Nejvíce vášní na sociálních sítích vzbudila plná parkoviště u hobbymarketů. Zapovězené lokality v přírodě pak nemají logiku

14. 04. 2020 | 5:55

Máme za sebou jedny z nejpodivnějších Velikonoc. Nesmělo se na koledu, nesmělo se navštěvovat příbuzné a známé. Mohlo se zajít do přírody a do supermarketů. Jak si vyjít na vzduch, o tom se na sociálních sítích vedly dlouhé a vyhrocené diskuse, protože na sebe opět narazily jednotlivé zájmové skupiny.

Že se může kromě potravinářských supermarketů i do hobbymarketů, což způsobilo největší srocení lidu od termínu vyhlášení nouzového stavu, tomu pak nerozuměl vůbec nikdo.

Nasdílela jsem na náš facebookový profil tři snímky od supermarketů v Liberci Pavlovicích. Parkoviště před potravinovými obchody byla jako vždycky plná, nejtěsněji ale bylo před OBI, neboť před ním stála fronta táhnoucí se až do jízdní dráhy a lidé překáželi kolem projíždějím automobilům. Je tam tak málo místa, že před vstupem není žádný chodník. Auta jezdí těsně kolem vchodových dveří.

Zpřístupnění velkých kutilských a zahrádkářských center každopádně mnoho lidí rozladilo, protože otevřením hobbymarketů vláda popřela veškerá do té doby platná hygienická opatření a postavila na hlavu opatření jiná, která do diskutabilní praxe aplikoval Liberecký kraj.

Z rozkazu krajského krizového štábu byla už druhý jarně-letní víkend uzavřena parkoviště v turisticky atraktivních pasážích Libereckého kraje. To zcela ochromilo příměstský turistický ruch například v Jizerských horách či na Frýdlantsku. Záměrně jmenuji jen tyto dvě lokality, které jsem během volných dní projela ve snaze alespoň letmo zmapovat, jak to tu vypadá doopravdy, ne jak se situace jeví z facebookových příspěvků.

Na sítích přetrvává hysterie vůči lufťákům a lidem z větších měst mnohdy vyvolaná místními samosprávami, které vytvořily z turistů a cyklistů nepřátele venkova a zaručené "vironosiče". A přitom celá řada zdejších občanů bezesporu stála ve frontách před libereckými hobbymarkety. Jíst a rýt se musí.

Frýdlantské náměstí.

Zcela mrtvé bylo v sobotu Frýdlantsko. Budiž samosprávě města Frýdlantu ke cti, že nepodnikala žádné mediální ani faktické manévry a vůči případným návštěvníkům nevyvolávala žádné zbytečné emoce. Přitom je zdejší region protkán sítí cyklotras i málo frekventovaných silnic. V době mého mapování situace byly komunikace zcela prázdné, pusto bylo v centru i kolem zámku. Parkovací plochy nikdo nezavřel a přesto byly prázdné.

Hejnice před bazilikou.

Jiné to nebylo ani v Hejnicích a kolem nich, navzdory tomu, že se po sítích šířily zvěsti, jak jsou plné neukázněných turistů a kolařů. Nic nebylo dále od pravdy. V centru obce byli v čase mé návštěvy všehovšudy dva cyklisté, v nedalekém Ferdinandově se vyskytli další dva, kteří přijeli Viničnou stezkou. V Oldřichovském sedle bylo uzavřeno parkoviště, takže auta musela stát podél silnice na kraji lesa.

Jizerské hory, Bedřichov, centrální parkoviště

V neděli velikonoční jsem vyrazila do Jizerek, odkud proudily stížnosti, že po nich jezdí hrozny cyklistů bez roušek, sdružují se na odpočinkových místech a srocují se v podhorských obcích. Skutečnost? Bedřichov byl jak po vymření, všechna parkoviště byla z nařízení krajského krizového štábu uzavřena, sem tam se po silnici pohyboval jednotlivec nebo dvojice na kole. V Hraběticích, kde je věhlasné občerstvovací místo Kaplička, t.č. uzavřené, byli zaznamenáni pouze projíždějící jednotlivci a jediná asi šestičlenná skupina cyklistů. Na první pohled ale bylo patrné, že se rodiny potkaly a z patřičné vzdálenosti prohodily pár slov.

Josefův Důl.

V Josefově Dole bylo dost míst na parkování, zůstala ale více než z poloviny prázdná. Trochu živěji bylo jen u místních obchodů, ale to vypadalo spíše na domorodce. Na Mariánské hoře bylo úplně volné parkoviště. Při projíždění Albrechticemi a Jiřetínem se po silnici pohybovali opět jen jednotlivci, dvojice či rodiny. Nic, co by odporovalo vyhlášeným omezením.

Když jsem snímky z dvoudenního putování uveřejnila na facebooku, vyvolaly řadu nesouhlasných komentářů. Zveřejnit ale lze jen to, co bylo zaznamenáno. Jistě, v konkrétním okamžiku. Já fotografováním zaznamenala úplně prázdné Jizerské hory s minimem návštěvníků a až hrozivě opuštěný Frýdlantský výběžek.

Hrabětice.

Proto vyvstal i otazník, kdo má zájem pořád nasazovat na „pražské či jiné městské lebky“. Jistě, u jejich chalup stála auta, ovšem zpravidla jen jedno, což signalizuje, že si rodina zajela na čtyři volné dny na vlastní chalupu a vlastní zahradu. Pokud lufťáci zašli do místního obchodu na nákup či k otevřenému restauračnímu okénku pro jídlo, bonus pro místního podnikatele. Pokud se cestou zastavili i v hobbymarketu, chovali se úplně stejně jako tisíce jiných, mistních.

Samostatnou kapitolou je stále nesmyslně uzavřená silnice na Smědavu, po níž lze z Frýdlantského výběžku odjet na Jablonecko a dále do Krkonoš. I kdyby nadále trvalo nelogické  opatření se zavřenými parkovišti v horách, navzdory tomu, že parkoviště ve městech mohou být plná kutilů a zahrádkářů, stačí dát zákazové značky až k parkovacím plochám u Smědavy a podél silnice. Bude pak na policii, nikoliv na místní domobraně, aby dodržování pravidel zkontrolovala a vynutila. Po horkém velikonočním víkendu snad už nikdo nebude ani tvrdit, že tam ještě leží "metry" sněhu. Silnice se ale po zimě musí uklidit, protože je široko daleko jediná, kde stále leží tuny zimního posypu.

Silnice na Smědavu.

Po zkráceném pracovním týdnu tu zase bude víkend a meteorologové avizují, že bude opět teplý a slunečný. Už teď se „těším“, co se zase vylíhne v hlavách těch, kteří se rozhodli, že ze své obce vyženou turisty a návštěvníky jednou provždy. Moc variant už nezbývá. Snad jen vyhlásit zákaz vcházení a vjíždění.

Alena Roubalová

 

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace