Doksy na svém zámku slavnostně otevřely moderně pojatý historický prohlídkový okruh. Absolvovat ho můžete s průvodcem i samostatně

Doksy o získání zámku usilovaly již od roku 2012. Když se 15. dubna 2015 konalo přímo na zámku slavnostní předání darovací smlouvy mezi Libereckým krajem a městem Doksy (viz naše obrazová reportáž), Eva Burešová, starostka Doks, vizionářka a hlavní hybatelka projektu, prohlásila: „Zámek přebíráme nejen, abychom ho zachránili, ale že mu vdechneme nový život.“ Dnes se dá říci, že se to navzdory prognózám skeptiků podařilo. Již poslední loňskou adventní neděli (viz naše obrazová reportáž) bylo otevřeno infocentrum, galerie infocentra, knihovna a Muzeum Čtyřlístku.Včera (v neděli 28. 6.) byl za účasti významných osobností a zástupců zúčastněných firem slavnostně otevřen i prohlídkový okruh. Za poloviční dobu tak byla splněna podmínka Libereckého kraje, zakotvená v darovací smlouvě, a to že do deseti let od předání bude na zámku vybudováno centrum kultury a cestovního ruchu. Dosavadní investice se pohybují v řádu osmdesáti až devadesáti milionů korun, pocházejících z velké části z různých dotačních titulů. Rekonstrukci budovy i vybudování expozice čítající 16 místností provázely problémy se získáním firem vůbec ochotných projekt zrealizovat. Koncepce historického okruhu musela být kvůli tomu dokonce zcela změněna. Nepodařilo se totiž zrealizovat původní záměr, který předpokládal, že prostory budou vybaveny tak, aby přiblížily dobu a život Valdštejnů. Soutěž byla vypsána šestkrát a ani jednou se nenašel zhotovitel. Ale zafungovalo úsloví, že zlé může být k něčemu dobré. Nový impuls přinesla výprava do partnerského města Bad Muskau, se kterým Doksy realizují společný evropský projekt na vzájemnou podporu turistického ruchu, nazvaný Od Valdštejna k Pücklerovi. Návštěva dala nový směr představám jak vybudovat atraktivní expozici navzdory chybějícímu mobiliáři a problémům s dodavateli. Projekt Od Valdštejna k Pücklerovi si zaslouží malý exkurz za roztomilými paradoxy evropských dotací. Kníže Hermann von Pückler-Muskau (1785-1871) se s Albrechtem Václavem Eusebiusem z Valdštejna  (1583 – 1634) minul o dvě století a i myšlenkově měli společného pramálo. Navíc, Valdštejn byl sice z rodu Valdštejnů prvním majitelem Doks, ale podle dostupných pramenů na zámku nikdy nepobýval. Legitimním hybatelem rozvoje panství byl především dnes méně známý Arnošt František de Pauli z Waldsteina. Nicméně díky účelovému spojení dvou výjimečných, ve svých zemích populárních osobností Albrechta z Valdštejna a Hermanna von Pückler-Muskau, Doksy dosáhly na evropské peníze nutné pro revitalizaci zámku a v Bad Muskau si zase postavili zbrusu nové infocentrum. Bližší informace o projektu a o knížeti Pücklerovi naleznete v naší obrazové reportáži. Zámeckému parku v Bad Muskau, který je na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, jsme věnovali náš tip na výlet.Pod revitalizací zámku i pod velmi moderně pojatou expozicí se podepsal zejména architekt Stanislav Kopecký. Nejenže musel fyzicky podepsat stovky výkresů a dalších podkladů, ale v první řadě nekompromisně trval na realizaci všeho, co navrhl. Kopeckého náturu vtipně vystihla paní starostka, když prohlásila: „Měli jsme vize a potřebovali jsme někoho, kdo je bude naplňovat do plánů a dávat jim odborný smysl. Vystřídalo se mi tu mnoho projektantů a architektů, všichni tím byli nadšení, ale akorát pan Kopecký vydržel a byl ochoten to uchopit koncepčně a koordinovat nejen stavební práce, ale i tvorbu interiérů.“Architekt Kopecký vysvětluje to, proč vytrval až do konce, jednoduše: „Mojí zásadou je zůstat u práce až do úplného konce, to znamená až do předání uživateli. Architektura má tři fáze. První je představa, druhá projekt a výstavba a třetí je reakce publika. To je nedílná součást tvorby architekta. Dnes si architekti staví pomníky spíš v časopisech, ale já se držím toho, aby to bylo dobře zprojektováno, dobře postaveno a funkční předáno uživateli. Takže proto. Určitě tu byly složité situace, ale pokud byla nějaká nedorozumnění nebo padla trochu ostřejší slova, nebylo to z toho důvodu, že by mi ti lidé vadili, ale proto, abychom docílili společnými silami výsledku, který vidíte. Proto jsem se také při poděkování omluvil.“ Já bych jen doplnil, že za to, že dělám svoji práci netřeba se omlouvat :-)Expozici, z velké části založenou na interaktivních multimédiích a velkoplošných reprodukcích obrazů, dotváří nábytek firmy Mirland s.r.o. z Bělé pod Bezdězem. Zakázka měla dohromady 601 položek, tedy včetně závěsů, záclon a koberců. Větších kusů, jako jsou skříně a stoly, dodal Mirland kolem sto dvaceti. Miroslav Landa, majitel firmy, ale připomíná: „Říkáme, že to dodala firma Mirland, ale je to práce jednotlivých lidí, kterých je plus mínus dvacet, a dělali na tom nepřetržitě po čtyři měsíce.“ Mirland má s podobně rozsáhlými zakázkami již zkušenosti, realizoval například dodávku pro Arcibiskupský palác na Pražském hradu a dodal nábytek pro patnáct zámků.Součástí expozice je i projekční místnost a divadlo, což je do jisté míry kuriozita. Valdštejnové kulturu podporovali a byli velcí mecenášové talentů. Někteří členové rodu byli i aktivní autoři a na svých zámcích měli divadla (Litomyšl, Mnichovo Hradiště, Duchcov, Třebíč, Kozel a Praha), ale v Doksech nikoliv. Takže teď už tam je a bude sloužit k oživení speciálních prohlídek s dobově kostýmovanými herci. Mě osobně z celé expozice nejvíce zaujala replika slavného valdštejnského salónu rytin, který měl být vrácen do Doks, kde původně byl a kde se i podařilo identifikovat místnost, ve které bývala tato cenná sbírka, čítající 360 rytin, umístěna (viz naše obrazová reportáž). To ale nakonec zatrhli ministerští právníci a salón skončil na zámku v Duchcově. Ale opět platí, že zlé může být k něčemu dobré. V Doksech si sice prohlédnete jen repliku, ale zato obohacenou o velkoplošný dotykový panel a o projekční televizi, na které si profesionální scany všech rytin můžete do nejmenších podrobností prohlédnout. Informace o otevírací době expozice, typech prohlídek a o vstupném naleznete ZDE.Jestli máte obavu, že starostka Eva Burešová nebude mít po otevření expozice zač dál bojovat, jste na omylu. Svoji perspektivu vidí jasně: „Zatím cítím úlevu a nadšení, ale máme připravenu spoustu dalších projektů. Teď se budeme věnovat především parku. Máme připravený projekt na dvě kašny, které jsou zde v areálu. Dále máme projekt na zámeckou kavárnu, přírodní amfiteátr, zahradní jezírko a také bychom rádi vydláždili zámecké nádvoří tak, jak bylo původně. Pochopitelně dál průběžně opravujeme krovy, fasádu a tak dále. Nudit se rozhodně nebudeme.“Text a foto Mad