Nevkusné, nevhodně umístěné nebo poškozené reklamy a další rušivé prvky, to je vizuální smog, který trápí nejen velká města. Spolek Vidět Semily vyráží do boje

14. 02. 2022 | 0:00

Od uplynulého víkendu až do 27. března můžete v semilském muzeu navštívit pozoruhodnou výstavu Vidět Semily, která představuje Semily minulosti, Semily současnosti, zatížené vizuálním smogem, a také Semily, jak by mohly vypadat, kdyby se od tohoto znečištění osvobodily.

Vidět Semily, poslední detaily vernisáže spolu dolaďují Adéla Kodoňová, Vojtěch Kousal (v roušce) a Štěpán Flekna.
Vidět Semily, poslední detaily vernisáže spolu dolaďují Adéla Kodoňová, Vojtěch Kousal (v roušce) a Štěpán Flekna.

Smog vzniklý průmyslovým znečištěním škodí našemu fyzickému zdraví. O tom nikdo nepochybuje a se střídavými úspěchy proti němu léta bojujeme. Vizuální smog zase neprospívá našemu zdraví duševnímu, ale pro jeho eliminaci moc neděláme, ačkoliv by to bylo mnohem jednodušší a rychlejší než řešení jiných civilizačních problémů. Semily jsou v tomto ohledu v Česku jednou z prvních vlaštovek, o slovo se zde hlásí spolek Vidět Semily.Semily, Riegrovo náměstí, jehož „výzdobě“ je na výstavě věnován velký prostor.Nevím, jestli se dá přímo napsat, že iniciativa Vidět Semily je jedním z mála pozitivních dopadů koronaviru, pandemie ale každopádně zafungovala jako katalyzátor. Vojtěch Kousal, otec myšlenky a zakládající člen, vzpomíná: „Idea vznikla již koncem roku 2020. Během pandemie jsem byl zavřený v Semilech. Tak jsem se procházel po městě a začal jsem si více všímat vizuálního smogu, o který jsem se již zajímal v jiných městech, a přemýšlel jsem, jak problém uchopit, aby mohl být představený veřejnosti.“Mezi jinými prohřešky v této frontě domů vyniká gigantický a navíc omšelý billboard. Taková reklama je spíš kontraproduktivní.Vojta již tehdy znal Štěpána Fleknu, studenta grafického designu na Univerzitě J.E. Purkyně v Ústí nad Labem a autora obrazů Semil, které město použilo na pohlednice i pro svůj kalendář. Slovo dalo slovo, pánové vymysleli výstavu o tom, jak by šlo věci napravit, a s touto ideou navštívili Miroslava Šnaiberka, ředitele Muzea a Pojizerské galerie v Semilech. Pana ředitele nápad nadchnul, muzeum přece není jen budova plná exponátů, ale živá instituce, aktivní součást společenského dění.Prior, jedna z budov, které se staly předmětem zájmu spolku Vidět Semily. Je smutné, že na fasádě pro reklamu přímo předurčené je jediným správně umístěným objektem logo Prioru.K oběma mládencům se přidala také výtvarnice Adéla Kodoňová, žena renesančního rozhledu a schopná organizátorka. Ukázalo se totiž, že aby měl člověk větší šanci mluvit do věcí veřejných, musí založit spolek. Intenzivnější práce začaly loni kolem Vánoc. Spolek byl registrován na začátku ledna 2022, kdy také Vidět Semily začaly být aktivní na sociálních sítích, takže dnes má spolek již několik desítek aktivních podporovatelů. Výstava, otevřená v pátek 11. února, byla zprodukována za pouhé dva měsíce, což je vzhledem k její šíři a složitosti tématu skoro neuvěřitelné. Malá odbočka, sociální sítě spolku (FB, Instagram, web) určitě sledujte, budou přibývat rozhovory, fotky, nápady.Prior, navrhované řešení, detail.Expozice zabírá devět místností prvního patra muzea a má tři části. Tou stěžejní jsou panely s vizualizacemi současného stavu některých budov a stavu, jaký by mohly mít po odstranění vizuálního smogu. Druhá část ukazuje Semily minulosti na fotografiích z bohaté sbírky Davida