Knihy hejnické františkánské knihovny, které přežily barbarství komunismu, se pod heslem "Vraťme knihy domů!" stěhují z Prahy pod Ještěd

Velmi mnoho knih a nejrůznějších dalších tiskovin zůstává ukryto v zázemí instituce, kde jsou uskladněny například knihy méně půjčované, specializované odborné publikace, knihy cizojazyčné a v neposlední řadě také knihy vysoké historické ceny, půjčované k nahlédnutí jen ve studovnách. Do poslední kategorie postupně přibudou z Prahy stěhované fragmenty bývalé knihovny bývalého františkánského kláštera při chrámu Navštívení Panny Marie v Hejnicích.Pro pochopení významu hejnické knihovny nejen pro náš region je třeba zabrousit do velmi dávné historie. Poutní areál s kostelem Navštívení Panny Marie v Hejnicích je totiž jedním z nejstarších mariánských poutních míst severu Čech. Zázrak, který místo proslavil, se udál již na přelomu dvanáctého a třináctého století a první dřevěná kaplička zde údajně stála od roku 1211. Věhlas místa sílil, roku 1252 byla první kaple nahrazena kaplí kamennou a tu přičiněním Biberštejnů na konci třináctého století vystřídal gotický kostel (písemně je doložený k roku 1346). Protestantští Redernové pak sice katolický kostel zavřeli, ale místu to na popularitě neubralo. Možná naopak.Dnešní vzhled poutního místa zásadně ovlivnili Gallasové, kteří panství získali roku 1636 po Albrechtovi z Valdštejna. Za jejich působení sláva Hejnic dosáhla vrcholu. V sedmnáctém století sem údajně směřovalo až osmdesát tisíc poutníků ročně a na některých poutích se sešlo i sedm tisíc věřících. To byly počty, které již vyžadovaly trvalý servis duchovní i tělesný.Proto hrabě František Ferdinand z Gallasu s manželkou Johannou Emerencií  von Gaschin pozval řádové bratry františkány. Jejich zástupci přicházejí v dubnu 1691 a hned na to, v letech 1692 až 1698, vyrůstá při kostele františkánský klášter. Již do roku 1692 je rovněž datován zrod hejnické františkánské knihovny. Vznikla například dříve, než byla roku 1698 zbudována velkoryse pojatá hrobka Gallasů, nebo než zde, na místě původního kostela, vyrostl gigantický barokní chrám vysvěcený „až“ roku 1725.Možná proto byla knihovna nejprve umístěna pro františkány trochu netypicky blízko vstupní brány do zahrady. „Františkáni totiž knihovny zpravidla umisťovali nad refektář (pozn.: refektář je společná jídelna mnichů). Potrava pro duši tak byla symbolicky umístěna nad potravou pro tělo,“ vysvětluje Václav Kříček, vedoucí oddělení starých a vzácných tisků při KVK v Liberci.Jedním z největších donorů knih byl hned zpočátku František Ferdinand Gallas. Již první katalog vytvořený v roce 1692 měl kolem čtyř set svazků. Fond knihovny se časem utěšeně rozrůstal, většinou na základě darů dalších osobností, ale byl sem například zakoupen také zbytek františkánské knihovny ze Zhořelce. Poslední odhady před likvidací knihovny hovořily o čtyřech a půl tisících katalogizovaných svazcích.Knihovna přežila bez zásadní újmy požár kláštera v roce 1761 i osvícenecké reformy. Tragédie nastala dva roky po komunistickém převratu v rámci akce „K“, kdy byly zlikvidovány řády a řeholní život. Hejnický klášter se stal internačním táborem pro mnichy, později pro jeptišky a pak až do roku 1990 sloužil různým účelům, přičemž jeho stav dospěl do fáze ruiny. Klášter po revoluci zachránil páter Miloš Raban, který se zasloužil o to, že z poutního místa vzniklo reprezentativní Centrum duchovní obnovy.Konec kláštera znamenal i konec knihovny. Ta byla rozmetána navýsost barbarským způsobem. „Podle informací pamětníků, kteří se nějakým způsobem zúčastnili likvidování knihovny, víme, že