Lyže, sklo, památky, železnice i ochrana přírody. Letošek je Rokem Harrachů

Letos podle Goryczkové uplyne několik významných výročí, což dává příležitost tento starobylý rod připomenout. Přesně před 400 lety nastoupil Arnošt Vojtěch z Harrachu na pražský arcibiskupský stolec a zároveň je tomu 400 let od sňatku Isabely Kateřiny z Harrachu s Albrechtem z Valdštejna. Harrachové byli s českými zeměmi velmi silně spjati a zanechali v naší historii hlubokou stopu. Odkaz osvíceného myšlení a pokrokového hospodaření rodu Harrachů lze podle ředitelky NPÚ najít napříč regiony.

Díky častým pobytům v zahraničí přinášeli Harrachové řadu novinek a jejich práce byla široce oceňovaná. "V dnešní uspěchané a přetechnizované době jsou hraběcí nadhled, elegance a důstojnost tím, co nám často schází a co bychom si alespoň na chvíli přáli vrátit zpět. Heslem Harrachů je 'Ctnost vítězí nad nepřízní'. Jeho platnost je nadčasová," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Harrachové a sklářství patřili k sobě. "Proto jsme letošní ročník zahájili právě v Harrachově, abychom připomněli jeden z velkých odkazů tohoto rodu. Projekt bude pokračovat dalšími aktivitami jak na objektech NPÚ, tak v dalších bezmála 30 institucích, které se k projektu přidaly. Chystáme několik přednáškových cyklů, speciální prohlídky a kulturní akce. Za hlavní výstupy projektu považuji vydání dvou monografií a také obnovu části hostinských pokojů na zámku Hrádek u Nechanic a kaple v Janovicích u Rýmařova," dodala Goryczková.

Sklárna v Harrachově na Jablonecku byla na jilemnickém panství rodu Harrachů založena roku 1712. Loni oslavila 310 let, a je tak dnes nejstarší kontinuálně fungující sklárnou nejen v Česku, ale zřejmě na celém světě. Tradice výroby skla v Harrachově je ale podstatně starší než místní sklárna, sklo se zde tavilo už na konci 15. století. Sklárnu v Harrachově na Novém Světě postavil v roce 1712 Elias Müller a ze stejné doby pochází i budova zdejšího sklářského muzea, která byla prvním kamenným stavením v západních Krkonoších.

Harrachové sklárnu převzali až o půl století později a vlastnili ji do roku 1943, kdy ji museli nuceně prodat říšskému Němci Rudolfu Endlerovi. Po druhé světové válce se stala sklárna majetkem státu a v roce 1993 ji v rámci privatizace Crystalexu koupil František Novosad. "Cítíme se, možná trochu neskromně, jako pokračovatelé Harrachů," řekl dnes ČTK Novosad. Ve sklárně se podle něj dodnes zachoval tradiční způsob výroby foukaného skla. V areálu je také unikátní památkově chráněná, více než stoletá brusírna skla poháněná transmisemi a vodní turbínou.

Podnik dnes stejně jako za Harrachů vyrábí luxusní nápojové a užitkové sklo a také křišťálové lustry, většina produkce míří do zahraničí. Sklárna patří k oblíbeným turistickým cílům v Libereckém kraji, v krizových letech 2008 a 2009 to byla právě turistika, co pomohlo sklářskou výrobu v Harrachově udržet. Před covidem tudy prošlo za rok až 70.000 lidí, loni zhruba polovina. V areálu je také výtvarná dílna, minipivovar, pivní lázně, hotel a restaurace a především sklářské muzeum s unikátní sbírkou skla, která čítá na 5000 kusů a mapuje historii výroby ve zdejší sklárně.

čtk