Když vývoj předběhne vznik potřebných profesí, dojde na test flexibility, Elmarco a SUPŠS Železný Brod v něm prošly na výbornou

Například adaptace stávajících profesí na nové výrobní technologie donedávna většinou stíhala držet krok s jejich vývojem. Příkladů překotného vzniku zcela nových sofistikovaných profesí, jako se děje kolem nanotechnologií, není mnoho. Inženýrů specialistů je v tomto oboru na trhu práce relativně dost, ale firmám zoufale chybí střední technický personál. Obor, který by připravoval chemiky, specialisty na polymery a nanotechnologie zároveň, totiž neexistuje. Tedy, do letoška neexistoval.ELMARCO s.r.o., sídlící v liberecké průmyslové zóně Sever, je světovým leaderem ve vývoji a výrobě strojů produkujících nanovrstvy na principu elektrostatického zvlákňování. Zájem o jeho výrobní linky sice v posledních letech setrvale stoupal, ale koronakrize produkci doslova nakopla. Ano, za nárůstem poptávky stály nanoroušky, ale z trochu jiného důvodu, než byste čekali.Miloslav Masopust, jednatel společnosti ELMARCO s.r.o., vysvětluje: „Nárůst poptávky začal již před koronakrizí, ale loni jsme najednou oproti běžnému roku nainstalovali dvakrát více strojů. Letošní čísla a výhledy do roku 2022 navíc ukazují, že to nebude výjimka, ale nový standard, protože ten trend dále pokračuje. Koronakrize nám k tomu také pomohla, ale ne díky větší poptávce po strojích za účelem výroby roušek. Upřímně řečeno, takový zákazník nepřišel žádný, i když někteří naši zákazníci se na výrobu roušek vrhli. Ale to byli ti již dříve vybavení potřebnou technologií. Poptávku zvýšilo, že se lidé především zbavili obav z použití této technologie a nano začalo být opravdu populární. Roušky názorně ukázaly praktickou využitelnost a nano se stalo pro všechny pochopitelným pojmem. Noví zákazníci tedy naskočili na vlnu zájmu, ale přišli z oborů, kde mají naše nanotechnologie jiné využití.“ELMARCO si pronajalo nové prostory a začalo navyšovat počty zaměstnanců. Jenomže sehnat středoškolské pracovníky vysoce odborných profesí, které dosud neexistovaly, se ukázalo být velkým problémem ohrožujícím i další rozvoj. „Po zkušenostech s dlouhodobou spoluprácí s Technickou univerzitou, jejíž studenti k nám chodí na praxe, vedeme i jejich diplomové práce a někteří k nám pak přicházejí pracovat, jsme se v únoru rozhodli rozjet podobnou spolupráci i s nějakou střední školou. Najít správný obor nám trochu trvalo. Nakonec jsme v Libereckém kraji našli jediný obor, který by se nám hodil k naší činnosti, a to v Železném Brodě maturitní obor Aplikovaná chemie,“ líčí anabázi Miloslav Masopust.Tou školou byla, pro někoho kdo ji má spojenou jen se sklem, překvapivě SUPŠ sklářská v Železném Brodě. Ale tato instituce se stoletou tradicí má dvě základní větve, onu známou větev designersko sklářskou a již méně známou větev chemicko technologickou. Škola konkrétně připravuje studenty ve čtyřech hlavních oborech, kterými jsou Design skla, Produktový design, Technologie skla a konečně Aplikovaná chemie, o kterou šlo lovcům mozků z firmy ELMARCO. Trochu zavádějícího názvu školy si je vědoma i Iva Vosáhalová, předsedkyně komise odborných předmětů SUPŠ sklářské v Železném Brodě, když uznává, že: „Náš název Střední uměleckoprůmyslová škola sklářská je trochu matoucí. Když si studenti přečtou název, řeknou si, že sklo je out a nepřijdou k nám. Jednak není pravda, že by sklářské technologie již byly úplně out, ale to je jiná věc. Já bych ráda zdůraznila tu chemii, kterou jako obor Aplikovaná chemie vyučujeme jako jediní v Libereckém kraji. V současnosti má čtyři různá zaměření, Analytickou chemii, Farmaceutické substatnce, Ochranu životního prostředí a konečně od příštího školního roku nově Nanotechnologie a polymery. Specializace se dělí od třetího ročníku čtyřletého studia.Škola, která si v uplynulých letech prošla, eufemisticky řečeno, poněkud turbulentním vývojem, stále pracuje na obnově pošramocené pověsti. Se zavedením nového velmi perspektivního oboru má šanci si opět získat důvěru studentů a vylepšit statistiky. V současné době je kapacita školy naplněná asi ze tří čtvrtin.Spolupráce byla navázána velmi rychle. Učební plán nového oboru je před dokončením a první studenti dokonce nastoupili na třítýdenní povinnou praxi do libereckého Elmarca již začátkem tohoto týdne. Miloslav Masopust spokojeně konstatuje: „Nečekali jsme, že se to takto rozjede, škola již začala připravovat nový obor, který se bude zabývat polymery a nanotechnologiemi. Základem pro práci s nanotechnologiemi je znalost chemie, tu dodá škola. A my se na tom nebudeme podílet jen těmi praxemi, ale chystáme se zapůjčit i laboratorní zařízení Nanospider, aby si studenti v rámci oboru mohli něco zkusit i přímo ve škole. Naši odborníci se sice nebudou podílet na výuce jako učitelé, ale přispějí svými praktickými znalostmi. Takže pro nás budou budoucí absolventi velmi dobře připravení zaměstnanci, kteří by mohli v podstatě hned po maturitě nastoupit do práce.“
Ivan Ponomarev, manažer pro firmy a technologii, který spolupracoval se školou na tvorbě učebního plánu a praktikanty má na starosti, to upřesňuje: „Samozřejmě se nebráníme ani tomu, aby pokračovali v dalším studiu, ale každopádně jsou pro nás zdrojem dalších vzdělaných a kvalifikovaných lidí pro náš obor. A slibujeme si, že ti lidé pak nastoupí do práce buďto k nám nebo k našim zákazníkům, protože nové firmy používající naše nanotechnologie stále vznikají nejen u nás, ale i v zahraničí a kvalifikované pracovníky potřebují stejně jako my.“Jan Hásek, ředitel SUPŠS Železný Brod, je spokojený rovněž a připomíná historii: „Slavíme sto let školy a mě těší, že poslání školy se za těch sto let nezměnilo. Vzešla z požadavků průmyslu a těm slouží do současnosti a věřím, že i do budoucnosti. Reagovat na požadavky průmyslu je přece nutnost.“ 
Na závěr pro vás mám postřeh, který k této spolupráci měl Martin Půta, hejtman Libereckého kraje. Myšlenka je zajímavá i z jiných důvodů, než že působí dojmem, že podřezává větev instituci, kterou hejtman vede: „Jsem rád, že ELMARCO a SUPŠ sklářská navázaly tuto spolupráci a jsem o to radši, že tak učinily napřímo, bez nějakého geniálního rozhodování úředníků a politiků na kraji. Že pan Masopust vzal telefon a zavolal panu řediteli Háskovi. To je postup, který by mohly použít i jiné firmy a školy. My takovou spolupráci jedině podporujeme a já mám z tohoto příkladu velkou radost.“Text a neoznačené fotografie Mad