Tomáš Plesl přichystal návštěvníkům Lázní dobrodružnou cestu krajinami, mapou jsou názvy

06. 10. 2022 | 0:00

Až do Nového roku 2023 vystavují liberecké Lázně velkoformátové obrazy jabloneckého rodáka, výtvarníka a pedagoga Tomáše Plesla. Dnes, stejně jako každý čtvrtek, je vstup zdarma, tak neváhejte, opět je na co koukat!

Tomáš Plesl představuje svoji knihu vydanou k výstavě.
Tomáš Plesl představuje svoji knihu vydanou k výstavě.

Cesta Tomáše Plesla (*1974) k malbě nebyla úplně přímočará. Vystudoval hutní tvarování skla na SUPŠ sklářské v Železném Brodě a sklu se věnoval i na VŠUP Praha v Atelieru skla v architektuře a pak v Atelieru skla. Jako sklář krátce i pracoval, než se začal plně věnovat pedagogické činnosti nejprve na železnobrodské „Sklandě“, pak na SUPŠ a VOŠ v Jablonci nad Nisou. Před časem se vrátil na místo činu a opět působí v Železném Brodě. Malbě se věnuje zhruba od roku 1999.Výstava se jmenuje OBZORY.Krajiny Plesl tvoří od počátků své malířské dráhy a jeho přístup se pochopitelně postupem času mění a vyvíjí. V Lázních vystavuje velkoformátové obrazy z období posledních dvou až tří let a krajiny byste v mnohých bez popisky nehledali. Některá z děl jste mohli vidět na výstavě v Turnově, nebo nedávno v Praze, ale celá řada pláten má premiéru v Liberci, i z toho důvodu, že vznikla za covidu.
Kurátorka výstavy Johana Kabíčková a Tomáš Plesl.Ostatně premiéru v Lázních má i Tomáš Plesl a neskrývá nadšení, když místo hodnotí slovy: „Já především děkuji galerii za tu možnost zde vystavovat, protože prostor, ve kterém se nacházíme, patří k nejlepším a nejzajímavějším v České republice, takže je pro mě velká čest zde vystavovat.“ Má pravdu, Podbazénový sál Oblastní galerie Liberec je beze sporu přesně tím ořechovým, kde takováto díla vyzní na 100%.Plesl v Lázních nevystavuje jen krajiny. Na levé straně fotografie seřazeny visí: Studie v purpurové, Studie monstra a Anděl a skála.Až do podzemí Lázní sejdete, možná vystavené obrazy na první dobrou nerozklíčujete, ale „Hlavním námětem jsou krajiny, ať již přírodní nebo krajiny městské. Ale vždy to jsou krajiny pro autora nějak důležité,“ vysvětluje Johana Kabíčková, kurátorka výstavy a hlavní kurátorka galerie. Podle popisků jde jednak o krajiny autorova rodného Pojizeří a dále o krajiny z cest, například do Itálie. Názvy vás možná překvapí, protože bez nich v obrazech třeba uvidíte jiné krajiny, nebo ještě spíš něco úplně jiného.Vystaveny jsou hlavně krajiny. Ale je na vás, co uvidíte vy.Tomáš Plesl přesto tvrdí: „Já bych to nenazýval tak úplně abstrakcí, protože ty obrazy stále mají nějaké pojítko k realitě. Možná to vidím víc než diváci, ale nechávám divákovi prostor i na osobní interpretaci.“ Kurátorka Kabíčková dodává: „Tvorba Tomáše Plesla abstrahuje jak formu, tak barevnost. Balancuje na hraně zobrazivosti a abstrakce.“ Těm, kterým se zdá, že názvy nejsou vůbec nutné, Tomáš plesl oponuje: „Všechny mé obrazy mají název, protože já nemám rád obrazy nesoucí název „Bez názvu“. Takže název u mě tvoří, neříkám že polovinu, ale velkou část díla samotného. Samozřejmě to není jednoduché, protože se setkávám s názory, abych obrazy nepojmenovával vůbec. Přiznávám se, že se s tím často peru, a snažím se o názvech hodně přemýšlet. Mají být jakýmsi vodítkem pro diváka, ale není to žádné dogma. Takže prostor pro osobní interpretaci tam určitě je.“Obraz Cesta do Drážďan.Velkoformátová díla nejsou malována štětečkem, ale většími nástroji, často přímo špachtlemi. Z obrazů čiší razance rozmáchlých gest, radost z tvorby, radost z vrhání barev na plátno, neklid. Vznikají ta díla ve dne, nebo v noci? Autor přiznává: „Jsem nejvýkonnější většinou dopoledne. Já nejsem noční pták, v noci ani neumím pracovat, v noci se snažím spát, abych nabral sílu. Tak se většinou snažím pracovat přes den.“Motiv z Jizerek, poznáváte?Zatímco do Podbazenového sálu Pleslovy práce zapadnou dokonale, v interiéru domova si je moc představit neumím již jen pro jejich velikost. Jsou to prostě díla vhodná do většího veřejného prostoru. Na otázku, zda tato vyloženě volná tvorba může být i zdrojem finančních příjmů, Tomáš Plesl odpovídá: „Já mám i menší formáty, ale neživí mě to, u mě je to nějaký občasný prodej. Zaměstnání ve škole je hlavním zdrojem mého příjmu. Co se umístění do veřejných prostor týče, v tomto ohledu jsem nikdy nikoho neoslovoval. To by muselo vzejít obráceně, že by třeba nějaká instituce projevila zájem něco koupit. Neznamená to ale, že bych se nikdy neúčastnil nějaké soutěže. Například jsem se zúčastnil soutěže města Turnov na pomník T. G. Masaryka. Necítím se sice být sochařem, ale baví mě projevy sochařské, tak jsem do té soutěže šel a jsem rád, velmi mě bavilo něco vymýšlet.“Žlutá krajina (výřez).V podpoře volně tvořících umělců Česká republika bohužel zaostává přinejmenším za některými zeměmi Evropy. Johana Kabíčková dává příklad: „V zahraničí nějaká podpora volně tvořících umělců často existuje. Já žila v Nizozemí a tam je velká síť fondů pro umělce. Například Mondriaan Fund, ten je tam asi největší a nejbohatší, sponzoruje široké spektrum umělců od začínajících až po ty pořádající velké výstavy. Takže vy si, jako umělec nebo třeba i jako kurátor či umělecký spolek, napíšete projekt, zašlete ho ke schválení. Většinou to vyjde a vy získáte peníze buďto na celoroční činnost nebo na menší projekt, podle toho, oč žádáte.“Tomáš Plesl.Takže buďme rádi, že Tomáš Plesl má příjem umožňující mu volnou tvorbu a my se můžeme nořit do jeho „neabstraktních abstrakcí“ a snažit se je dešifrovat. Je to přinejmenším zábavné a připomíná to trochu adventuru. Je na vás, jak se k Pleslově tvorbě postavíte. Zda se mu přizpůsobíte a budete v obrazech hledat dle názvů ozvěny reálných krajin, dějů, bytostí, anebo popustíte uzdu fantazii, vydáte se na vlastní cestu malířovými krajinami imaginace a třeba se na některé křižovatce s autorem potkáte.

Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace