. Jako nezbytná se jeví nejen obnova těžby na kopci Tlustec, ale také rozšíření některých stávajících kamenolomů či vstup do nových lokalit s prognózními zdroji. Stav reálně vytěžitelných zásob na území Libereckého kraje považujeme nadále za velmi znepokojivý až kritický. Sousední kraje zaujímají rovněž nízké disponibilní zásoby (zejména pak kraj Ústecký a Královéhradecký). Deficit by teoreticky bylo možné sanovat dovozem z Polska či Německa, lze ovšem předpokládat, že zdroje v příhraničních oblastech se budou v budoucnu i nadále soustředit na pokrývání domácí spotřeby,“ prozrazuje tým zpracovatelů koncepce Aktualizace Regionální surovinové politiky z roku 2019 z České geologické služby a zpracovatelé vyhodnocení koncepce na životní prostředí (SEA) pod vedením autorizované osoby Bohumila Suleka.
„Na základě aktuální dramatické zkušenosti s nestabilitou energetických zdrojů jsou o to více zásadní nerostné suroviny produkované z vlastních (domácích) zdrojů na území ČR, které jsou v rámci surovinové bezpečnosti a soběstačnosti z pohledu těžebního průmyslu pro strategické rozhodování vysoce žádoucí a nezbytné,“ dodává.
Stavební kámen se používá především k výstavbě silnic, dálnic a železnic a jako plnivo do betonu. Specifický význam má frakce od 32 do 63 milimetrů, která je při splnění potřebných kvalitativních parametrů vhodná pro kolejová lože železničních tratí. Kamenivem odpovídající kvality disponuje v současnosti pouze jediný kamenolom v Libereckém kraji.
Právě po tomto drážním kamenivu však má být v následujících letech v regionu vysoká poptávka. Stávající síť zdejších tratí neumožňuje zvýšení traťových rychlostí a nedisponuje dostatečným napojením na sousední kraje, a Správa železnic proto připravuje desítky rekonstrukcí, revitalizací a dalších investic. Velký objem kameniva pro kolejové lože spolyká například plánované zkapacitnění železniční tratě Liberec – Česká Lípa. Region však chystá mohutné investice i v oblasti silniční dopravy, která je rovněž surovinově náročná. Do rekonstrukcí silničních komunikací by mohla jít v následujících letech částka až ve výši miliardy korun.
„Těžba stavebních surovin je jednou z mála oblastí, do které nám nemluví Putin ani Evropská unie. Povolovací procesy jsou zcela v našich rukou a je jenom naše chyba, že v případě kamenolomů běžně trvají i přes 10 let. Je ostuda, že od revoluce se nepodařilo na našem území otevřít jediný kamenolom a že stavebnictví žije pořád z toho, co nám tu zůstalo ještě z období socialismu. Pokud někdo argumentuje ochranou životního prostředí, měl by si uvědomit, že oproti někdejší bezuzdné těžbě všeho a všude jsme na nejlepší cestě k druhému extrému, která přírodě rovněž neprospěje. Čím řidší totiž budeme mít síť kamenolomů a pískoven, tím více budeme muset kamenivo převážet. Výsledkem budou v lepším případě přetížené silnice, v horším extrémně drahé či nedostupné suroviny,“ říká Pavel Fiala, předseda představenstva Těžební unie.
Česká republika disponuje bohatými zásobami stavebního kamene, geologové však v posledních letech upozorňují na vysoké procento končících ložisek a nedostatečné otevírání nových. Stavebnictví je přitom na dodávkách této suroviny závislé. Pro představu: výstavba kilometru jednokolejné železnice spolyká cca 8 tisíc tun a výstavba kilometru dálnice 40-50 tisíc tun drceného kameniva. „V případě omezení těžby hrozí výrazné prodražení a prodlení všech výstaveb a nutných rekonstrukcí. Státu by tak mohly vzniknout škody v řádu až několika miliard korun,“ upozorňuje Pavel Fiala.
Těžební unie ve spolupráci s Českou geologickou službou připravuje Studii dostupnosti kameniva pro plánované stavby v oblasti výstavby dálniční a silniční sítě a v oblasti plánované výstavby železničních koridorů, zabývající se analýzou disponibility kameniva pro budoucí velké infrastrukturní stavby. Z dosavadních výsledků vyplývá, že do deseti let skončí polovina kamenolomů i pískoven a v některých regionech nastane nedostatek stavebního materiálu.
TZ Těžební unie