Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

Syndrom karpálního tunelu je nemoc z povolání číslo jedna, shodují se odborníci 

13.05.2022 | 14:34

Výzkumy ukazují, že dvě třetiny osob trpících nemocemi z povolání má poškozené nervy, šlachy a vazy. Na prvním místě statistik stojí syndrom karpálního tunelu a podle odborníků z neurorehabilitačního centra SAREMA v Liberci počet případů každoročně stoupá.

Pozor na stereotyp u počítače

Hlavním původcem vzniku syndromu je chronické přetížení zápěstí nebo jeho dlouhodobé vystavení tlaku. Nejčastěji postihuje osoby pracující na počítači nebo klavíristy. Pokud není práce na počítači z ergonomického hlediska v pořádku, dochází k zúžení prostoru karpálního tunelu, čímž se vyvíjí tlak na střední nerv a šlachy v zápěstí ruky. Fyzioterapeutka z neurorehabilitačního centra SAREMA Jitka Bukajová vysvětluje: „Karpální tunel je úzký průchod obklopený kostmi a když je střední nerv stlačen, způsobuje otupělost, necitlivost a brnění. Nerv se může poškodit a příznaky s výrazně zhoršují. Abychom nemoci předešli, je dobré používat ergonomické pomůcky, například speciální podložky, které umožňují držet zápěstí v jedné rovině s předloktím. Důležité jsou přestávky na protažení prstů, paží, ramen a páteře.“

Začít s léčbou včas

Mezi první příznaky syndromu patří lehké brnění a mravenčení prstů rukou, typicky palce, ukazováčku a prostředníku, a to hlavně v noci a nad ránem. Přicházejí pozvolna a pomalu se zhoršují, často nemocného budí ze spánku. Bolest může ale vystřelovat i opačným směrem, do ruky, ramene a hlavy. Při vyšetření se používá metoda přístrojové elektromyografie (EMG), s jejíž pomocí lékař určí vodivost nervů a zjistí závažnost postižení. „Postižený nerv je zpočátku léčitelný, ale po dlouhodobém neléčeném stlačení mohou nastat i nevratné změny. Proto je vhodné začít s léčbou co nejdříve. Včasná léčba může do několika měsíců způsobit zmírnění až vymizení obtíží, zatímco chronický průběh trvá roky a ani tak nemusí dojít k vyléčení a ruka nevratně ztratí hybnost,“ říká Bukajová, která se na tuto problematiku specializuje.

fyzioterapeutka J. Bukajová

Obklady i skalpel

Léčba syndromu je jak konzervativní, tak chirurgická. Pacienti se musí vyvarovat činností, při kterých dochází k přetěžování ruky, změnit své návyky a pravidělně cvičit na protažení zápěstí. „Používá se také fixace ruky, která pomáhá vyloučit nepříznivé vlivy působící na nerv. Potíže zmírní i studené obklady. Pomoc může přinést také fyzikální terapie aplikovaná odborným fyzioterapeutem. Bolesti pomáhá tlumit ultrazvuk, diatermie, galvanoterapie, elektrická nervová stimulace, hydroterapie a tělesná cvičení,“ popisuje metody léčby fyzioterapeutka. Pokud i přesto onemocnění neustoupí, přichází na řadu chirurgický zákrok. Pokud pacient onemocnění zanedbá, může dojít k lehkému ochrnutí, poškození jemné motoriky a později ke ztrátě hybnosti ruky.

TZ neurorehabilitačního centra SAREMA v Liberci