Firma Kitl představila veřejnosti nové sídlo v areálu Vratislavické kyselky, nový jahodový syrob pokřtil Miloň Čepelka a vydařený den zakončil koncert Tata Bojs

14. 06. 2021 | 0:00

Z dávno těsných výrobních prostor se Kitl, náš přední výrobce medicinálních nápojů a syrobů z přírodních bio složek, přestěhoval na nové působiště ve Vratislavicích nad Nisou letos ve druhé polovině března. Uplynulou sobotu firma uspořádala tradiční den otevřených dveří, který přilákal doslova davy lidí, možná i proto, že si tentokrát mohla široká veřejnost prohlédnout areál Vratislavické kyselky, který Kitl zakoupil před necelými třemi lety jako totálně zdevastovaný brownfield a nyní ukončil první etapu jeho revitalizace. Ta spočívala ve zbudování inženýrských sítí a rekonstrukci výrobní haly.

V rámci dne otevřených dveří byl, rovněž tradičně, pokřtěný nový výrobek, a to jahodový syrob s dužinou. Protože šlo již o dvanáctý produkt firmy Kitl, křest proběhl stylově dvanáctého ve dvanáct hodin, dvanáct minut.Pikantní bylo, že se do poslední chvíle povedlo utajit, oč půjde. Nevěděl to ani kmotr syrobu a dlouholetý fanda výrobků Kitl Miloň Čepelka, když se nám těsně před ceremoniálem svěřil: „Ano, je to velice tajné, ani já nevím. Na mou duši nevím. Už se tu někdo divil, že jsem se uvolil něco křtít a nevím co. Ale mně stačí, že budu křtít Kitla, protože od Kitla je všechno dobrý. Řeknu, šťastnou cestu, Kitle, a bude.“Kitl rovněž podporuje řadu zajímavých projektů nejen v oblasti kultury, ale i sportu, což konkretizuje marketingová specialistka Kateřina Fialová: „Jsme výhradním dodavatelem pitného režimu pro Mistrovství světa v orientačním běhu, které se letos koná v České republice od 4. do 9. července v Doksech.“ Mimochodem, Kitl bude mít své želízko v ohni, jeho zaměstnanec Pavel Kubát je totiž juniorský mistr světa, tak se máme na co těšit.Mezi lidmi, kteří na den otevřených dveří zavítali, byl kromě prohlídky moderních výrobních prostor zvláště velký zájem o přednášky k historii Vratislavické kyselky, o výsledky stavebně historického průzkumu areálu a o plány na záchranu takzvaného „zámečku“, symbolu Vratislavické kyselky. Současný vývoj i plány do budoucna pro GENUS.CZ shrnul Honza Vokurka, jednatel firmy Kitl, v krátkém rozhovoru.

Přestěhování do lepšího a většího znamená pro firmu především krok kvantitativní, nebo kvalitativní?

Platí obojí. Tím, že jsme se přestěhovali, máme více místa. Poměrně výrazně, odhaduji to o 40%, jsme rovněž zvýšili efektivitu. Zainvestovali jsme do nových strojů a zreorganizovali jsme jejich uspořádání. Takže jsme narostli kvantitativně. Zároveň máme spoustu kvalitativních vylepšení díky použití nejmodernějších technologií a mnoha zlepšováků.

Projeví se to i v rozšíření sortimentu o něco úplně nového?

Získali jsme například prostor pro linku na minerální vodu, protože ta vyžaduje jinou technologii pro stáčení. To je v nové hale pěkně vidět.

Když jsem si četl náš rozhovor při poklepu na základní kámen rekonstrukce haly (viz GENUS.CZ), zaujalo mě, že navzdory situaci, která loni a letos nastala, jste termínově v podstatě vše zvládli, jak jste plánovali. Jak se vám to povedlo?

Dnes se všichni vymlouvají na covid, to je nejčastější výmluva. Ale proč se nám to povedlo. Za prvé jsme v jabloneckých prostorách opravdu praskali ve švech a odpočítávali dny, kdy se budeme moci stěhovat, takže vnitřní motivace byla veliká. A tím druhým důvodem byla dotace, kterou jsme na stavbu dostali. Dotace má určené termíny a úředník je naprosto nemilosrdný, ten vidí jen svoje tabulky a čísla. Takže nás hnal vpřed i strach, že na nás úředník zaklekne a sebere nám dotaci.

Kolik to stálo, jak dlouho to trvalo?

Kupní smlouvu na naprosto zdevastovaný areál bez jakéhokoliv příslušenství jsme podepsali 27. července 2018. Takže od koupě to jsou necelé tři roky. Samotná stavba trvala asi rok a půl a celkově jsme proinvestovali asi 40 milionů korun. Přitom vše bylo velmi složité. Já říkám, že rekonstruovat Kyselku je jako stavět jadernou elektrárnu. My tu máme všechno. Tady vede železnice, takže se dohadujete s dráhama, z druhé strany teče Nisa, takže musíte jednat s Povodím Labe, za Nisou jezdí tramvaj, ta má také ochranné pásmo. A především, stojíme v prvním ochranném pásmu pramene minerální vody, takže ta omezení jsou opravdu veliká.

