Petr Rada: Byl to boj a ztráta dvou bodů, Vojta Kubista: Pohyb na tom stojí strašně sil

Jedenáct zápasů už čeká tým trenéra Karla Jarolíma na vítězství. „Není to nic příjemného. Jediné pozitivní snad na tom je to, že náš herní projev je o poznání lepší. Chybí tomu ale to nejpodstatnější, dotáhnout to ke třem bodům,“ řekl na pozápasové tiskové konferenci kouč Mladé Boleslavi.

„Do zápasu jsme vstoupili podle představ, chtěli jsme být aktivní a dostat Jablonec pod tlak. Dostali jsme se do vedení, měli jsme šanci dát na 2:0. Škoda, že se to nepovedlo. Poslední čtvrthodinu prvního poločasu jsme z toho vypadli. Už to nebylo takové a Jablonci se povedlo po naší chybě vyrovnat. Terén nenahrával tomu, aby se hrál kdovíjak kombinační fotbal. Chtěli jsme, aby Jablonec běhal bez balonu, což mělo stát domácí spoustu sil. Branku jsme sice už neinkasovali, ale taky žádnou nedali,“ hodnotil zápas Jarolím, také on se vyjádřil k nelehkému terénu. „Správné obutí je základ, na který jsme hráče upozorňovali. Bylo složité dostat se k nějaké kombinaci po zemi. Chtěli jsme se dobře pohybovat, bylo to těžké,“ zakončil své hodnocení kouč z města automobilů.

Trenér Jablonce Petr Rada po zápase uznal konečnou remízu jako zaslouženou. „Ale ztratili jsme doma dva body. Byl to spíš boj než fotbal. Do zápasu jsme vstoupili poměrně dobře, měli jsme tam dvě situace, kdy balon prošel skrz celé vápno, ale bohužel jsme tam nebyli tolik důrazní, abychom balon dotlačili do branky. Ze začátku byl ještě terén slušný, ale postupem času už to bylo trochu složitější. Dostali jsme se ale do nevýhody, ze standardní situace jsme inkasovali gól, který soupeře hodně povzbudil.

Snažili jsme se vyvíjet tlak, v jedné situace se tam Doležal dostal před soupeře, ale bohužel gólman mu to chytil. Vyrovnali jsme, když se tam křížným balonem dostal Kratochvíl ze strany a vyrovnal na 1:1. Hráče jsem v poločase upozorňoval, že bychom měli být směrem dopředu více aktivní, poté jsme byli nějakých pětadvacet minut aktivnější a silnější na balonu, snažili jsme se kombinovat, ač to na tom hřišti tolik nešlo. Byly tam nějaké závary, ale vyloženou šanci jsme si nevytvořili. Soupeř má technické hráče a moc si to nekomplikoval. V závěru nás tam podržel Hanuš.

Celkově tomu bojovnému zápasu ta remíza asi odpovídá. Šancí moc na obou stranách nebylo,“ konstatoval kouč Jablonce, který ještě uprostřed týdne příliš neviděl moc reálně, že se zápas vůbec odehraje. „Ještě předevčírem jsem tomu, že se bude hrát, nevěřil. Trochu nám nahrálo, že jsme tu měli dva dny tak nějak relativně dobré počasí. Trávníkáři udělali strašné práce, udělali pro fotbal to, co šlo. Hráčům to ale není vlastní. Hřiště bylo asi pro oba týmy větší překážkou, než čekaly. Budeme rádi, jestli to chlapci stihnout dát do středy zase do nějakého únosného stavu. S Příbramí dostalo hřiště prostě hroznou ránu.

Ale my jsme rádi, že vůbec můžeme hrát. Je to pro lidi, aby měli v této době nějaké vyžití a měli se čím bavit. Já bych pro ně hrál, i kdybychom měli hrát na škváře. Mně ty lidi na stadionu chybí, jsem z toho zlomenej,“ přiznal Rada, který se po zápase vyjádřil i na adresu dobře hrajícího Ladry v soupeřově kádru, který ještě na podzim oblékal jablonecký dres. „U nás ožil, pookřál a pomohl nám. Chtěli jsme ho udržet do léta, i on sám měl zájem. Ale byla to dohoda klubů, proto musel odejít. V zápasech po zimní přestávce je vidět, že táhne Boleslav. Jeho výkonnost je vidět. Jsem rád, že jsem ho mohl trénovat, je to dobrej kluk,“ zakončil hodnocení páteční předehrávky jablonecký lodivod.