Chluma. To divákovi nabízí možnost velmi zajímavého srovnání estetiky reklamních sdělení kdysi a dnes. Třetí částí jsou fotografie Jiřího Salače juniora zachycující život Semil let devadesátých, takže již na vernisáži se pamětníci mohli zkusit najít. A konečně je jedna stěna věnovaná tvorbě návštěvníků. Slepou siluetu fronty domů si můžete zapráskat reklamou, jak budete chtít, a můžete pak posoudit výsledek.Další příklad, vlevo přebujelá inzerce řeznictví, vpravo butik, nebo spíš cukrárna?Cílem autorů výstavy přitom rozhodně nebylo původce vizuálního smogu nějak dehonestovat, ale prostě na problém upozornit a nabídnout pomocnou ruku. „Je dobré vidět pozadí. Když má živnostník dům, neznamená to, že může utrácet miliony za reklamu. Takže naší ambicí není lidi poučovat. Naší ambicí je směřovat lidi k tomu, aby se zamysleli, a my jim chceme být nápomocní třeba v tom, že je propojíme se studentem grafiky, designu a podobně. To je pro nás důležité. Výstava není cíl, výstava je začátek takové spolupráce,“ říká Adéla Kodoňová, předsedkyně spolku.Příklad řešení vizuálu řeznictví na náměstí.Řeznictví, detail.Proto se také Adéla hned zpočátku snažila všechny majitele kritizovaných reklam a nevhodných firemních štítů obejít. Vysvětluje: „Představit nás bylo nesmírně důležité, aby naše počínání nechápali jako útok, ale krok kladným směrem, nabídku pomoci. Například řeznictví na náměstí má shodou okolností v plánu změnit vizuál celého obchodu. Těším se na to a třeba za měsíc nebo dva budeme mít další srovnávací fotografii. Návštěvy byly užitečné i v tom, že jsme si vyslechli názory, proč se změny nedějí, proč živnostníci do kvalitnější reklamy nemohou investovat. Jedna věc je vyjádřit nesouhlas a druhá dotyčné subjekty podpořit.“Součástí výstavy nejsou jen fotografie a vizualizace, ale i různé artefakty a ukázkově naaranžovaná výloha ve stylu let šedesátých.Štěpán Flekna, autor vizualizací představujících možná řešení problému, dodává: „Cílem výstavy nebylo říci, že to takto musí být, tak chceme, aby to bylo. Chtěli jsme třeba ukázat, že tam nemusí být úplně všechno, méně je někdy více. Reklama samozřejmě k městu patří. Každý by do ní měl promítnout, co nabízí, kus své osobnosti. Myslím, že problém je opravdu ve vzdělání v estetické oblasti. Každému to je víceméně jedno. Je to prostě někoho jiného a není to moje věc. Také proto vznikla tato výstava.“Výstava obsahuje cenné srovnávací fotografie. Velký zájem budily nejen mezi pamětníky.Paradoxní je, že reklamy, které dnes Semily hyzdí, majitelům mnohdy kýžený marketingový efekt ani nepřinášejí. Štěpán Flekna to vidí jasně, pokračuje: „V první řadě by prezentace obchodů měla mít kvalitnější materiálové řešení a jednoduchost. V přemíře informací se ztrácí základní sdělení. Dost často by stačil vhodný font na fasádě. Dobře vybraný font může často reflektovat to, co se nabízí uvnitř. Nejpostiženější je asi náměstí, tam se to týká skoro každého domu, co má reklamu. Jednou ze světlých výjimek je Jitřenka.“ Vojta kolegu doplňuje: „Často jde i o celkový kontext, jeden dům sám o sobě nemusí vypadat ještě tak hrozně, ale když se sousedící provozovny začnou trumfovat, kdo toho má víc, tak je z toho nakonec jen jeden velký chaos.