Památkáři v kauze Walderode zvažují odvolání u sporného rohozeckého mobiliáře

Regionální mluvčí Národního památkového ústavu (NPÚ) Lucie Bidlasová dnes na dotaz ČTK připustila, že pokud tam skutečně sporné položky budou, proti části rozsudku se odvolají.

"Určitě u mobiliáře, kde nebudeme umět určit původ, tak budeme hledat cestu. Nevím, jestli to bude přímo odvolání, ale budeme to muset řešit, protože nesmíme vydat mobiliář, kde není prokázaný původ," řekla Bidlasová.

Památkáři původně avizovali, že se proti rozsudku odvolávat nebudou. To podle mluvčí památkářů nadále platí u nesporných položek, zatím ale nemají písemné vyhotovení rozsudku. "Ve chvíli, kdy rozsudek obdržíme, tak budeme ztotožňovat věci, které v rozsudku budou uvedeny. To znamená budeme ztotožňovat mobiliář. Mobiliář, který bude nesporný, tedy s jasným průkazem, že pochází tedy z Hrubého Rohozce, tak bude navrácen," uvedla Bidlasová.

Památkáři se chtějí zároveň s dědičkou rodu Johannou Kammerlanderovou domluvit na dlouhodobé zápůjčce tohoto mobiliáře. Podle Bidlasové čekají na návrat jejího právního zástupce ze zahraničí, který je zplnomocněn za ni jednat. "Na tato vyjednávání půjdeme s přáním, aby Národní památkový ústav spravoval jak zámek, tak mobiliář, protože ty věci z našeho pohledu nejde oddělit. Neradi bychom spravovali zámek bez mobiliáře či se starali o mobiliář bez zámku," dodala regionální mluvčí NPÚ.

Právní zástupce Kammerlanderové Roman Heyduk před měsícem po vynesení rozsudku novinářům řekl, že se jeho klientka nechystá s vybavením zámku nijak nakládat. "Sbírky by zůstaly v zámku, ale ve vlastnictví paní Kammerlanderové na základě dohody o zápůjčce," dodal Heyduk.

Semilský soud na konci února v restituční kauze rozhodl jen o vydání mobiliáře zámku, který v minulosti šlechtický rod obýval. O budově, která je národní kulturní památkou, nejednal. Kammerlanderová, vdova po Karlovi des Fours Walderodem by měla získat přes 5000 položek z vybavení zámku, konkrétně nábytek, obrazy, zbraně či svícny. Vydání dalších několik set předmětů soud zamítl, protože se je nepodařilo dohledat. Památkáři se ale obávají, že soud nevyřadil všechny sporné. Mezi ně mohou podle Bidlasové patřit některé zbraně, které jsou nyní na státním zámku ve Frýdlantu.

Vydání vybavení zámku je součástí rozsáhlé restituční kauzy, která trvá tři dekády. Ve sporu rodu jde kromě zámku také o lesy a pozemky na Semilsku, Jablonecku a Liberecku. Šlechtickému rodu je zabavil stát po druhé světové válce na základě Benešových dekretů, kdy Walderode byl považován za Němce. V roce 1947 mu úřady československé státní občanství vrátily, po emigraci po komunistickém převratu v únoru 1948 znovu odňaly a zpět ho získal až po změně režimu v roce 1992. Následně zažádal o navrácení miliardového majetku, verdiktu se ale nedožil. Soudy roky řešily, zda je jeho nárok oprávněný. Teprve předloni zřejmě definitivně rozhodl Ústavní soud, že je třeba vycházet z rozhodnutí úřadů o navrácení občanství z roku 1947. To znamená splnění základní podmínky pro vydání majetku.

čtk