V Pulečném nedaleko Rychnova u Jablonce n. Nisou sídlí největší český e-shop s pohlednicemi, v nabídce jich má přes čtyři tisíce!

25. 01. 2021 | 0:00

Vzpomenete si, kdy jste naposledy někomu poslali pohlednici? Já také ne, ale přesně si pamatuji, kdy tyto radost přinášející barevné obrázky z našeho života odešly. V GENUS.CZ býval na konci roku jeden stůl vyhrazený blahopřáním. Již začátkem prosince doslova přetékal péefkami. Pak, doslova z roku na rok, zůstal poloprázdný a IT technik naopak řešil zahlcení e-mailových schránek špatně zkomprimovanými obrázky a animacemi. Ta doba se přesně kryla s dosažením takové technické úrovně internetu a mobilních komunikací, že začalo být možné prakticky bez omezení posílat multimediální soubory po síti. To se odehrálo již někdy na samém počátku třetího milénia. Kdyby mi tedy někdo ještě před měsícem řekl, že e-shop s pohlednicemi může být kvalitním podnikatelským záměrem, radši bych nahlédl do kalendáře, zda není prvního dubna. Jenomže pohlednictví.cz, náš největší e-shop zaměřený na pohlednice, se má k světu a jeho majitelé, manželé Lucie a Martin Kvapilovi, ho provozují v Pulečném na Jablonecku. Na rozhovor s Lucií, která vše vymyslela, jsem se velmi těšil. Byl jsem zvědavý, jak vypadá e-shop fungující „z chaloupky u lesa“. To se mi, bohužel, nesplnilo, protože naše setkání překazila covidová karanténa, nicméně rozhovor vznikl alespoň korespondenčně. 

Lucie a Martin Kvapilovi, provozovatelé Pohlednictví.cz.
Lucie a Martin Kvapilovi, provozovatelé Pohlednictví.cz.

Zdálo by se, že papírové pohlednice patří minulosti, a mě by ani ve snu nenapadlo, že e-shop specializovaný na pohlednice může nejen fungovat, ale i prosperovat. Kdo jsou vaši zákazníci?
Papírové pohlednice nepatří minulosti, a proto to může fungovat. Naši zákazníci jsou lidé, kteří nezapomněli a nebo znají ten pocit, jaké to je, když vytahujete ze schránky pohlednici... Vědí, jak obrovskou to může přinést radost. Představte si člověka, co vám posílá pohled. Je to někdo, kdo se zamyslel nad tím, co by vás potěšilo, co by se vám líbilo. Myslel na vás a snažil se psát čitelně, našel si čas. Jsou to sběratelé. Jsou to lidé, kteří milují psané písmo. Jsou to obdivovatelé krásy, uměleckých věcí, vtipných situací, nádherných míst. Jsou to lidé, kteří sobě nebo svým přátelům umí udělat radost. A nebo jsou jako já, při své náročné práci jsem ocenila ten obrovský relax, chvilky, kdy není nic důležitějšího než pohlednice.I takto může vypadat dobře fungující e-shop.

V jednom rozhovoru jste prozradila, že na začátku všeho bylo vaše zaujetí postcrossingem (posílání pohledů na náhodně vygenerované adresy a jejich přijímání z celého světa viz postcrossing.com). Od kdy tomuto koníčku holdujete?
Postcrossing jsem objevila asi před 8 lety. Již před tím jsme si dopisovali v rámci rodiny a posílali jsme si pohlednice z výletů. Teprve s postcrossingem jsem zjistila, že to může být ještě lepší a já mohu posbírat doslova celý svět.

Jak si v této disciplíně Češi vedou?
Já vím, že pro mnohé, kteří ty pohlednice vnímají jen jako třeba sváteční záležitost, se to zdá neuvěřitelné, ale pravda je, že jenom přes Postcrossing se již naposílalo přes 1,5 milionů pohlednic z České Republiky (brzy se překoná 60 000 000 celkově). Česko je v žebříčku do 10. místa na počet odeslaných pohlednic, máme přes 21 000 aktivních uživatelů, jsme tedy pohlednicová velmoc. Česká pošta dokonce vydala i poštovní známku s motivem Postcrossingu. 

Kolik pohlednic jste takto poslala a kolik jste jich získala vy?
Přes oficiální postcrossing jsem dostala necelých 500 pohlednic, což není mnoho. Čeští rekordmani mají i 8 000 přijatých a poslaných pohlednic. Je to férové, za to, co pošlete, zase dostanete.
Já jsem ale zjistila, že mi nakonec více vyhovuje psát si v češtině, a tak jsem si našla „pohlednicové přátele“, se kterými si pravidelně pohlednice vyměňujeme. V České republice také probíhá několik pohlednicových her a nebo možnost domlouvat si výměny, které jsem hojně využívala. Z nabídky Pohlednictví.cz.

E-shop jste se svým manželem Martinem spustila v roce 2015. Kdy vás poprvé napadlo, že by se váš koníček mohl stát podnikatelským záměrem? 
Pohlednictvi jsem nezakládala pro příjem, ale protože mi něco chybělo. Chyběla mi nabídka lokálních fotografů, chtěla jsem na pohlednicích vidět, co umí čeští tvůrci, a chtěla jsem ukazovat, jak nádhernou máme přírodu. Úplně jsem nesouzněla s nabídkou infocenter a shánět umělecké pohlednice bylo obtížné. Hledala jsem místo, kde bych to vše sehnala najednou. Když jsem to nenašla, tak jsem si řekla, že to vytvořím. Můj manžel je programátor, a tak k tomu byl jen krok. To byl můj prvotní motor. Až časem se ukázalo, že provozování e-shopu je práce a že je té práce opravdu hodně. Pořád se musím učit něco nového, všechno má rychlý vývoj. A že nemohu pořád podporovat ostatní, ale musím se umět také odměnit. To byl vlastně velmi těžký krok. Je důležité vědět, že energii nelze jen rozdávat, protože pokud ji nedostanete zpět, nelze to dlouhodobě udržet. Můj muž začal pohlednictvi brát více vážně a ne jen jako něco, co dělá pro mě, až po návštěvě Podnikatelské ambulance v Lipo.ink. (Redakční poznámka: viz zpráva GENUS.CZ.)Z nabídky Pohlednictví.cz.

Pohlednice dostupné v infocentrech a trafikách tvoří jen malou část vaší nabídky, kolik to je asi v procentech?
Opravdu velmi málo. S některými infocentry spolupracujeme. Já jsem ale hodně náročná, jak na motivy, tak na výslednou pohlednici, a bohužel mnoho takových míst šlo za nižší cenou na úkor kvality. Řekla bych, že to možná bude 1% naší nabídky. 

Jádrem vašeho e-shopu jsou pohlednice s díly českých umělců, které nabízíte jen vy. Jak to funguje? Vyhledáváte autory vy? Oslovují oni vás?
Ze začátku to bylo náročnější, protože si všichni mysleli, že si dělám legraci a ve skutečnosti chci jejich díla využít jinak. Teď, když Pohlednictvi funguje a mohu přesně ukázat, kde ta tvorba bude, je to o dost snazší. Je to asi půl na půl, částečně nás oslovují a i oslovuji já je. Občas musím i spolupráce odmítat. 
I v pohlednicích jsou „módní trendy“, nebo mám nějaké myšlenky, které chci ztvárnit, a na to vždy hledám autora, který se mnou bude rezonovat. Ukázkou takového souznění jsou třeba malované pohlednice s recepty Petry Škopac. Občas je to problematické, protože pro mnoho autorů je to velmi malé dílo, a tak je pro ně odměna malá. Je mi to líto, protože to beru i tak, že pohlednice je reklamním předmětem, díky kterému se mohou posunout dál a oslovit další lidi. Sama mám díky pohlednicím doma několik obrazů. Tak dlouho jsem koukala na pohlednice, až jsem potřebovala originál. Mám vždy radost, když se pohlednice dostane do správných rukou a naši autoři dostávají další odměny v podobě prodaných tisků, pláten či dalších prací. 

Tyto pohlednice si tisknete sami, nebo výrobu zadáváte tiskárně?
Spolupracujeme se třemi tiskárnami. Cesta k nim nebyla snadná a ani levná. Nyní máme pohlednice nádherné, jsem s tiskem maximálně spokojená. Jsou krásně barevné a velmi pevné, takže určitě vydrží i cestu přes celý svět.Lucie Kvapilová.

