Vzpomínková akce k 80. výročí smrti parašutistů ze skupiny Antimony se konala v Rovensku pod Troskami

Rovensku pod Troskami před 80 lety hrozilo vyhlazení podobně jako o rok dříve Lidicím a Ležákům. V jejich případě to bylo v souvislosti s činností výsadku paraskupiny Antimony. Parašutisté měli po represích vyvolaných atentátem na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha navázat zpřetrhané spojení mezi domácím odbojem a exilovou vládou v Londýně. Nebyli však příliš úspěšní. Gestapo se tehdy dostalo na stopu i řídícímu učiteli Karlu Hlaváčkovi z Veselé u Rovenska. V tamní škole v tajné místnosti ukrýval lidi, které hledalo gestapo, včetně významného odbojáře Vladimíra Krajiny. "Byl mimo jiné jedním z důležitých kontaktů právě na výsadek Antimony," uvedl mluvčí kraje Filip Trdla .

Hlaváčka gestapáci odvlekli do Jičína, kde mu vyhrožovali, že Rovensko čeká osud Lidic. Hlaváček nakonec pod nátlakem uzavřel s německou tajnou policií písemnou dohodu, že pomůže k dopadení výsadkářů výměnou za životy obyvatel Rovenska pod Troskami. Dva příslušníci výsadku, Lubomír Jasínek a František Závorka, se ukrývali v domku plavčíka Lukeše na plovárně za městem. Němci domek 16. ledna 1943 obklíčili a k výsadkářům vyslali parlamentáře - starostu Kouřila a učitele Hlaváčka. Parašutisté se nejdříve chtěli prostřílet na svobodu a až na naléhání, že když se nevzdají, hrozí městu vyvraždění, od toho upustili. Se slovy "živé nás nedostanete" rozkousli ampuli s jedem a zemřeli. "Než aby padli do rukou gestapa, raději zvolili smrt pozřením kyanidu," uvedl Trdla. Rozzuření nacisté tehdy po starostovi požadovali seznam 60 lidí, které hodlali popravit. Ten to odmítl s tím, že odpovědnost je na něm a ať popraví jen jeho. Nakonec bylo Rovensko i jejich starosta ušetřeni, důvody dodnes nejsou známy.

čtk