Šíření afrického moru prasat pomohou zastavit policejní střelci. Na Rádle a ve Vratislavicích odstřel potrvá do čtvrtka

Oblast proto bude uzavřena, upozorňovat na to budou cedule, sms zprávy, ale také desítky policistů, řekl dnes novinářům ředitel pořádkové policie Petr Koutný.

"S ohledem na mimořádnou situaci, která vyžaduje dočasné omezení pohybu v této lokalitě, je nezbytné, aby ve stanovených časových intervalech byl přístup na dané území regulován. Bezpečnost všech osob je pro nás prioritou. Žádáme občany o respektování pokynů policistů a těchto opatření," doplnil Koutný. Policejní střelci se do odlovu prasat v souvislosti s nákazou zapojili už v letech 2017 a 2018 na Zlínsku. Od října do prosince 2017 se jim podařilo ulovit 141 divokých prasat, další čtyři kusy pak počátkem roku 2018.

"Tehdy se tento krok velmi osvědčil, na čas se dokonce u nás podařilo africký mor prasat zcela vymýtit. Proto nyní tento úspěšný postup opakujeme. Děláme všechno pro to, abychom před nákazou ochránili komerční chovy prasat domácích,“ řekl ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Dosud mohli podle něj proti přemnožené zvěři zasahovat jen myslivci. "Což jsou ale často dobrovolníci s omezenými časovými možnostmi," dodal Výborný. Odstřely jsou plánované vždy od pondělí do čtvrtka až do 12. prosince, náklady odhaduje na 14 milionů korun.

Na základě monitoringu drony a policejními vrtulníky byla oblast podle Koutného rozdělena na tři části, kde se odstřely uskuteční. Nasazeno bude každý den 18 policejních odstřelovačů. "Každý z nich prošel školením krajské veterinární správy," doplnil. Používat budou odstřelovací pušky a lovecké střelivo ráže 308 milimetrů ráže 308 Winchester, vybaveni budou tlumiči, termovizí a optikou pro noční vidění. "Jedná se o zbraně, které jsou smrtící až na několik kilometrů," zdůraznil Koutný, lidé by proto neměli do uzavřené oblasti vstupovat.

Africký mor prasat je akutní onemocnění podobné klasickému moru prasat, jeho příznaky a průběh jsou však rychlejší a nakažená zvířata téměř ve všech případech hynou. Proti nákaze není lék, nakažená zvířata se musí utratit. Pro člověka ani psa nákaza nebezpečná není, mohou ji ale přenášet. Kolem místa nákazy je vytyčené ochranné pásmo II a kolem ještě nárazníkové pásmo I. V obou platí mimořádná veterinární opatření s cílem zamezit šíření nákazy, aktuálně platí na 52 procentech území kraje.

První případ nákazy potvrdila laboratoř 1. prosince 2022 nedaleko česko-polské hranice na Frýdlantsku. Od té doby se nákaza potvrdila u 84 uhynulých či ulovených divočáků, 27 případů potvrdila laboratoř jen za letošní rok, z toho 13 nakažených zvířat myslivci ulovili, dalších 14 našli uhynulých. V letošním roce se podle ředitele Státní veterinární správy Zbyňka Semeráda nákaza šíří do dalších okresů Libereckého kraje, opakovaně se proto rozšiřovala i ochranná pásma. "Do domácích chovů se zatím nákaza nedostala," dodal Semerád.

Veterinární správa spolupracuje na řešení problému se sousedními zeměmi - Německem a Polskem, už ale nejde podle Semeráda o nákazu, která se šiří přes hranice, ale vyskytuje se přímo v populaci divokých prasat na českém území. Proto je cílem, pokud to bude možné, populaci divokých prasat v oblasti eliminovat a zabránit dalšímu šíření nákazy. "Jsme si vědomi toho, že tady (v Libereckém kraji) je to výrazně náročnější než na Zlínsku," dodal Výborný.

čtk