Nahrávač Birner vyhrál na měsíc auto, přenechal ho ale potřebnějšímu. V Liberci prahne po dalším úspěchu

Škodu Kamiq jsi věnoval Tomáši Hanouskovi. Co tě k tomu vedlo?
Vím, že má problémy se svým vozem. Já i manželka auto máme, takže by mi to jen někde stálo. On to využije a je to takový můj dárek. Má to se mnou těžký, jsem na něj tvrdý, takže mu to trochu vykompenzuji.

Cenu jsi obdržel za lednovou produktivitu. Prožíváš nejúspěšnější období v kariéře?
To jsou takové fráze. Někdy člověk cítí, že hraje dobře, ale body nepřicházejí. Je to o chemii celé lajny, musí si to sednout. Někdo musí zakončovat, někdo vytvářet šance, někdo to zase musí vybojovat. A my jsme své role v našem útoku našli, a proto si to funguje. Snažíme se naši hru analyzovat každý den. Hodně si povídáme o tom, co bychom mohli zlepšit. Vzájemně se tak posouváme dopředu.

Mohl bys už s Liborem Hudáčkem a Radanem Lencem hrát poslepu?
Těžko říct. Snažíme se ale dodržovat nějaká pravidla, která máme nastavená. Jsou to věci, které spolupráci ulehčují. I když jeden druhého nevidíme, tušíme, kde by mohl být. A když děláme, co si řekneme, tak to vychází. Není to o tom, že bychom něco vymýšleli. Systém nám vytvářejí trenéři a my to jen plníme.

Dá se ten tým porovnat s tím z mistrovské sezony?
Je to velice těžké srovnávat. V mistrovské sezoně jsme byli dominantní, prohráli jsme jenom 11 zápasů. Celkově jsme tenkrát byli mnohem zkušenější a tým byl hladový po úspěchu, protože se Liberec v tu dobu v play-off na vrchol nedostal. Věřím tomu, že na konci sezony si budeme moci obě mužstva porovnat a doufám, že se tomu tehdejšímu vyrovnáme. Pořád nejsme ani v polovině cesty. Mančaft, který máme teď, někde zkušenosti získat musí. Je tady ale mnoho kluků, kteří zažili loňské tažení do finále, takže věřím, že to zúročíme a že na konci vyhrajeme ten poslední zápas sezony.

S Liborem Hudáčkem jste na tom podobně v bodování. Je mezi vámi interní soutěž?
Určitě ne. Mezi nám ani neproběhla konverzace na téma bodů. Já jsem včera po dlouhé době viděl tabulku individuálních statistik a spíš bych mu chtěl pomoct k tomu, aby vyhrál nejlepšího střelce. U Guliho (Milana Gulaše, pozn. autora) je to ale otázka jednoho zápasu, kdy mu to tam padne a zase se s tím roztrhne pytel. Chtěl bych to Hudymu dávat, aby se na Milana dotáhl. O moje body tady vůbec nejde. Jsem ve věku, kdy týmové úspěchy jsou mnohem důležitější a je to daleko větší satisfakce. V NHL je spousta hokejistů, kteří vládnou bodování, ale třeba se ani nedostanou s týmem do play-off. Je to sice hezké, že pak člověk jede na předávání cen, ale vedle něj tam sedí zástupci organizace, která vyhraje Stanley Cup. A teď co je víc? Pro mě určitě vyhrát trofej s Libercem.

Velkou část mistrovské sezony jsi prožil s Michalem Řepíkem, jeho roli letos nahradil právě Libor Hudáček. Jsou si podobní?
Určitě. Pro mě je důležité mít v lajně jednoho hráče, se kterým hraju dlouho. Nemám moc rád, když se to kolem mě točí. I třeba Michal Bulíř je podobný typ. Jsme naladění na jedné vlně. Každý další zápas o sobě víme víc, je to pro nás jednodušší. S Řepou (Michalem Řepíkem, pozn. autora) jsme spolu odehráli mnoho utkání, takže i když spolu nebudeme hrát tři roky, pak spolu jednou nastoupíme, tak o sobě budeme vědět. Libor je typologicky Řepovi nejvíce podobný ze všech hokejistů, se kterými jsem hrál. Chce zakončovat a dávat góly, což mně osobně vyhovuje.

Ladislav Šmíd teď dvakrát po sobě překonal extraligový rekord v času stráveném na ledě. Co na to říkáš?
Vzhledem k tomu, v jaké on je fyzické kondici, tak mě to nepřekvapuje. Všichni víme, že pomalu dvě sezony nehrál hokej, teď je tady už třetím rokem a má velký hlad. Chce hrát a být pořád na ledě, je to asi náš největší lídr. Tím, jak se o sebe stará a jak si přidává, tak ukazuje cestu všem, jak má vypadat profesionál. Dělá všechno pro úspěch. Tím, že je to liberecký odchovanec, tak bych si strašně přál, abychom se i kvůli němu mohli na konci play-off radovat. On by si to tady zasloužil asi nejvíc. Bylo by to pro něj velikánské zadostiučinění.

Minulý rok jsi s Tygry podepsal smlouvu na tři roky. Zůstaneš tady nebo ještě uvažuješ o tom, že by ses někam vydal?
Těžká otázka. Nemám ve smlouvě zakotvenou klauzuli, že můžu odejít za nějakou kompenzaci. Stát se může vše, ale nemám takové plány, s agenty jsme se o tom vůbec nebavili. Jsem spokojený, kde teď hraju. Kvůli tomu jsem se i vrátil do Liberce, je to pro mě osobní. Tahle organizace je top class v Evropě. Prošel jsem si toho hodně, takže jsem poznal spoustu týmů a viděl jsem, jak to funguje mimo Českou republiku. Řeknu to takhle, 90 % týmů v Evropě by mohlo závidět tomu, jak to chodí u Bílých Tygrů.

www.hcbilitygri.cz