Ve vašem katalogu lze najít i díla známých a slavných autorů, ať již zesnulých (například Klimt, Mucha, Miler, Lada...) nebo žijících (Saudek, Saudková...). To jsou pohlednice, které vydal někdo jiný, a vy je přeprodáváte, nebo byly vyrobené přímo pro vás?
Pohlednice, které vydáváme my, máme označené, je to taková paletka se štětcem, aby zákazníci, přesně věděli. Mnoho zákazníků vybírá jen naše pohlednice, protože už vědí, jakou kvalitu dostanou. Díla, na která se ptáte, máme jako přeprodej. Většinou je vydávají velká vydavatelství, která pohlednice dělají jako jeden z produktů. 
Ale i my máme velmi známé autory, které vydáváme, například ilustrátorky Markéta Vydrová, Iveta Autratová či výtvarnice Aneta Žabková jsou opravdovými mistry svých oborů a já jsem velmi šťastná za takové spolupráce. Spolupráce s autory je pro mě čest a cítím k jejich tvorbě obrovskou pokoru. 

Cena vámi nabízených pohlednic se pohybuje od zhruba pěti korun za "běžné" do zhruba třiceti korun především za ty umělecké. Živé kvetoucí pohlednice přijdou na 99 Kč, což považuji za přiměřené. Háček je v tom, že dopravné pak činí skoro šedesát korun, a nechci-li platit on-line, tak s dobírkou naskočí na sto. Doprava zdarma je od osmi set korun, což je částka, kterou za pohledy nezaplatila ani moje tetička, když přišly Vánoce. Takže jednu pohlednici Prahy za 5 Kč + 59 Kč si u vás zákazníci asi moc často kupovat nebudou. Jak vypadá průměrná objednávka? 
Máme pár zákazníků, kteří u nás každý týden koupí přesně jednu pohlednici. Asi si chtějí udělat každý týden malou radost. Popravdě si myslím, že poštovné už mnoho lidí neřeší. Pokud by spočítali čas, dopravu a jiné výdaje, kdyby hledali takové pohlednice jinde, budou možná tratní. Velikost objednávky je různá, řekla bych, že je ta hranice poštovného zdarma pro mnoho lidí motivační. Nejobvyklejší objednávky máme kolem 500-2000Kč. Mnoho lidí mi také píše, že je problém vybrat méně, když vidí těch motivů, tak jich najednou potřebují hodně. 
Je tu ještě možnost vyzvednout si to přímo u nás v Pulečným. Což zejména v létě využívá stále větší počet lidí, kteří to spojí třeba s výletem na rozhlednu Kopanina, to pak není zpoplatněné.Živé pohlednice. Rozkvetou, když je zasadíte.

Asi nejdražší, ale zato určitě nejoriginálnější položkou katalogu Pohlednictví.cz, jsou živé kvetoucí pohlednice. Vkládat semínka heřmánku přímo do hmoty ručního papíru z Losin byl váš nápad. Jak dlouhá byla cesta od myšlenky po okamžik, kdy tato umělecká dílka začala padat do schránek?
V posledních letech se bavím myšlenkou, že pohlednice není konečná, že může mít ještě další účinek. Kvetoucí pohlednice byly první, dalším produktem jsou pohlednice se samolepkami. 
Kvetoucí pohlednice mě napadly při návštěvě tiskárny ve Velkých Losinách. V rámci výkladu o výrobě ručního papíru bylo řečeno, že v posledních letech to nemá papírna jednoduché. Bylo mi líto, že papírna, která má tak dlouhou tradici, by mohla zaniknout. Říkala jsem si, že by bylo skvělé něco vytvořit. Třeba se zase stane to kouzlo, že to přijde do těch správných rukou. Ten papír je nádherný, je úžasně strukturovaný, a když si uvědomíte, že je to vše ruční práce… Jsem z toho nadšená. V papírně testují i jiná semínka, ale najít semínka, která vydrží teplo z tisku, je těžké. 

