Muzeum v Semilech představuje léčitele Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje
V minulosti vyhlášeným léčitelům z Jizerských hor, Krkonoš a Českého ráje věnovalo muzeum v Semilech svoji nejnovější výstavu. Představuje jich téměř 30. V tiskové zprávě o tom informovali zástupci muzea.
"Ke zpracovávání historie léčitelství v našem regionu jsme se dostali na počátku roku 2022, když jsme začali připravovat výstavu o známé semilské léčitelce Květoslavě Patočkové. Překvapil nás tehdy opravdu velký zájem návštěvníků i pamětníků, kteří vzpomínali nejen na paní Patočkovou, ale i na další léčitele z širokého okolí. Napadlo nás, že by bylo škoda nechat tyto vzpomínky ležet ladem, a tak se zrodila tato výstava," uvedl autor expozice a muzejní historik Tomáš Chvátal.
Nechybí na ní nejznámější léčitel, který působil v Libereckém kraji, což byl Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako právě on. Jeho léčitelské úspěchy byly tak velké, že se v Čechách o lidech na smrt nemocných říkalo: "Tomu ani Kittel nepomůže."
Návštěvníci výstavy se ale více dozvědí také o léčitelských rodech, jakými byli například sklenařičtí Metelkové nebo rod napravovačů z Mříčné - Bucharovi, Šorfovi, Mühlovi a paní Žalská. Mezi známé léčitele patřili také loukovský kněz - homeopat Václav Nigrin, německý "přírodní mystik" Josef Pattermann zvaný Zoupmon (copatý muž), který chodil v ženských šatech, nebo cestovatel po exotických zemích Alan Forejt, jenž se usadil ve Volském dole a začal zde bylinkařit.
Vyhlášeným léčitelem, za nímž denně přišlo i přes 100 lidí, býval v polovině minulého století také hadař Josef Adam z Trávníčku v Podještědí. K léčbě svých pacientů používal zmijí jed. Výstava je věnovaná i léčiteli Josefu Prouzovi a dalším, a to až téměř k současnosti. Záměrně na výstavě není nikdo ze současných léčitelů.
Podle Chvátala se výstavu snažili koncipovat tak, aby návštěvníci u jednotlivých léčitelů získali co nejreálnější pocit setkání tváří v tvář. "Z fotografií jsme tedy vytvořili jejich figuríny v životní velikosti, které jsme umístili do jakýchsi 'koutků', které mají co nejvěrněji představit atmosféru místa, kde léčitelé působili. Velmi jsme se přitom snažili získat zápůjčkou autentické předměty spojené s jejich činností a také vypsat vzpomínky lidí, kteří se u daného člověka léčili," dodal Chvátal.
Léčitelská výstava v semilském muzeu potrvá do 28. ledna 2024, její konání podpořilo i ministerstvo kultury. V příštím roce plánuje muzeum vydat o léčitelích knihu v edici Paměť Semilska.
čtk