Řeky v kraji se dnes většinou vrátily do normálu, stav nebezpečí na Frýdlantsku ale platí dál

Svou činnost dnes ukončí dvě dislokovaná pracoviště krajské zdravotnické záchranné služby, která o víkendu působila ve Višňové a Raspenavě, kde hrozilo, že by se tam pomoc nemusela včas dostat. Naopak Půta informoval, že úřad práce otevře v úterý ve Frýdlantu dočasnou pobočku, aby lidé postižení povodněmi měli možnost požádat o mimořádnou pomoc. "Jejich nároky budou úředníci ověřovat při místním šetření," upozornil Půta. Obce navíc mají podle něj možnost získat na úklid po povodních nezaměstnané v rámci veřejně prospěšných prací.

"Obce mají teď za úkol dát dohromady nějaké první odhady škod. Už se nám nějaké konkrétní informace začínají sčítat. Jsou tam nějaké opěrné zdi, komunikace, lávky, odplavené cesty. Zatím nebudu říkat žádná čísla, protože obce mají čas ještě sedm dní po ukončení stavu nebezpečí. Jsem rád, že se starostové do toho aktivně zapojili a také samozřejmě další správci veřejného majetku," doplnil Půta. Ve srovnání s rokem 2010, kdy kraj postihly bleskové povodně, budou ale podle něj škody výrazně nižší.

Blesková povodeň před 14 lety si v kraji vyžádala pět lidských životů. Zasáhla 81 měst a obcí na více než polovině území kraje. Zničila silnice a mosty, na 2000 lidí vyhnala z domovů. Voda vzala sedm domů a další desítky jich musely být strženy. Za své vzaly desítky kilometrů silnic a mostů, přerušená byla doprava na pěti železničních tratích. Po velké vodě zůstaly tehdy škody za 8,2 miliardy korun, i v dalších letech se ale povodně vracely, byť s menšími škodami.

Průběh letošních povodní byl podle hejtmana výrazně mírnější než v roce 2010 a i to přispělo k menším škodám. " Tehdy spadlo během 12 hodin přes 200 milimetrů srážek, teď to bylo sice 350 milimetrů, ale za tři a půl dne. Ukazuje se také, že stavby, které se po roce 2010 provedly - opěrné zdi, mosty, tak teď všechny ty stavby splnily svůj účel, fungují a nebyly poškozeny," dodal hejtman. Evakuovat bylo nutné zhruba 50 lidí, dnes už se mohli vrátit domů, obnovit už se podařilo na většině míst i dodávky elektrické energie.

Podle ředitele hasičského záchranného sboru Libereckého kraje Jana Hadrbolce využívají hasiči zklidnění situace k regeneraci. "A zejména nám to vytváří prostor, kdy se ty laguny a zatopené sklepy mapují, abychom zítra ráno mohli zahájit intenzivní činnost na odstraňování těch následků a odčerpávání sklepů a dalších prostor," řekl. Na vysoušení mají hasiči k dispozici 200 vysoušečů. Pokud chtějí lidé v zaplavených oblastech ať už v kraji nebo na Moravě pomoci, doporučil ředitel hasičů obrátit se na neziskovou organizaci Adra, kde je možné se registrovat.

čtk