Vojta Kubista: Pohyb na tom stojí strašně sil

Domácí ztráta po remíze 1:1 s Mladou Boleslaví nepotěšila středopolaře a jabloneckého odchovance Vojtu Kubistu. Ten po zápase povídal o nelehkém terénu i alchymii obutí.

Vojto, na těžkém terénu se zrodila remíza 1:1. Jak si viděl páteční předehrávku?

Bylo to náročné utkání. Měli jsme z toho na začátku vytěžit více. Bohužel jsme si potom nepohlídali standardku a byli jsme za to potrestaní. Naštěstí jsme se ale do toho zápasu dokázali vrátit srovnáním na 1:1. Druhá půle už byla taková hodně soubojová, byla to spíš taková válka na tom terénu.

Co konkrétně pro vás na hřišti bylo nejtěžší?

Asi pohyb. Jak je to měkké, tak to stojí strašně moc sil. Člověk, když se chce rozeběhnout, tak mu ujíždějí nohy a necítí stabilitu. Postupem času to bylo asi na všech znát.

Řešili jste hodně obutí před pátečním zápasem?

Já osobně moc ne. Ono to je asi vesměs jedno v čem tam jdete. Člověk má kolíky a tím, jak je tam toho bahna hodně, tak to nepomůže tolik, jako kdyby byl terén v lepším stavu. Dnes obutí asi žádnou roli moc nehrálo.

S přibývajícími minutami se terén zhoršoval, bylo to vidět na odskoku míče.

To byl další faktor, že se z těch záběrů nohou dělaly drny z hlíny. Nerovností přibývalo. Naši trávníkáři tu plochu dali do toho nejlepšího stavu, v kterém to teď může být. Počítali jsme s tím, že časem se ten stav bude horšit a nerovnosti budou mít vliv na utkání, na zpracování i vedení míče, na přihrávku. Tolik to nejede, pak to někdy zase vyskočí. Utkání to sice ovlivnilo, ale bylo to pro oba stejné. Dle konečného výsledku se s tím asi ani jeden z týmů nevyrovnal lépe.

V týdnu trénujete na umělce, jak je těžký přechod z jednoho povrchu na druhý?

Je to složité. Umělka je jiný povrch, měli jsme jí teď hodně zmrzlou při těch velkých mrazech, co tu panovaly. Vesměs jsme byli skoro na ledu. Teď při zápase jsme byli skoro jak v písku. Jsou to dva extrémní protipóly. Musíme se s tím vypořádat. Domácí zápasy se teď asi budou odehrávat v takovéhle režii. Vzhledem k počasí asi nemůžeme počítat, že by se to třeba za měsíc nějak zlepšilo.

Po podzimním zranění se už cítíš stoprocentní?

Musím zaklepat. Zdraví teď drží. Doufám, že v budoucnu se mi nic nestane. Byl bych rád, kdybych nastupoval, ale musí to bejt podložené prací a konstantní výkonností. O to se budu snažit.

Trenér Rada tam na tebe během zápasů několikrát volal, nedostal si o poločase pověstný ceres?

Já jsem jeden z těch hráčů, kterého má často takhle při zápase v puse (úsměv). Jsem na to zvyklej. Trenér se nás takhle snaží upozorňovat a řídit, abychom se vrátili zpátky do pozice či nepřestávali hrát. V těchto pokynech bych nic nehledal.

Třikrát po sobě jsme nevyhráli, je to komplikace v našlapané tabulce?

Ještě máme odložené utkání k dobru, uvidíme, jak to zvládneme ve středu. Já doufám, že vítězně, protože potřebujeme po těch třech zápasech zase přidat tři body. Slovácko je ale nepříjemný soupeř. Uvidíme, jak to bude s terénem. V tabulce je to pod námi slušně našlapané, v tříbodovém systému si nemůžeme dovolit dvakrát třikrát prohrát, protože pak se můžeme propadnout o tři čtyři příčky a to nechceme!

www.fkjablonec.cz