Liberecký fotbalista Rabušic ukončil kariéru, v klubu by měl zůstat a zapojit se do výchovy mladých hráčů

"Byl to můj poslední zápas. Já už vlastně pomalu dva měsíce netrénuju, protože mám problém s kolenem. Už to prostě nešlo. Jakž takž jsem se připravil na zápas," řekl na tiskové konferenci Rabušic, jehož tým navzdory vítězství 1:0 v semifinále s Bohemians vypadl po úvodní vysoké porážce 1:4 v Ďolíčku.

"Malovali jsme si to trochu jinak, všichni jsme doufali, že skončíme v té první skupině. Ale zápas s Bohemkou tomu nenahrál. Tak je to prostě někde napsané. Já jsem si ten svůj poslední zápas odehrál, Theo (Gebre Selassie) třeba svůj poslední zápas nehrál. Všechno jednou končí a teď začne nějaká nová etapa," doplnil Rabušic.

Po zápase absolvoval rozlučkový ceremoniál a dostal dres s číslem 200, symbolizujícím ligové starty za Liberec. "Bylo to pro mě hodně emotivní. Už celý den jsem nad tím přemýšlel, všechno najednou děláte naposled, takovou tu svou rutinu. Ale tak to prostě je. Ty emoce tam nakonec byly, kvůli rodině a všemu okolo. Holt něco děláte celý život a teď to najednou končí. Ale já doufám, že už jsem připravený jít dál, zapojit se do chodu klubu a pomoct tomu, abychom byli ještě výš než doteď," uvedl Rabušic.

"Bavíme se o tom, co by bylo nejlepší pro klub, i já kde bych se našel. Teď bude čas pořádně se rozhodnout, kam by ta cesta měla směřovat. Určitě to bude v rámci výchovy hráčů a pomáhat s tím, abychom produkovali více kluků z akademie do A-týmu. To by mohla být moje cesta," doplnil Rabušic.

Na trenérskou roli se ale zatím necítí. "Nevím, jestli k tomu třeba někdy dospěju. Rád bych ale třeba pomáhal tady v klubu útočníkům, třeba nějaké individuální tréninky, to určitě. Ale v trenéřině se momentálně nevidím. I když nikdy neříkej nikdy. Teď jsem skončil a pak se v tom třeba najdu, ale momentálně asi spíš ne," řekl Rabušic.

Celkem v české nejvyšší soutěži zasáhl do 298 utkání a jen těsně nedosáhl na Klub legend pro hráče s 300 zápasy. V domácí lize si připsal 58 branek, působil také v Českých Budějovicích, Jihlavě a Brně. V sezoně 2011/12 získal s Libercem titul. Hrával rovněž za několik italských klubů. Prošel mládežnickými reprezentacemi, za "áčko" naskočil do třech duelů v roce 2013 a jednoho o sedm let později.

Zatím neví, zda bude dál hrát fotbal aspoň na amatérské úrovni. "Kamarádi mě přemlouvají pořád. Momentálně nevím, určitě by to nebylo na celou sezonu. Maximálně bych si šel zahrát pár zápasů. Musím to ještě probrat s doktory, co bude s tím kolenem. Potřebuju pak fungovat, běhat, hrát hokej, abych nebyl jak kulička. Ale když to půjde, rád si půjdu zahrát," prohlásil Rabušic.

Zatím nepřemýšlel ani nad případným rozlučkovým zápasem. "Spousta lidí mi říká, ať něco udělám. Nabízí se to tady v Liberci, přemlouvají mě třeba i lidi v Náměšti (nad Oslavou), kde jsem vyrůstal, kde mě táta naučil hrát fotbal. Možností je víc, uvidíme, jestli to bude mít smysl," doplnil.

čtk