vedle katalogizovaných svazků tam byla celá řada knih nezpracovaných, které v Hejnicích a okolí zůstaly po odsunu Němců, a původně se předpokládalo, že budou začleněny do knihovny. Nekatalogizované knihy byly odvezeny do papírny ve Ferdinandově a zničeny. Katalogizované knihy pak byly roztříděny velmi nešťastným způsobem, kdy na tu práci byly poslány dvanáctileté děti, aby knihy třídily podle stáří a podle významu,“ přibližuje likvidaci knihovny Václav Kříček.Knihovna měla původně přijít do Liberce, ale než k tomu stačilo dojít, byla odvezena do tak zvaného svozového kláštera v Obořišti a pak do nově vzniklého Památníku národního písemnictví na Strahově. Během těchto přesunů došlo k dalším nekvalifikovaným přetříděním a ztrátám fondu. Z původních zhruba čtyř a půl tisíců svazků se jich dochovalo dvanáct set. „Obsahově to jsou především staré tisky, vydané mezi léty 1500 až 1800. Z devatenáctého století tam je minimum,“ doplňuje Václav Kříček. Tematicky převládají díla teologická, dále knihy právnické, historické a slovníky. Dominuje latina a němčina.Po revoluci obnovená Provincie bratří františkánů své knihy, tedy i zbytky hejnické knihovny, získala v restitucích roku 1990 zpět a rozhodla se je vrátit na místa, ze kterých byly svezeny. „Tyto knihy se v Praze ocitly spíše souběhem okolností a bratři františkáni se je, podobně jako u dalších fondů, snaží umístit v jejich původní lokaci. Celá akce by se dala vystihnout sloganem Vraťme knihy domů," konstatuje Bonaventura Ondřej Čapek, definitor Provincie bratří františkánů, poradce představeného řádu františkánů v ČR a delegát pro historické fondy.
Protože do Hejnic již knihovnu není kam vrátit, obrátili se františkáni letos na Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci (www.kvkli.cz, www.facebook.com/knihovnaliberec, www.instagram.com/knihovnaliberec) a ta souhlasila. Knihy přitom zůstávají v majetku františkánů. Liberecká knihovna je časem od františkánů možná koupí, ale úvahy o této akvizici se zatím pohybují spíše v rovině teoretické, protože by se  jednalo o částku v řádech milionů korun přesto, že většina položek se vyskytuje i v jiných institucích a již byla digitalizována, takže je k dispozici také on-line.Transakce má již nyní pro Krajskou vědeckou knihovnu velký význam, což potvrzuje Dana Petrýdesová, ředitelka liberecké knihovny: „Je to další způsob, jak přispět k rozvoji zájmu o regionální historii, což je jeden z našich důležitých úkolů. Po zpracování bude knihovní fond dostupný též badatelům z řad studentů a odborníků, kteří si budou moci dokumenty objednat do našich studoven.“První část hejnické knihovny byla z knihovny kláštera františkánů při kostele Panny Marie Sněžné v Praze přesunuta do Liberce již v průběhu března až června. Zatím se jednalo celkem o 489 titulů ve 434 svazcích. Další svazky, zejména rukopisy, budou dodány časem. Je také možné, že se během doby objeví knihy rozstrkané po jiných fondech, takže třeba celkem nepůjde o dvanáct set, ale až o patnáct set až osmnáct set položek.Odhaduje se, že katalogizace a zpřístupnění celého dochovaného hejnického fondu pro badatelské účely může trvat tři roky až pět let. Knihy tedy nezůstanou v trezoru, ale budou sloužit veřejnosti, jak si přejí i františkáni. Budete-li si chtít něco ze zachráněného hejnického fondu ve studovně prohlédnout, musíte být pochopitelně minimálně členem knihovny a přesně vědět co a proč chcete vidět. Není tedy možné přijít s přáním „Ukažte mi pár nejcennějších kousků“. A pozor, s těmito tisky se zachází v rukavičkách, a to doslova.

Text a foto Mad, podklady Darka