Máte už hotový projekt na opravu historické kyselky?

Co se zámečku týče, zpracovali jsme stavebně historický průzkum, který tu dnes prezentujeme. Chceme lidem ukázat, že se zámečkem počítáme, ale je pravda, že zámeček přijde na řadu až jako poslední. Bude to taková ta třešnička na dortu. Do té doby musíme zvládnout spoustu jiných domácích úkolů. Ten první, který nás teď čeká, je hydrogeologická čerpací zkouška pramene kyselky. Na zámeček se vrhneme v časovém horizontu pěti až deseti let. Do té doby opravdu musíme v areálu dotáhnout mnoho jiných věcí.

Zmínil jste pramen minerálky. V našemu poslednímu rozhovoru jste řekl, že o obnovení stáčení kyselky uvažujete v roce 2022. Takže to stále platí?

Ano, platí. Dokonce jsem již včera ochutnal minerálku, ačkoliv pramen ještě přímo neteče. Zase, v té věci nás čeká mnoho kroků. Tím prvním je právě čerpací zkouška, kterou zahájíme během několika dní. Pak po dobu několika měsíců musíme vrt čerpat, měřit hladinu, tlak, dělat rozbory a sledovat, zda čerpání nemá nějaké negativní vlivy. Dopadne-li toto dobře, druhým krokem budou technologie, což je zase série zařízení. Minerálkovod, úpravna minerální vody, akumulační nádrže, stáčecí linka, tedy opět spousta dalších investic. Do vrtu, který se v budoucnu bude jmenovat Liberec, jsme již spustili čerpadlo a veškeré potřebné měřicí zařízení.

Minerálku jste již ochutnal, jaké to bylo?

No, bylo to jen v rámci zkoušky zavodnění čerpadla, takže jsem si dal jen malý doušek, protože ta voda tam osm let stála. Ale i tak jsem byl nadšený. Velmi příjemně mě to překvapilo. Byla hodně proplyněná a byla v ní cítit mineralizace. Chutnala, jako když přijdete do lázní a z kašny se tam napijete čerstvé minerálky. Uvidíme, až budeme delší dobu čerpat.

A co příchutě? Posledně jste nechtěl ani naznačovat…

Vymýšlet příchuť pro minerálku je něco úplně jiného, než když ochucujete vodu. Co funguje ve vodě, nemusí být v minerálce vůbec dobré. Já bych to přirovnal k pivu. Když chcete ochutit pivo, nemůžete to dělat běžným sirupem. Musí se používat speciální receptury, musí se hodně přemýšlet, aby se to svázalo, aby to chuťově drželo pohromadě. Takže v tuto chvíli to je opravdu velmi předčasné.

Jak byl pro vás úspěšný rok 2020 a co se prodávalo nejvíce?

Rok 2020 byl pro nás po všech stránkách přelomový. Opravdu přelomový. Měli jsme štěstí, že jsme rostli, vyrostli jsme o 21% a dodělali jsme rekonstrukci Vratislavické kyselky. To nás jako firmu proměnilo opravdu výrazně. Výrazné změny toho, co prodáváme, nenastaly. Tedy s jedinou výjimkou a tou byl Kitl Eligin, toho jsme prodali neuvěřitelná množství, asi o 50% víc než rok před tím, právě kvůli koronaviru. Když vypuklo to koronové šílenství, lidé hledali prostředky na podporu imunity, což Eligin je.

Co se bude křtít tentokrát?

To vám neřeknu, nebyl byste překvapený, ale můžu vám říci, co jsme již pokřtili. Ráno, ještě před začátkem slavnosti, jsme tu měli pana faráře Jana Juchu z Kittelova kostela v Krásné. On nám interně požehnal celé budově. Do svěcené vody namáčel bezovou větvičku z našeho zdejšího bezu a vše zkropil.

Proč jste si pro křest nového produktu vybrali právě Miloně Čepelku?

To nebylo žádné hluboké přemýšlení, Miloň je náš kamarád a podporuje nás již několik let. Nebyl v tom žádný záměr. Řekl, že by rád přijel na dnešní den, a tak jsme ho požádali, jestli by nepokřtil nový syrob. On se toho rád chopí.

Na svém FB jste zveřejnil poděkování od Němců odsunutých po válce z Vratislavic, že jste se Vratislavické kyselky chopil…

Ano, to jsou lidé, kteří dnes žijí v různých částech Německa a do bývalé vlasti a sem se jednou za rok vracejí. Oni mi poslali tento truhlík květin a tento dopis. Moc mě potěšilo, že toto poslali a byl jsem až dojatý.