Kamenický Šenov žil Lustrfestem. Za rok město oslaví 300 let výroby lustrů, takže generálka na Lustrfest 2023 se povedla
Sobotní Lustrfest byl sice v pořadí již druhý, ale svým způsobem první opravdový, protože loňská covidová premiéra se odehrávala převážně on-line. Zato letos si Lustrfest všichni užili naplno, návštěvníky počínaje a výrobci, prodejci a umělci konče.
Ještě dopoledne při zahájení se přitom zdálo, že počasí a tristní propagace festivalu si vyberou svoji daň. Ale s narůstajícím časem a protržením oblačnosti návštěvníků utěšeně přibývalo, takže nakonec například ve výstavních prostorách sklářské školy a v ateliérech školního inkubátoru chvílemi nebylo k hnutí. Další návštěvníci využili také parkování zdarma na jinak dost drahém parkovišti u Panské skály.Hlavních bodů programu bylo hned několik. Sobota 4. června, kdy se festival konal, byla zároveň posledním dnem osmého Mezinárodního sympozia rytého skla, které tradičně pořádá zdejší sklářská škola. Výstava účastnických prací a vyhlášení vítězů se tak zároveň staly jedním z vrcholů Lustrfestu. Škola využila festivalu ke slavnostnímu předání maturitních vysvědčení. Program festivalu byl pochopitelně nabitý exkurzemi do skláren a do školy, přednáškami, filmy, nechyběl skleněný jarmark, ukázky výroby a další věci, které by člověk na sklářském festivalu čekal.Bonusem bylo hned několik věcí, z nichž každá by mohla být sama o sobě hlavním lákadlem. Festival oficiálně začal v půl jedenácté na vlakovém nádraží slavnostním otevřením vagónu s expozicí nazvanou Světlo na kolejích. Zvenčí nenápadný nákladní vagón ukrývá multimediální dvojexpozici lustrů připomínajících místní skvělou tradici i současnost výroby osvětlovacích těles. Zajímavé je, že prvotní impuls přišel ze strany trochu nečekané.David Pastva, ředitel projektu Křišťálové údolí, přiznává: „Tak otců i matek nápadu je asi hodně, já u toho byl od začátku v tom duchu, že nás oslovil Klub železničních cestovatelů (KŽC), provozovatel Sklářské lokálky. V rámci snahy o oživení prostoru kolem nádraží nám nabídl železniční vagon a spolupráci. Já nabídku přijal, protože jsem viděl, jaké tu je silné téma a množství možností s ním pracovat.“Realizátory čekaly tři měsíce intenzivní práce. Jana Nastoupilová, která do projektu Křišťálového údolí naskočila letos v lednu a v Kamenickém Šenově žije, si úkol vzala za svůj. Vypočítává: „Ten vagón zpočátku vypadal naprosto industriálně, takže v první řadě byl opraven, uvnitř byly vytvořeny sádrokartonové příčky, interiér byl vymalován na černo a tak dále. Expozici navrhlo liberecké studio Stroy, video konkrétně vytvořil Jiří Hořavka. Vystavené lustry byly vytvořené v Preciose přesně na míru. Výsledek opravdu stojí za to.“Bohumil Augusta, jednatel a majitel KŽC doprava, která lokálku provozuje, je s akcí Světlo na kolejích spokojený, se zadostiučiněním konstatuje: „Po patnácti letech, kdy jsme to tady doslova vykopali ze země, se konečně prolnul městský spolkový kulturní život se železnicí a místní začínají vnímat nádraží a obnovený provoz dráhy jako svůj.“Vagón bude na nádraží historické lokálky vystavený po celou dobu sezónního provozu výletního vláčku spojujícího Kamenický Šenov s Českou Kamenicí, tedy do konce října. Zhruba pětikilometrový úsek, který je posledním fungujícím pozůstatkem trati z České Kamenice do České Lípy, provozuje spolek Klub železničních cestovatelů, který vagón zapůjčil. Jízdní řád naleznete na kzc.cz.V jednání je ale možnost, že by vagón mohl vyrazit na pouť i po dalších městech Libereckého kraje. Dopadne-li vše dobře, tak například poslední týden v srpnu bude vagón vystaven v rámci akce Crystal Valley Week v Liberci, kdy v hale nádraží bude expozice firmy Lasvit s doprovodnou show. Vyloučeno není ani to, že vagón časem možná vyrazí i mimo kraj.Nádraží bylo svědkem ještě dalšího slavnostního otevření, a to putování po Palmeho sklářské stezce. Stezka je plně multimediální, takže kromě prvního a posledního panelu žádné velké cedule nehledejte. Zato budete potřebovat mobil, abyste mohli odečítat QR kódy na malých plexisklových tabulkách. Ač stezka nese jméno největšího místního průmyslníka a ve své době největšího výrobce lustrů široko daleko, vyhýbá se budově jeho slavné Eliášky, ze které se stává ruina, i rodinné hrobce, která by také potřebovala generální rekonstrukci.Stezka má deset zastavení a končí ve Sklářském muzeu. Kdo dává cestou pozor a sbírá indicie, má šanci rozlousknout kód zámku a získat skleněnou minci z pokladnice. Ač úloha vypadá relativně jednoduše, k vyřešení se během festivalu přihlásilo relativně málo lidí. Muzeum jsme navštívili kolem půl třetí odpoledne, kdy jeho prostorami již prošlo víc jak sto padesát návštěvníků, k vyluštění kódu se přihlásilo jen dvacet lidí.“Je fakt, že většina lidí nepřišla kvůli dětské hře, ale proto, že do stálé expozice byly umístěny práce účastníků již zmíněného sympozia. K vidění tam budou sice až do konce listopadu, ale sobota byla výjimečná, protože, jak se pochlubila ředitelka muzea Helena Braunová: „Dnes všichni návštěvníci muzea hlasují, která práce se jim nejvíce líbí. Takže spolurozhodují, kdo získá Cenu města Kamenického Šenova, kterou pan starosta předá v osmnáct hodin v kině.“Třetím velevýznamným bodem festivalu byla akce LUSTROM, happening odehrávající se za široké účasti návštěvníků ve Dvořáčkově parku mezi náměstím a školou. Zde byla připravena kostra velkého lustru a záleželo jen na účastnících Lustrfestu, jak ji dozdobí. Tento lustr byl pak na závěr festivalu slavnostně rozsvícený.Rozsvícen nebyl jen lustr, ale i tři lustry u Panské skály a originální křišťálové autobusové zastávky roztroušené po celém městě. První vlaštovkou byla loni ještě za covidu slavnostně rozsvícená zastávka Huťská, nazvaná Křišťálová zahrada a obsahující 72 ručně foukaných komponentů představujících různé přírodní tvary. Mezi tím přibyly další čtyři zastávky, naposledy dvě v Práchni nedaleko Panské skály. Není divu, že obě jsou inspirované motivy svázanými s tímto útvarem. Autorkou všech zastávek je výtvarnice Šárka Olivová.
Text a foto, není-li uvedeno jinak, Mad