Přípravu remízků v polích brzdí pozemkové úpravy, stromy se mohou sázet až po rozparcelování ploch

Rozdělení pozemků nařídilo ministerstvo zemědělství, které omezilo od příštího roku na půdách ohrožených erozí výsev jedné monokultury na plochu maximálně 30 hektarů.

Ministerstvo zpřísnilo požadavky na hospodaření, které musí zemědělci dodržovat, aby měli nárok na některé hlavní dotace. Nová pravidla se budou týkat přibližně 2300 podniků a farem a 600.000 hektarů polí. Nařízení se vztahuje na půdní bloky, které obsahují souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než dva hektary, nebo pole ohrožená erozí z 50 procent. To je přibližně čtvrtina orné půdy v Česku. Rozdělení lánů má pomoci plodinám lépe vzdorovat suchu a přispět také k prevenci před povodněmi. Aktuálně ministerstvo připravuje rozšíření omezení od roku 2021 na všechny půdy.

ZOD Brniště patří k největším zemědělským podnikům v Libereckém kraji, hospodaří na 2500 hektarech zemědělské půdy, z toho 1700 hektarů tvoří půda orná, na které pěstuje hlavně pšenici, řepku, hrách a případně mák a také krmné plodiny pro skot. Více než polovinu polí osévá ZOD Brniště pšenicí, varianta rozdělit pole pruhem jiné plodiny podle Cihláře kvůli osevním postupům nepřicházela v úvahu. Rozdělení pole travnatými pásy se zase zemědělci obávají kvůli riziku přemnožení hrabošů. Proto zvolili rozdělení polí mezemi se stromy, které je nepřipraví o tolik půdy.

To třeba ZEOS Lomnice, který hospodaří na zhruba stejných výměrách, rozdělení svých polí řešit nemusí. "Nepatříme mezi ty, kdo mají obrovské hony, protože tady v těch kopcích to ani nejde. My máme průměr polí kolem 11 hektarů, máme asi čtyři větší plochy, které by to postihlo, ale máme je už rozdělené léta," řekl ČTK ředitel podniku Jiří Lacina. Vzhledem ke kopcovitému terénu jsou ale podle něj pole více ohrožena erozí. "Musíme podle toho mít nastavené osevní postupy a obdělávat podle toho půdu," dodal Lacina.

čtk