Zdá se, že používáte prohlížeč, který nepodporuje dnešní standard pro zobrazování obsahu na webu. To může způsobit, že některé části webu nemusí fungovat správně. Doporučujeme Vám prohlížeč aktualizovat nebo si stáhnout takový, který dnešní standard splňuje.

Aktualizovat

Nastavení cookies

"Cookies" jsou malé soubory prohlížeče, které nám umožňují dočasně ukládat informace ohledně vašeho zařízení a vás, jako uživatele, výhradně v době, kdy procházíte portál Genus. Tyto soubory nám pomáhají získat informace o návštěvnosti a chování uživatelů, na základě kterých web průběžně vylepšujeme.

V Krkonoších žije nejméně 11 vlků ve dvou teritoriích, populace je stabilní. Vrátili se po více než století

16.06.2026 | 8:03

Na území Krkonošského národního parku (KRNAP) jsou dvě až tři vlčí teritoria s odhadovaným počtem minimálně 11 vlků. V obou teritoriích byla od loňského května do konce letošního dubna potvrzena úspěšná reprodukce vlka obecného. Populace vlka obecného v Krkonoších je stabilní, sdělili ČTK zástupci Správy KRNAP. 

Podle nich návrat vlka obecného po více než století a půl není výsledkem umělého vypouštění, ale přirozené obnovy populace ve střední Evropě a migrace vlků. Pro lidi v Krkonoších vlk podle správců parku nepředstavuje hrozbu.

Správa KRNAP společně s Mendelovou univerzitou v Brně vlčí populaci celoročně monitoruje. "Ve druhé polovině února organizovala Správa KRNAP druhý ročník zimního mapování šelem. Celkem se podařilo zmapovat v jeden den celkem 400 km na 39 trasách. Zaznamenali jsme 35 pobytových znaků vlka obecného. Zimní mapování znovu potvrdilo odhad dvou až tří smeček na území KRNAP a dle počtu nalezených stopních drah se ten den podařilo stopovat osm jedinců," uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Lidé loni v Krkonoších nahlásili 53 útoků na hospodářská zvířata. "Hlavní vlna útoků nastupovala v období června a ustoupila v září. Celkem bylo poškozeno 27 hospodářů, téměř 50 procent škod se událo u čtyř z nich," sdělil Drahný.

Správa KRNAP se podle něj snaží šířit osvětu, informovat a spolupracovat s chovateli hospodářských zvířat. Nabízí i možnost zapůjčení sítí, zdrojů elektřiny nebo doplňkových prvků pro zabezpečení pastvin. "Klíčové je, aby si vlci nezvykli na snadno dostupný zdroj potravy. To znamená důsledně zabezpečovat hospodářská zvířata a současně nenechávat venku zbytky potravin, které by mohly šelmy lákat," sdělila zooložka Správy KRNAP Karolina Mikslová.

Správci parku chovatelům doporučují zejména noční zahánění zvířat do zabezpečených prostor, využívání pasteveckých psů a pravidelný dohled nad stády. Turistům i místním doporučují, aby měli své psí mazlíčky na vodítku. Pozorování vlků v Krkonoších lze hlásit na e-mail: kmikslova@krnap.cz či na telefon 731 533 895.

Vlci byli po staletí běžnou součástí přírody, ještě do počátku 17. století se vyskytovali na většině území dnešní ČR. Na území Čech byl poslední vlk zastřelen v roce 1842. V sousedním Německu a Polsku, odkud dnešní krkonošští vlci pocházejí, byli poslední jedinci uloveni koncem 18. až počátkem 19. století, uvedla Správa KRNAP. Ve 20. století se objevovala jednotlivá pozorování migrujících vlků, například v roce 1969 v oblasti Sedmidolí u Špindlerova Mlýna. "Ještě mezi lety 2000 až 2013 šlo převážně o sporadická pozorování jednotlivých migrujících zvířat. Situace se začala výrazně měnit v posledních letech," dodal Drahný.

Trvalý výskyt vlků se v kraji potvrzuje několik let v celém česko-polském pohraničí, tedy i na Broumovsku a v Orlických horách. Vlk je druhem zvláště chráněným na celém území ČR.

čtk