Semilská léčitelka Květoslava Patočková byla výjimečná jako nedávno filmem „znovuobjevený“ Jan Mikolášek

S Janem Mikoláškem měla zřejmě spousty společného, byla totiž vyhledávanou lidovou léčitelkou, byla silně věřící a rozuměla bylinkám. Její schopnosti přesahovaly hranice regionu a na pomoc se k ní obracely i mnohé tehdejší „celebrity“. Je však zajímavé, že dodnes její působení není připomenuto ani pamětní tabulkou na jejím domě, byť na ni dodnes s vděčností vzpomíná nemálo lidí.

Změní se to?

"Muzeum a Pojizerská galerie Semily, p. o. jako regionální paměťová instituce se snaží o významných osobnostech soustředit co nejvíce informací, a ani Květoslavu Patočkovou nechceme opomenout," říká Miroslav Šnaiberk, ředitel Muzea a Pojizerské galerie Semily. "Ještě dnes žijí mnozí pamětníci, kterým pomáhala s jejich neduhy a kteří na ni v dobrém vzpomínají, a tak budeme rádi, když se na nás pamětníci obrátí se svými vzpomínkami případně s dokumenty (korespondence, recepty, fotografie, apod.) souvisejícími s jejím působením v Semilech, rádi vše zaznamenáme."

Získané informace spolu s dokumenty poslouží myšlence uspořádání výstavy věnované léčitelce Květoslavě Patočkové, kterou by muzeum chtělo uspořádat ještě v tomto roce, popř. jako podklady k vydání brožury nebo natočení filmového dokumentu o této výjimečné ženě, kterou Květoslava Patočková bezpochyby byla.
    
Květoslava Patočková a její působení v Semilech

Květoslava  Patočková bydlela naproti semilskému muzeu v Husově ulici. Zde ji navštívil těsně před její smrtí i spoluautor knihy Léčitelé, jasnovidci a mágové Jiří Kuchař, který toto setkání později popsal v pozdějším článku v časopise mimo jiné takto: „Léčitelka bydlela v Husově ulici. Byl to podlouhlý dům pod náměstím, klasická nízká zástavba, před ním byla branka, pár schodů a pak vchod. Uvnitř panovalo dokonale starosvětsky magické prostředí. Pozvala nás do svojí léčitelské svatyně, komůrky se zvláštní, patrně protihlukovou úpravou, ve které přijímala nemocné a poskytovala pomoc.

Ta místnost byla plná sošek a obrázků Ježíše, Marie a svatých, které Květoslava Patočková velice milovala. Se svými problémy za ní chodili lidé a někdy vodili i zvířata, jak to bylo celkem běžné po celé Evropě, hlavně v odlehlých horských a podhorských oblastech, kde bylo daleko pro lékaře, natož pro lékaře zvířat. Svojí vírou byla proslulá, a proto se na ni obraceli nejen prostí lidé, ale také kněží – ovšem i doktoři a profesoři, protože i ti občas mají zdravotní problémy. „Dostala jsem dar Boží a sílu čerpám z víry. Můj tatínek měl ale ještě větší dar. Jednou mi řekl, že budu bydlet v Semilech v domě s dlouhou chodbou a budou tam za mnou chodit lidé v zástupech.“  

   "Květoslava Patočková odešla 10. srpna 1991, rozloučení s ní se uskutečnilo v kostele sv. Petra a Pavla v Semilech o šest dní později," dodává Miroslav Šnaiberk. "V lidovém léčitelství pak pokračovala její dcera Jana Dufková z Jilemnice, která je již také bohužel po smrti. Její působení se pomalu vytrácí z povědomí lidí, a tak se jej budeme snažit podchytit. Věříme, že nám s tím pomohou pamětníci z řad široké veřejnosti."

SM/Renata Coufalová

Kraj léčitelům zalíbený

Zřejmě nejznámějším léčitelem, který působil v Libereckém kraji, byl Jan Josef Antonín Eleazar Kittel. Málokterá postava je opředena tolika mýty a pověstmi jako právě on. Jeho léčitelské úspěchy byly tak velké, že se v Čechách o lidech na smrt nemocných říkalo: "Tomu ani Kittel nepomůže." Pro své neobyčejné schopnosti a bohatství ho lidé podezírali ze spolčení s ďáblem. Kittel žil v 18. století v Pěnčíně-Krásné na Jablonecku, v jeho domě je nyní muzeum.

Vyhlášeným léčitelem, za nímž denně přišlo i přes 100 lidí, býval v polovině minulého století hadař Josef Adam z Trávníčku v Podještědí na Liberecku. K léčbě svých pacientů používal zmijí jed. Údajně si k němu pro lék jezdil i tehdejší ministr školství Zdeněk Nejedlý. Osud dnes již téměř zapomenutého léčitele je součástí před třemi lety vydané knihy Příběh podještědské obce regionálního historika Jana Havelky.

čtk