Já bych s takovou pohlednicí měl problém. Umělecké dílo, navíc tištěné na ručním papíře, přece nezničím tím, že ho někam zasadím? Nestěžoval si vám někdo na to?
To víte, že jsem se s tím setkala :-) Poslala jsem to několika zahradníkům, aby mi to zasadili a vyfotili, a jen jeden z nich mi to opravdu do hlíny zasadil. Nicméně, i tak se najdou zákazníci, kteří je chtějí. Připadá mi to velmi dobré třeba u vánočních pohlednic, které po sezóně už nemají své využití, nebo k svátku či jako blahopřání. A pokud na to nemáte srdce? No, tak si ji necháte, a až vám přestane přinášet radost, můžete ji zkusit zasadit. Navíc pokud to pošlete někomu, kdo je vášnivý zahradník, bude na to mít třeba úplně jiný pohled :-)Živá pohlednice, rub s návodem.

Jaké pohlednice teď nejvíc letí?
Tento týden se opravdu hodně prodávají pohlednice Ladislava Rennera, protože vyhrál první místo v celostátní soutěži o Nejhezčí turistickou pohlednici roku 2021. 
Mimo turistiku jsou nejoblíbenější motivy, které ukazují zájmy – knihy, recepty, káva, zátiší či zvířata. A určitě velmi dobré jsou různé znázornění lásky, přátelství a srdečních záležitostí. Pomalu se začínají prodávat i velikonoční pohlednice.

Váš obchod je zatím ryze český, nemá anglickou mutaci a posílá zásilky maximálně na Slovensko. Počítáte s nějakou budoucí expanzí?
Ano, zahraničí je pro nás neprobádaná voda. Je to velmi lákavé vyzkoušet, ale stojí za tím obrovské množství příprav. V poslední době o tom mluvíme. Za každým krokem, které pohlednictví udělá, je spousta příprav a plánů. 

Pohlednictvi.cz je největší český e-shop s pohlednicemi, a nepočítám-li sběratelské servery, je možná i jediný. Jak jste na tom ve světovém měřítku?
Troufám si tvrdit, že i ve světovém měřítku jsme opravdu velký obchod. Určitě se najdou i další obchody, ale naše nabídka je hodně unikátní právě tím, že spolupracujeme přímo s tvůrci. Jenom se to o nás ve světě ještě neví :-))Z nabídky Pohlednictví.cz.

Jste autorkou výzvy #vyzvazpohlednictvi. Můžete mi tuto výzvu přiblížit? Jaký měla ohlas?
Chtěla jsem udělat něco pro komunitu kolem pohlednic, a tak vznikla Výzva z pohlednictvi. Každý týden jsem vymýšlela úkol, který měli možnost plnit. Bavilo mě sledovat, jaká vznikají originální dílka. Proběhlo na 400 výměn. Letošní rok jsme snížili počet výzev, bude jich jenom 21, ale o to se přidalo více lidí, dvoutýdenní frekvence se ukazuje jako vhodnější. Je úžasné sledovat, jaké to je, když zadáte nějaký podnět, co lidé vymyslí. Letošní první výzva obsahovala citát, ve kterém se psalo o korálcích. A mně přišel pohled polepený korálky :-)) 

Snažíte se rovněž posílat milé vzkazy seniorům v domovech, jak funguje toto?
Pohlednictvi se v roce 2020 stalo partnery projektu Úsměv do schránky, což je počinem dobrovolníků z organizace Mise naděje. Cílem projektu je zprostředkování milých slov, povzbuzení či pár radostných obrázků do domovů důchodců či do jiných pobytových zařízení, kde jsou lidé často opuštění. Pokud nám zákazníci dají vědět, že posílají v rámci tohoto projektu, dostanou od nás další pohlednice navíc. Za dobu působení tohoto projektu se poslalo více než 11 000 pohlednic pro seniory, myslím, že je to úžasný nápad, a jsem moc ráda, že vznikl. Moc by se mi líbilo, kdyby byl i rozšířen o možnost zpětné vazby – aby i senioři mohli odepisovat. Chápu, že to v mnoha případech není možné, ale připadá mi, že by tímto způsobem mohla vznikat neobyčejná přátelství. 
Věřím, že způsob, jakým pohlednice mohou dělat malou radost každý den, je jedinečný. Byla bych moc ráda, aby tyto kouzelné okamžiky, kdy si na vás někdo vzpomene a pošle milý vzkaz, mohl prožívat každý, a doufám, že se to i díky Pohlednictvi povede.

Děkuji za rozhovor. Lucie a Martin Kvapilovi.

Ptal se Mad, ilustrační fotografie ze svého archivu a Facebooku laskavě poskytla Lucie Kvapilová.

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace