Cimrman se mýlil, budoucnost nepatří aluminiu, ale bioCNG. V České Lípě již slavnostně natankovali

Možná to je tím, že tento český génius nenavštívil výzkumnou společnost MemBrain ve Stráži pod Ralskem ani ČOV v České Lípě. Společnost MemBrain se totiž pyšní tím, že jako jediná česká firma dotáhla do fáze realizace vlastní postup úpravy bioplynu na vysoce kvalitní bioCNG plyn vhodný pro motorová vozidla i pro distribuci v sítích zemního plynu. Česká Lípa je prvním okresním městem, kde se postup úspěšně ověřuje.
 

Bioplyn je jedním z produktů organického rozpadu například v zemědělství, na skládkách nebo ve vyhnívacích nádržích čistíren odpadních vod při anaerobním biologickém čištění. Zatím převládala snaha takto získaný plyn využít k výrobě tepla, případně i elektrické energie. ČOV Česká Lípa má kapacitu 48 150 ekvivalentních obyvatel. Byla uvedena do provozu roku 1982 a před osmi lety prošla rekonstrukcí. Uplatnění cenné druhotné suroviny dosud naráželo na problémy spojené jednak s tím, že zdroje bioplynu (farmy, ČOV) nebývají od povahy své činnosti často umístěny tam, kde potřebujeme teplo, a za druhé je bioplyn jako takový poměrně agresivní vůči spalovacím komorám motorů a turbín pohánějících generátory elektráren. ČOV Česká Lípa. Popředí dominují dvě anaerobní vyhnívací nádrže. Zde vzniká bioplyn.Například bioplyn produkovaný čistírnami odpadních vod obsahuje kolem 50% metanu a zbytek tvoří oxid uhličitý, voda, sulfan (sirovodík), čpavek, dusík, kyslík a případně další plyny za vysoké teploty ne zcela přátelské vůči kovovým slitinám. Odstranit nežádoucí příměsi a vyrobit z bioplynu biometan obsahující minimálně 95% metanu, tedy plyn kvality zemního plynu, kompatibilní s rozvodnou sítí i s motory dopravních prostředků jezdících na CNG, lze více způsoby. Celý ten technologický zázrak je schovaný v kontejneru pod vyhnívací nádrží.Jednou z možností je separace molekulárními membránovými filtry, která má hned několik nesporných výhod. Především to je jednoduchost procesu, kterou ovšem nezaměňujte s jednoduchostí celou věc vymyslet. Vývoj až do současné fáze trval společnosti MemBrain skoro deset let. Z jednoduchosti procesu vyplývají nízké nároky na údržbu. Slavnostní představení českolipské premiéry výroby bioCNG se konalo 11. prosince. O nahlédnutí do kontejneru byl velký zájem již dlouho před tiskovou konferencí.Dalšími výhodami jsou nízké energetické náklady, nezávislost činnosti na změně složení bioplynu nebo na kolísání jeho kvality a konečně, nejsou používány žádné kapaliny a není je tedy třeba regenerovat nebo likvidovat. Celkově je membránová separace šetrná k životnímu prostředí. Třešničkou na dortu výhod je fakt, že výroba bioCNG zanechává zápornou uhlíkovou stopu, protože oxid uhličitý je procesem spotřebováván. Naproti tomu metan, unikající například z volných skládek bez užitku do atmosféry, je 30x nebezpečnější skleníkový plyn než oxid uhličitýPro laika se uvnitř opravdu neskrývá nic extrémně složitého.
Tolik teorie, přejděme k praxi. 
Firma MemBrain je jednou z technologických společností, které zastřešuje MEGA a.s. se sídlem ve Stráži pod Ralskem. Byla založena na podzim 2008 a první oblastí jejího zájmu bylo čištění kapalin. Má u nás největší zkušenosti s aplikacemi membránových procesů a v oblasti využití dialýzy v mlékárenství je světovým leaderem. Tisková konference. Z leva do prava sedí: Luboš Novák, gen. ředitel a majitel skupiny MEGA, Marek Bobák, vedoucí rozvoje MemBrain, Petr Novotný, proj. manažer Institutu cirkulární ekonomiky, Adam Moravec, ved. bioplyn. sekce Českého sdružení pro biomasu.Výrobu bioCNG si MemBrain již vyzkoušela v Brně, kde na bioCNG, vyseparovaný během procesu čištění odpadních vod, jezdil dokonce autobus MHD. Projekt vyhrál prestižní cenu E.ON Energy Globe 2019. Bonusem je pak zápis do České knihy rekordů a kuriozit, protože se jednalo o vůbec první případ využití energie z komunální odpadní vody k pohonu městské hromadné dopravy v ČeskuLuboš Novák, gen. ředitel a majitel skupiny MEGA (vpravo), a Marek Bobák, vedoucí rozvoje MemBrain, vysvětlují Jitce Volfové, krajské radní a českolipské starostce v jedné osobě, jak tankovat bioCNG. V České Lípě se bioplyn zatím využíval pro výrobu tepla. Nyní je zde ověřována použitelnost technologie separace bioCNG z kalových plynů pro ČOV menších měst. Českolipská čistírna odpadních vod produkuje 50 až 60 m3 plynu za hodinu, což při výtěžnosti 50% znamená 400 kg bioCNG. Ceny za kilogram CNG se momentálně pohybují kolem 26,5 Kč/kg, což by znamenalo návratnost investice za 8 let. Životnost zařízení se pohybuje kolem 25 let. Membránová jednotka o kapacitě 60 Nm3/h, vhodná pro odpadová hospodářství středně velkých okresních a krajských měst, může za den vyrobit až 690 kg BioCNG. Osobní vůz se spotřebou 4,5 kg/100 km by na toto množství ujel 15 300 kilometrů, dodávka o spotřebě 10 kg/100 km pak 6 900 km a městský autobus až 2 300 km. A pozor, už je to tady!V současné době je v Česku v provozu asi dva a půl tisíce čistíren odpadních vod, pětina má bioplynové stanice. Jejich doplněním o separaci bioCNG by se kromě možnosti tankování do vozidel zvýšila naše energetická soběstačnost a zefektivnila by se výroba elektrické energie. Do plynové sítě je bioCNG zatím pokusně vtlačován na jediném místě, a to v Raputíně.  Ano, opravdu se tankuje.Do budoucna bude narůstat tlak na ekologickou likvidaci komunálního bioodpadu, který nelze všechen zkompostovat. I zde můžou vzniknout  biometanové stanice. BioCNG je jediné dostupné bipalivo 2. generace. Proti těmto faktům bohužel zatím směřuje klesající zájem o využití vozidel na CNG a na mapě zobrazující síť čerpacích stanic na CNG není žádná ikonka zobrazující nové stanice ve výstavbě. Přitom dojezd auta na CNG (nebo bioCNG) je srovnatelný s dojezdem elektromobilu a auto na CNG zanechává menší uhlíkovou stopu. Třeba právě českolipský experiment negativní trend pomůže zvrátit. 

Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace