Komín Brandl, nejvyšší dominanta Libereckého kraje, půjde k zemi pravděpodobně již na podzim. V oboru demolic to bude zcela unikátní operace

09. 08. 2021 | 0:00

Komínu na jabloneckém Brandlu bude svým způsobem škoda. Neodmyslitelná dominanta Jablonce nad Nisou je zároveň nejvyšší stavbou Libereckého kraje. Komplex výtopny Brandl, jehož korunou komín je, sice leží schovaný v údolí řeky Nisy, přesto je komín orientačním bodem, podle kterého lze Jablonec okamžitě identifikovat i ze vzdálených horských hřebenů. V celostátní konkurenci Brandl nicméně příliš výjimečný není. Sice měří úctyhodných 161 m, ale v různě věrohodných žebříčcích nejvyšších staveb Česka se pohybuje až kolem padesátého místa a mezi komíny ho dohledáte v první čtyřicítce.

Mazutová výtopna Nový Brandl produkovala teplo od roku 1986. Roku 1995 ji město Jablonec získává bezúplatným převodem a vzápětí se zbavuje majoritního podílu akcií. Po různých změnách vlastníků a dalších peripetiích Jablonec výtopnu kupuje roku 2013 zpět. Vzniká Jablonecká energetická a.s. a dá se říci, že osud ikonického komína je již v tomto okamžiku zpečetěn. Město totiž následně v roce 2014 zahájilo komplexní reorganizaci a modernizaci jablonecké teplárenské sítě. Akce za 260 milionů korun skončila o dva roky později a provoz výtopny Brandl pak byl ukončen 8. 11. 2016.
Panorama Jablonce s Brandlem z rozhledny Císařský kámen.Teplem nyní třetinu domácností a řadu firem zásobuje 21 nových plynových kotelen a pět kogeneračních jednotek za ceny mnohem příznivější, než tomu bylo před rokem 2013. V závislosti na lokalitě se ceny pohybují v rozpětí 579–650 Kč/GJ. Takže konce výtopny Jablonečákům určitě líto nebude. Odstřelu komína ale ano. Svědčí o tom stovky rodin i jednotlivců, které se v pátek přišly s komínem rozloučit na Goodbye komín párty.
Areál Nový Brandl před začátkem demolice. Nádrže na mazut jsou dnes již strženy. (Foto poskytla PR Parliamo.)Komín při té příležitosti pro důstojný odchod z povrchu zemského náležitě vyzdobilo jablonecké Visual Studio STROY, konkrétně Ondřej Beneš a Jiří Hořavka. Některými médii proběhla informace, že 26 m vysoký mural art na komíně je dílem pouličních umělců. To je poněkud zavádějící informace, tým STROY se sice zabývá i touto disciplínou, ale studio má velmi cenné a bohaté portfolio referencí prakticky ze všech oblastí PR, a protože hýří nápady, vyhledávají jeho služby zejména firmy sázející na originalitu.
Mural art vytvořilo studio STROY za čtyři dny.„Je to vytvořeno z plošin. Jedna měla 26 m, druhá byla trochu nižší. Ondra s Jirkou začali hned minulou neděli večer a pracovali i v noci. Návrh měli v i-padu a ten si promítli dataprojektorem na komín, obkreslili si kontury a pak je vybarvili. Jsou velmi šikovní, za čtyři dny byli hotoví,“ objasňuje okolnosti vzniku díla Markéta Hozová z agentury Parliamo, která pro Jabloneckou energetickou loučení s komínem zajišťovala.
Mural art, detail.O další výzdobu se postarali sami Jablonečáci, kteří hojně využívali možnosti zanechat na komíně nasprejovaný otisk své ruky a podpis. Již během první hodiny Brandla ozdobilo několik set rukou. Škoda, že toto dílo není, na rozdíl od práce chlapů ze STROY, vidět z ulice.
Zájemců o otisk na kultovní komín bylo mnoho, chvílemi se tvořila fronta.Kdy komín půjde k zemi, otázku, která padala velmi často, zodpovídá Boris Pospíšil, člen představenstva Jablonecké energetické, pověřený řízením společnosti: „Pravomocný demoliční výměr na areál je vydaný, ale k odstřelu komína se vyjadřuje také báňský úřad, který teprve tento týden zahájil správní řízení k povolení odstřelu komína. Odhadujeme, že to povolení by mohlo být uzavřeno do dvou měsíců a že pak bude vydán konečný souhlas. Odstřel samotný pak bude zcela v režii Metrostavu, kterému jsme celý areál výtopny předali jako staveniště.“ Z toho vyplývá, že půjde-li vše podle plánu, den D nastane někdy v průběhu října.
Zájem o zanechání stopy na pomíjivé stavbě měli nejen dospělí.Odstřel 161 m vysokého komína v údolí, kterým teče řeka a prochází frekventovaná silnice i železnice a v těsné blízkosti se nachází lezecká aréna a řada výrobních firem, bude mistrovským kouskem. „Střelmistr Metrostavu vidí jedinou možnost, složit komín vcelku na likvidované budovy. Jednak to ztlumí pád komína a za druhé to samo o sobě v podstatě zajistí demolici areálu,“ vysvětluje mi Petr Roubíček, člen představenstva Jablonecké energetické a zároveň náměstek pro oblast rozvoje statutárního města Jablonce nad Nisou.
Odstřelit víc jak sto šedesáti metrový komín na takto frekventovaném a zastavěném místě bude mistrovský kousek.Jistou šancí na záchranu komína byl návrh začlenit komín mezi cvičné terény lezeckého areálu Makak, sídlícího v  budově bývalé továrny pár desítek metrů nad komínem. To bohužel nevyšlo. „Cena údržby by se pohybovala kolem čtyř set tisíc až půl milionu korun ročně. Například jednou za tři roky musíte komín kompletně natřít, provádět revize a tak dále. Likvidace komína a areálu je jediné možné ekonomické řešení, protože tu pak vzniknou prostory pro jakoukoliv jinou průmyslovou činnost,“ konstatuje Boris Pospíšil. 
Součástí loučení s komínem byl volný vstup do lezecké Arény MAKAK.Demolice areálu přijde Jabloneckou energetickou zhruba na 1,5 milionu korun. Metrostav, který práce provádí již od jara, zatím odstranil nádrže na mazut a prakticky odstrojil z ostatních budov vše, co lze zrecyklovat. Tedy zejména kovové součásti a sklo. Ani skelety staveb nepřijdou nazmar. Jejich trosky budou semlety a stanou se opět stavebním materiálem. Petr Roubíček je přesvědčený, že uvolněný prostor zřejmě nezůstane dlouho prázdný, naznačuje: „Takové volné pozemky jako tento město dnes v podstatě nemá. Zatím se opět uvažuje o přesunu odpadového hospodářství z Horní Proseče, což bylo zvažováno již před několika lety. Nyní o tom aktuálně jednáme se Severočeskými komunálními službami.“
Venkovnímu programu přihlíželi se zájmem asi dvě stovky diváků.K tomu nutno dodat, že údolí Brandlu bylo díky rychle tekoucí Nise průmyslovou zónou již v 19. století. Perličkou je, že v mlýně, který zde stával již na samém začátku 19. století, se roku 1808 narodil první starosta Jablonce Josef Pfeiffer. 
Na Brandlu nestával zdaleka jen mlýn. Pracovala tu tkalcovna Gustava Hoffmanna, ve které se v roce 1885 poprvé rozsvítily elektrické žárovky, a Hoffmann se pak zasloužil o elektrifikaci Jablonce. Jeho elektrárna měla dvě turbíny a zásobovala nejen Jablonec.
Fabrika na neskleněnou bižuterii Gablonzer Celluloidindustrie Josefa Ertela zaměstnávala až několik set lidí a své výrobky vyvážela do celého světa. V sedmdesátých letech 19. století v rámci plynofikace Jablonce přibyla na Brandl i plynárna.
Skvělé akční ukázky výcviku svých psů předvedli psovodi vězeňské služby věznice v Rýnovicích.Neohrožený vlčák pacifikuje agresora.Velká část návštěvníků akce Goodbye komín se hlásila ke svému vztahu ke komínu nebo k tomu, kdo kdy ve výtopně a v okolních provozech pracoval. Všude byly slyšet nejrůznější historky. Ostatně i já před lety na tento komín vylezl. Ne načerno, ale v rámci práce a ne úplně na vrchol, „jen“ na druhou plošinu. I tak na to nezapomenu. Odmítl jsem totiž nabízené rukavice, neboť byly naprosto odporné, jako by se v nich někdo hrabal v hnoji. Sice mrzlo až praštělo, ale svítilo slunce a tak jsem myslel, že to zvládnu i bez nich.
S programem výbušných pokusů na téma Teplo odpoledne obohatila i liberecká IQLandia.Již po zdolání několika prvních metrů mi prsty začaly přimrzat k ocelovým kramlím a bylo jasné, že rukavice, byť smradlavé, by přišly vhod. Ale hrdost mi nedala a pokračoval jsem dál a vylezl nejen na ochoz, ale hlavně pak slezl i zpátky. Naštěstí ten den byla v jídelně k obědu kolínka, protože prsty jsem měl zkroucené v křeči až do večera a nic jiného než lžíci bych neuchopil. Na Brandla vylezl kdekdo, ale řekněte, kolik troubů to absolvovalo v lednu a bez rukavic?
Konec areálu se neodvratně blíží, uvidíme, co výtopnu nakonec nahradí.Text a foto Mad

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace