Cimrman se mýlil, budoucnost nepatří aluminiu, ale bioCNG. V České Lípě již slavnostně natankovali

Bioplyn je jedním z produktů organického rozpadu například v zemědělství, na skládkách nebo ve vyhnívacích nádržích čistíren odpadních vod při anaerobním biologickém čištění. Zatím převládala snaha takto získaný plyn využít k výrobě tepla, případně i elektrické energie. Uplatnění cenné druhotné suroviny dosud naráželo na problémy spojené jednak s tím, že zdroje bioplynu (farmy, ČOV) nebývají od povahy své činnosti často umístěny tam, kde potřebujeme teplo, a za druhé je bioplyn jako takový poměrně agresivní vůči spalovacím komorám motorů a turbín pohánějících generátory elektráren. Například bioplyn produkovaný čistírnami odpadních vod obsahuje kolem 50% metanu a zbytek tvoří oxid uhličitý, voda, sulfan (sirovodík), čpavek, dusík, kyslík a případně další plyny za vysoké teploty ne zcela přátelské vůči kovovým slitinám. Odstranit nežádoucí příměsi a vyrobit z bioplynu biometan obsahující minimálně 95% metanu, tedy plyn kvality zemního plynu, kompatibilní s rozvodnou sítí i s motory dopravních prostředků jezdících na CNG, lze více způsoby. Jednou z možností je separace molekulárními membránovými filtry, která má hned několik nesporných výhod. Především to je jednoduchost procesu, kterou ovšem nezaměňujte s jednoduchostí celou věc vymyslet. Vývoj až do současné fáze trval společnosti MemBrain skoro deset let. Z jednoduchosti procesu vyplývají nízké nároky na údržbu. Dalšími výhodami jsou nízké energetické náklady, nezávislost činnosti na změně složení bioplynu nebo na kolísání jeho kvality a konečně, nejsou používány žádné kapaliny a není je tedy třeba regenerovat nebo likvidovat. Celkově je membránová separace šetrná k životnímu prostředí. Třešničkou na dortu výhod je fakt, že výroba bioCNG zanechává zápornou uhlíkovou stopu, protože oxid uhličitý je procesem spotřebováván. Naproti tomu metan, unikající například z volných skládek bez užitku do atmosféry, je 30x nebezpečnější skleníkový plyn než oxid uhličitý. 
Tolik teorie, přejděme k praxi. 
Firma MemBrain je jednou z technologických společností, které zastřešuje MEGA a.s. se sídlem ve Stráži pod Ralskem. Byla založena na podzim 2008 a první oblastí jejího zájmu bylo čištění kapalin. Má u nás největší zkušenosti s aplikacemi membránových procesů a v oblasti využití dialýzy v mlékárenství je světovým leaderem. Výrobu bioCNG si MemBrain již vyzkoušela v Brně, kde na bioCNG, vyseparovaný během procesu čištění odpadních vod, jezdil dokonce autobus MHD. Projekt vyhrál prestižní cenu E.ON Energy Globe 2019. Bonusem je pak zápis do České knihy rekordů a kuriozit, protože se jednalo o vůbec první případ využití energie z komunální odpadní vody k pohonu městské hromadné dopravy v Česku. V České Lípě se bioplyn zatím využíval pro výrobu tepla. Nyní je zde ověřována použitelnost technologie separace bioCNG z kalových plynů pro ČOV menších měst. Českolipská čistírna odpadních vod produkuje 50 až 60 m³ plynu za hodinu, což při výtěžnosti 50% znamená 400 kg bioCNG. Ceny za kilogram CNG se momentálně pohybují kolem 26,5 Kč/kg, což by znamenalo návratnost investice za 8 let. Životnost zařízení se pohybuje kolem 25 let. Membránová jednotka o kapacitě 60 Nm³/h, vhodná pro odpadová hospodářství středně velkých okresních a krajských měst, může za den vyrobit až 690 kg BioCNG. Osobní vůz se spotřebou 4,5 kg/100 km by na toto množství ujel 15 300 kilometrů, dodávka o spotřebě 10 kg/100 km pak 6 900 km a městský autobus až 2 300 km. V současné době je v Česku v provozu asi dva a půl tisíce čistíren odpadních vod, pětina má bioplynové stanice. Jejich doplněním o separaci bioCNG by se kromě možnosti tankování do vozidel zvýšila naše energetická soběstačnost a zefektivnila by se výroba elektrické energie. Do plynové sítě je bioCNG zatím pokusně vtlačován na jediném místě, a to v Raputíně.  Do budoucna bude narůstat tlak na ekologickou likvidaci komunálního bioodpadu, který nelze všechen zkompostovat. I zde můžou vzniknout  biometanové stanice. BioCNG je jediné dostupné bipalivo 2. generace. Proti těmto faktům bohužel zatím směřuje klesající zájem o využití vozidel na CNG a na mapě zobrazující síť čerpacích stanic na CNG není žádná ikonka zobrazující nové stanice ve výstavbě. Přitom dojezd auta na CNG (nebo bioCNG) je srovnatelný s dojezdem elektromobilu a auto na CNG zanechává menší uhlíkovou stopu. Třeba právě českolipský experiment negativní trend pomůže zvrátit. 

Text a foto Mad