“Příklad dobového firemního štítu v ne právě dobrém stavu.Jak bylo řečeno úvodem, výstava obsahuje reprezentativní přehlídku záběrů historických a také záběry srovnávací. Některé staré fotografie prozrazují, že ačkoliv je vizuální smog termín novodobý, vyskytoval se i před sto lety. „Myslím, že to funguje tak, že to, co my dnes vnímáme jako hrozně hezké a malebné, tak ve své době mohlo být i předmětem pohoršení. Předpokládám, že i tehdy se lidé rozčilovali, jak si obchodník mohl pověsit na dům takový štít,“ říká historik muzea Tomáš Chvátal.Stylové dobové nápisy a fotografie ze sbírky Davida Chluma (osobně přítomen nejen na vernisáži, ale i na fotografii).Nicméně rozdíl oproti dnešní situaci tu je, Tomáš Chvátal pokračuje: „Ale myslím, že tehdy byli lidé mnohem více vychováváni esteticky. Když se podíváte, co bylo vyučováno v rámci kresby na měšťankách, tak to bylo něco, s čím by dnes měli problém i vysokoškoláci. Druhou věcí jsou možnosti. Tehdy si člověk nemohl oblepit dům reklamou, musel si objednat odborníka, vyučeného písmomalíře, protože to prostě neuměl. Vezměte si už jen ty tehdejší smaltové tabule! Když jsem si procházel výstavu, uvědomil jsem si, jak velkou roli dnes hraje desktop publishing. Máme to v počítači, každý si může vytisknout mega baner.“Vernisáž byla velmi slušně navštívená, je vidět, že Semiláci mají o své město zájem. Na levé straně hovořících stojí historik Chvátal.Z leva do prava: Tomáš Chvátal, David Chlum, Vojtěch Kousal, Adéla Kodoňová, Štěpán Flekna a Miroslav Šnaiberk.Město, když chce, není v ovlivňování veřejného prostoru vůbec bezbranné, tedy v makroměřítku určitě, a platí to i pro Semily. „Nejzásadnějším nástrojem je uzemní plán. Již léta máme městského architekta a snažíme se držet urbanismus ve vizích, které dávají do budoucna smysl. Máme i vymezené pásmo domů, které když chtějí nějakým zásadním způsobem změnit vizuál, tak pod patronátem autorizovaného architekta. Co se toho ostatního týká, snažíme se, aby město šlo péčí o své vlastní budovy ostatním příkladem,“ vysvětluje mi starostka Mlejnková.Starostka Semil Lena Mlejnková.Horší to je již v mikrokosmu ulic a městských zákoutí. Stav na výstavě hodně propíraného centrálního náměstí paní starostka komentuje takto: „Co se Riegrova náměstí týče, tak to na sobě nese nánosy doby a času, kdy město svůj vzhled nehlídalo jako dneska. Máme ale tři náměstí a všechna chceme postupně zkultivovat. Co se vývěsních štítů týče, vždycky balancujete mezi tím, že podnikatele chcete podporovat a ne je omezovat. Ano, město má i zde právní možnosti, jak reklamy omezit vyhláškou, ale to by byl krok zpátky. Spoléháme, že tam, kde zkultivujeme veřejný prostor, se postupně přidají i ostatní a místo si zvelebí i po této stránce.“Třetí část výstavy, fotografie z minulosti ne tak dávné od Jiřího Salače juniora.Na závěr přidávám ještě další důvod, proč výstavu navštívit. Ona totiž učí objevovat. Jak říká historik Tomáš Chvátal: „Pro mě tam je ještě jeden smysl názvu Vidět Semily. Vidět znamená dívat se kolem sebe. Můžeme chodit ulicemi a nic nevidět, ale když se zanoříme, uvidíme zajímavé věci. To mně přijde být na této výstavě skvělé, dívat se, co by šlo vylepšit a dívat se a objevovat. Nemusíme jezdit na druhý konec světa, abychom objevili něco hezkého, to můžeme dělat vždycky a všude. Je to o tom pohledu. Krajinu, přírodu chráníme v národních parcích, ale o své nejbližší okolí se nestaráme. Vždyť nemusí být zrovna státem uznanou památkou a staré sto let, ale tvoří naše prostředí, naši historii. Měli bychom k němu mít respekt a starat se o ně.“Pohled do výstavy s ukázkou jak vypadaly firemní štíty v době, kdy písmomalířství bylo respektovaným řemeslem.Text a foto Mad + Darka

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace