Doksy stihly zámek otevřít za poloviční dobu, než se zavázaly, jen expozice narazila na nečekané problémy

Historie zámku sahá do druhé poloviny 16. století, kdy Jan z Vartenberka postavil uprostřed osady panský dvorec poté, co dokské panství roku 1566 získal. Nejdéle zámek vlastnili Valdštejnové, kteří zde žili až do roku 1945, kdy jim byl majetek zkonfiskován. Pak zdejšími chodbami krátce duněly vojenské galoše a roku 1962 se na zámku na půl století usídlila SŠ a SOU zemědělská s internátem. Když komplex roku 2012 v rámci optimalizace opustila, Liberecký kraj již v červenci zámek nabídl k prodeji za 45 260 000 Kč a v září projevil zájem jistý ruský podnikatelský subjekt. To by v případě, že by se obchod uskutečnil, v lepším případě znamenalo, že by se zámek se zahradou veřejnosti uzavřel. V horším případě by časem mohli obyvatelé města jen sledovat, jak se kdysi honosné sídlo mění v ruiny stejně, jak se mnohdy stalo jinde. V prosinci 2012 zastupitelstvo schválilo záměr bezúplatného převodu zámku na město, čímž se otevřel oficiální prostor pro vyjednávání s Libereckým krajem. V dubnu 2013 rada Libereckého kraje odsouhlasila dvouletou zápůjčku zámku městu Doksy. Než ale město podniklo další kroky, udělalo mezi obyvateli dvě ankety, první na podzim 2013 v rámci představení zámku veřejnosti a druhou společně s komunálními volbami o rok později. V obou případech se větší část respondentů k získání zámku vyjádřila kladně (v prvním případě dokonce téměř 85%). Podobně jako anketa dopadlo i hlasování městského zastupitelstva v lednu 2015. Z 15 zastupitelů bylo pro 11, proti tři a jeden člen se zdržel hlasování. Nic tedy již nebránilo tomu, aby byl zámek na město Doksy přepsán, protože Liberecký kraj dal transakci zelenou již v srpnu 2014. Slavnostní podpis darovací smlouvy se uskutečnil 15. dubna 2015, viz naše obrazová reportáž. V roce 2017 získalo město na rekonstrukci dotaci. Práce pak přes problémy se získáním zhotovitele proběhly během dvou let a o poslední adventní neděli byl zámek představen veřejnosti. Na jeho opravu se zatím vynaložilo zhruba 93 milionů korun, z toho 51 milionů byly krajské, státní a evropské dotace. Památku se rovněž podařilo zahrnout do Programu záchrany architektonického dědictví. Zdaleka ještě není opraveno všechno, například střecha je nová asi z jedné poloviny, ale objekt je zabezpečen proti vlhkosti, získal dva výtahy a byly zrevitalizovány interiéry. Ve značném předstihu se tak povedlo splnit jeden z bodů dvaceti osmi stránkové darovací smlouvy, která mimo jiné obsahuje podmínku, že do deseti let od předání bude na zámku vybudováno centrum kultury a cestovního ruchu. Momentálně již funguje informační centrum, malá galerie, muzeum Čtyřlístku a za pár dní se přidá městská knihovna. V létě by měl být otevřen historický prohlídkový okruh, čítající celkem 14 místností. Prostory, ve kterých dosud sídlila knihovna a muzeum Čtyřlístku, budou poskytnuty školní družině a základní umělecké škole. Největším tahákem bude nepochybně muzeum nejčtenějšího ryze českého komiksu výtvarníka Jaroslava Němečka. Otevření se shodou okolností stihlo ještě v roce padesátého výročí vydání prvního Čtyřlístku. I původní expozici v posledních letech ročně zhlédlo 30 až 40 tisíc návštěvníků a prostory zámku nabízejí nové možnosti, kterých manželé Němečkovi hodlají využít. V plánu je například každý rok přidat jednu místnost (například Myšpulínovu laboratoř, Fifinčinu kuchyň, strašidelný les, hrad a čtyřlístkovské kino pro děti), takže minimálně dalších sedm let máte dobrý důvod se do muzea pravidelně vracet. Pár novinek vás čeká již nyní, například je k dispozici celý komplet Čtyřlístků od čísla jedna, tedy celkem aktuálně všech 670 čísel. Bohužel zdaleka ne vše probíhalo hladce. Co se prohlídkového okruhu týče, nepodařilo se zrealizovat původní záměr, který předpokládal, že prostory budou vybaveny tak, aby přiblížily dobu a život Valdštejnů. Na tento záměr byla vypsána šestkrát soutěž a ani jednou se nenašel zhotovitel. Realizační tým se ale nevzdal a pro inspiraci si zajel na zámek v saském Bad Muskau, se kterým realizuje společný projekt Od Valdštejna k Pücklerovi na podporu turistického ruchu. Byla vytvořena nová koncepce, která již není postavená na dobových interiérech a klasickém provádění průvodci, ale na použití moderní multimediální techniky a na volném pohybu návštěvníků. Že dobré úmysly může nesmyslně podkopat i legislativa, dokumentuje bizarní příběh salonu rytin, který byl po válce převezen do Zákup, a když by se nyní vrátil na své místo, nepochybně by se stal magnetem expozice. Valdštejnové totiž byli vášniví sběratelé grafických listů a vytvořili bohatou a velmi cennou sbírku, čítající asi tři sta šedesát položek. Národní památkový ústav souhlasil pod podmínkou, že bude nalezena místnost, ve které se na zámku salon původně nacházel. To se po dlouhém hledání v archivních materiálech opravdu podařilo zjistit, dokonce byla objevena i fotodokumentace. Na zámku v Zákupech byly podniknuty kroky k přesunu a salon byl rozebrán. Byl již dohodnutý i restaurátor, který měl vše opravit a přizpůsobit původnímu prostoru. Pak se ale ozvali právníci z Ministerstva kultury a prohlásili, že podle nového občanského zákoníku nelze přesun provést, protože jakmile by se salon stal součástí zámecké expozice, přestal by patřit státu a stal by se majetkem města, ať by byla uzavřena jakákoliv dohoda o pouhém zapůjčení. Takže naděje, že Doksy získají do expozice opravdovou pecku, padla. Mezitím ale v Zákupech místnost, ve které byl salon rytin adjustován, již využili jinak, takže rytinový salon skončil na zámku v Duchcově, kde ho již podruhé museli upravit na míru místnosti. Nový prohlídkový okruh prý bude přitahovat návštěvníky i bez grafického salonu. Na potvrzení pravdivosti toho si sice budeme muset do léta počkat, ale vzhledem k dosavadnímu entuziasmu, s jakým se do revitalizace zámku radnice v Doksech pustila, nepochybuji, že se zámek stane korunou města.
Text a foto Mad