Modernizace Krajské nemocnice Liberec bude patřit mezi největší výzvy pro novou krajskou koalici

O velikosti KNL dávají představu čísla z webu této instituce, kde se dočteme, že KNL provozuje více jak 35 nemovitostí (uvnitř i vně areálu) o podlahové ploše větší než 80.000 m². Pro srovnání, liberecké OC Fórum má prodejní plochu zhruba poloviční. Současnou tristní situaci, která volá po rychlém řešení tak zvaně za minutu dvanáct, pak způsobuje zejména fakt, že dvě třetiny budov jsou starší sta let a tvoří asi třetinu nemocničních ploch. Mladší jak padesát let je pouze šestina budov. Dalším problémem je i to, že krajská nemocnice je tvořena konglomerátem velmi rozdílných staveb. Některé budovy ani původně nebyly stavěné jako zdravotnická zařízení, například vily ve frontě po levé straně od horního vjezdu do areálu, zkonfiskované po 2. světové válce. To, že současné dispozice brání dalšímu rozvoji nemocnice, potvrdila již analýza SWOT z roku 2012, která konstatovala, že bez zásadní modernizace, tedy bez většího bourání a stavění, se instituce nemůže dále úspěšně rozvíjet a co hůře, ani plnit úkoly vyplývající z její krajské pozice. V roce 2014 byla vypracována analýza variant výstavby nové nemocnice. V úvahu připadaly tři možnosti, využít stávající areál, postavit nový komplex na zelené louce v místě bývalé Textilany nebo u letiště. Pracovní skupinu tvořily tři týmy odborníků, lékaři, zástupci státní správy a architekti s urbanisty. Všechny tři týmy na první místo celkem jednoznačně daly dostavbu a přestavbu stávajícího areálu, viz www.modernizace-knl.cz. Architektonickou soutěž, vyhodnocenou v únoru 2017, vyhrál SIAL architekti a inženýři spol. s r. o.. Vítězství tohoto návrhu bylo pro některé odborníky překvapující, protože byla vybrána koncepce postavená na klasickém pavilonovém systému (viz vyjádření architekta Radima Kousala v naší obrazové reportáži z představení všech soutěžních prací). Tím kvalitu řešení SIALu rozhodně nechci kritizovat. Ostatně, jsem laik a toto řešení vybrali experti, mezi kterými byli zastoupeni i lékaři.Co se financí týče, náklady na první etapu, tedy na onen urgentně potřebný pavilon urgentní medicíny a parkovací dům s energocentrem, se odhadují na 2,42 miliardy korun. Liberecký kraj na výstavbu odkládá na transparentní účet peníze jíž od roku 2017 a celkově má zaplatit téměř 2,1 miliardy korun. Před týdnem bylo zveřejněno rozhodnutí kraje vzít si úvěr 1,185 miliardy korun, viz zpráva na GENUS.CZ. O potřebných zbylých 330 milionů se má podělit přímo nemocnice a města Liberec a Turnov.

Nutno říci, že dnešní problémy s prostorem a nevhodným uspořádáním objektů se v historii liberecké nemocnice vyskytují prakticky od začátku. Přitom českým Němcům nelze upřít snahu vykročit správným směrem. Zajímavý pohled nabízí Císařský stabilní katastr z přelomu 30. a 40. let 19. století. Na něm vidíme dnešní Husovu ulici a Kristiánovu ulici, které tehdy prakticky tvořily hranici zástavby Liberce. Dále se již nacházela pole a to doslova, označení Lerchenfeld znamená Skřivánčí pole. Na Skřivánčích polích, tedy s možností budoucího rozletu, začal být budován areál liberecké nemocnice. Prvním objektem byla budova Štěpánské nemocnice, která byla postavena a vybavena mezi lety 1845 až 1848. Byla pojmenována po arcivévodovi Štěpánovi a měla internu a chirurgii. Během dalších let byla několikrát rozšířena a doznala řadu dalších změn, které do značné míry překryly její původní vzhled. Stopy svědčící o tom, že budova byla koncipována honosněji, než dnes vypadá, nalezneme jen v přízemí postaveném z kamenných bloků. Jako druhý byl postaven dnešní pavilon H, což již tehdy byla hospodářská budova a zároveň ubytovna Milosrdných sester Karla Boromejského, které v nemocnici sloužily. Do začátku 20. století pak bylo postaveno ještě mnoho pavilonů dalších oddělení. Prakticky všechny byly do dnešních dnů různě přestavovány a rozšiřovány, aby vyhověly rostoucím nárokům, takže vystopovat jejich původní podobu je někdy úkol pro detektiva. Faktem je, že ač se začalo na příslovečné zelené louce, nemocnici záhy přestalo stačit místo, protože Liberec se dynamicky rozšiřoval všude kolem. S dalším růstem nemocnice tedy začalo ubývat zelené plochy mezi pavilony, což byl proces, který dnes již velmi negativně zasahuje do komfortu pacientů a konečně i do pracovní pohody personálu. Zásadní rozšíření nemocnice, koncepčně podobné dnešnímu chystanému velkému skoku, proběhlo ve třicátých letech, kdy vyrostly budovy chirurgických oborů a pavilonu péče o matku a dítě, dominanty nemocnice při pohledu z Husovy ulice. Již tehdy byla plánována i dramatická revitalizace budovy nemocnice arcivévody Štěpána. K tomu již ale nedošlo, třicátá léta končila, situace houstla a válka byla na spadnutí. Poslední velké stavby vyrostly až za socialismu. Dvanáctipodlažní budova interny pochází z roku 1979 a objekt Léčebny dlouhodobě nemocných vyplnil prostor na Jablonecké ulici v roce 1987. Ze zásahů porevolučních se na vzhledu nemocnice asi nejvíce podepsala přestavba pavilonu pro matku a dítě, který vyrostl o dvě patra, a nedávná výstavba heliportu přímo v areálu.  ​Vraťme se k první etapě plánovaných změn. Výstavba pavilonu urgentní medicíny a parkovacího domu s energocentrem zcela změní dispozice jihozápadní strany areálu. Přípravná fáze výstavby již začala zbouráním tří pozdně klasicistních domů na straně Kristiánovy ulice směrem k centru. Před bouráním byl proveden archeologický průzkum, který přinesl senzační nález, čtrnáct knih kompletní obchodní korespondence liberecké firmy  Wenzel Ginzel, fabrika na módní vlněné zboží, Liberec, Kristiánova 4., viz zpráva na GENUS.CZ. Domy byly starší než nemocnice a nepatřily původně do jejího areálu (viz výřez z Císařského stabilního katastru, kde již všechny tři domy stojí). Dva z nich přešly do majetku nemocnice jako administrativní budovy krátce po 2. světové válce, třetí dům byl obytný. Na uvolněném místě vyroste parkoviště s energocentrálou. Zabere prostor od zatím ještě stojící autodílny na rohu s ulicí Husovou až po pavilon LDN, u kterého se zalomí a bude pokračovat až do Jablonecké ulice. Výstavbě pavilonu urgentní medicíny mají pak uvolnit prostor například objekty Štěpánské nemocnice a pavilon H. Až se tak stane, Kristiánova ulice se stane novou páteřní komunikací Krajské nemocnice Liberec.Jak vidíte, první fáze dostavby a revitalizace Krajské nemocnice Liberec bude opravdu velkým soustem. A to je jen začátek, v dlouhodobém horizontu, až dojde na další etapy, nemá ve starém areálu zůstat kámen na kameni. Ale nepředbíhejme.
Text a foto Mad, vizualizace SIAL architekti a inženýři spol. s r. o.