Novoročnímu koktejlu hejtmana Půty dominovala témata Anifilm, liberecký zámek a Křišťálové údolí

A dočkali jsme se hned v úvodu setkání, kdy hejtman potvrdil, že motivací bylo především to, že skvělý prostor uprostřed největšího města v kraji dlouhá léta čeká na smysluplné využití. V zápětí se svým typickým humorem a smyslem pro nadsázku prohlásil: "Můj první nápad, že by z toho bylo skvělé hejtmanství, mi úplně nevyšel. Mělo to malý problém, nedokázali jsme najít rozpočtově neutrální operaci, díky které by se to podařilo. Takže hejtmanství tady nebude. Jsem trochu zklamaný, protože ten nástup parkem po širokých schodech by byl pro návštěvy úchvatný..."Nápad uvedl na pravou míru slovy: "...ale přiznejme si, že veřejnost čeká od kraje a od samosprávy obecně něco jiného, než že bude kupovat podobné objekty a budovat si v nich honosná sídla. Ale k tomu, jak by se mohl kraj na této budově podílet, se v budoucnu ještě určitě dostaneme." Dostáváme se k jádru věci, Martin Půta vysvětluje: "Vloni se ve spolupráci s městem Liberec povedlo oslovit a pak přesvědčit pořadatele festivalu Anifilm, aby přesídlil (po osmnácti letech) z Třeboně do libereckého zámku s tím, že kromě festivalu by tu mohla během času vzniknout i nějaká trvalá expozice animovaného filmu. Pro město i pro kraj je důležité, aby zámek našel smysluplné uplatnění, a Anifilm je po dlouhé době první nápad, jak jeho potenciál využít a zároveň to neplatit úplně celé z veřejných peněz." A není to jen o festivalu, animace dnes živí spoustu lidí a firem například z herního byznysu. Martin Půta dodává: "My bychom to mohli provázat s našimi uměleckými školami, které kraj zřizuje a financuje." Připomínám, že Liberec bude žít filmem již od 5. do 10. května. Zámek se stane středobodem festivalu, vstupní branou pro hosty a návštěvníky a všechna tři křídla zaplní festivalový program. Ale Anifilm se představí i na dalších patnácti místech metropole severu. Martin Půta závěrem zdůraznil, že: "To, že se nějaké instituci daří, a já si myslím, že se Libereckému kraji daří, nezáleží až tak na té instituci, ale na lidech, kteří zde žijí, podnikají, vytvářejí nějaké hodnoty a kteří se zde cítí být doma. Každé území je na takových lidech založeno, proto chci poděkovat lidem, kteří jsou úspěšní. My jako samospráva spravujeme jen malou část věcí a dost často máme tendenci zapomínat, že to můžeme dělat jen díky tomu, že platíte daně z toho, co jste vymysleli a vytvořili. Takže toto berte jako poděkování za to, co děláte. A je to o setkávání lidí. Když se spolu dáte do řeči, třeba tu dnes i vznikne nějaký nápad, který budeme moci v roce 2020 zrealizovat." Úplnou tečku pak hejtman udělal již opět v odlehčenějším duchu: "Možná se tu mezi vámi najde nějaký mecenáš, který má volných nějakých zhruba 80 milionů, který by zámek koupil a městu dlouhodobě poskytnul. To by byl nejlepší závěr dnešního tvůrčího setkání. To berte všichni samozřejmě jako pokus o vtip a slibuji vám, že budete moci odejít i bez toho závazku." Nechal jsem se hejtmanovými slovy inspirovat a na téma získání a využití zámku z pohledu libereckého občana jsem se do řeči s libereckým primátorem. Liberečák Jaroslav Zámečník to vidí jednoznačně: "Za sebe bych si přál, aby byl ve vlastnictví Liberce nebo kraje nebo v nějakém spolupodílnictví, protože ta budova je krásná. Poslední rekonstrukci v roce 1990 (pozn.: za 300 milionů korun) ještě financoval Skloexport a dodnes to je vidět, zámek na tom zatím není až tak špatně, ale náklady na opravy budou se zhoršováním stavu narůstat." Jaroslav Zámečník zároveň bere nápad s mecenášem jako dobré východisko, když se svěřuje: "Já pořád čekám, že by se mohl třeba jeden z těch největších miliardářů, kteří pocházejí z Liberce, ozvat a pro svoje rodné město to udělat." Naši debatu sleduje senátor Jiří Vosecký. Přidává se a servítky si nebere, když dodává: "V rámci privatizace tu visely na účtech desítky miliard. Mělo by se zjistit, kam zmizely. Jen kdyby se vrátily tyto peníze, tak za ně by byl ten zámek zlatej. Doslova a do písmene a ještě by se mohla pozlatit radniční věž. Další věcí je, že tou privatizací se rozbil obchod, což byl největší hřebík do rakve českého sklářství, ale to by bylo již další téma." Sklo ale bylo tak trochu i dalším tématem pátečního koktejlu. Každý host dostal na odchodu "výslužku" v podobě velké papírové tašky. V ní byl kromě ročenky Libreckého kraje luxusní velkoformátový kalendář Křišťálového údolí, informační skládačka Křišťálového údolí a lahev tvarem i čirostí obsahu připomínající lahev pečlivě destilovaného vysokoprocentního alkoholu. Ve skutečnosti byla naplněná něčím mnohem cennějším, křišťálovou, nijak neupravovanou přírodní vodou z krkonošského pramene objeveného hrabětem Harrachem.

Na koktejl jsou zvány osobnosti Libereckéhokraje z nejrůznějších oblastí. Náhodně vybraným hostům, přesněji řečeno těm, kteří zrovna nebyli ponořeni do diskuse s někým jiným, jsem položil dvě anketní otázky a zde je výsledek. Pořadí respondentů je řazeno tak, jak mi odpovídali.OTÁZKA PRVNÍ: Když máte bez váhání uvést jméno jedné osobnosti Libereckého kraje (představte si, že s vámi někdo zatřese ve spaní), kdo to bude? 
Oskar Mužíček, ředitel Okresní hospodářské komory v Jablonci: Mám-li vyslovit jedno jméno, tak to bude architekt Hubáček, protože dal našemu kraji symbol Ještědu. Ale je to těžká otázka, myslím totiž, že ve všech oblastech, ať jde o byznys, umění, sport a tak dále, máme osobnosti nikoliv jen krajského, ale přinejmenším celostátního významu.
Pavel Kopřiva, ředitel SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově: Teď jsme v budově bývalého Skloexportu, tak mě jako první napadá René Roubíček, osobnost velkého skláře a českého skla ve světovém měřítku.
Jiří Miler, starosta Českého Dubu: Já řeknu Přemysl Sobotka.
Benjamin Mlýnek, vikář libereckého vikariátu Církve československé husitské: Mám tolik jmen, že bych nerad někoho pominul na úkor druhého, takže se nezlobte... dobrá, už to mám František Nevrlý. Já mám rád Jizerky, on o nich skvěle píše, tak on.
Josef Haisler, plukovník v.v. a majitel titulu Osobnost Libereckého kraje: Já bych se moc budit nenechal, ale popřál bych další úspěchy paní starostce Burešové v Doksech, které se povedlo dát do pořádku a otevřít zámek, a berte to i jako odpověď na druhou otázku, protože to se hned tak nevidí.
Břeněk Henke, předseda českolipské Obce legionářské: Já mám tip na člověka, kterého i chci navrhnout na titul Osobnost Libereckého kraje. Je to sbormistr cvikovského kostela Jenda Šafránek, protože vychoval spoustu hudebníků, zpěváků a zpěvaček.
Blanka Konvalinková, ředitelka Krajské vědecké knihovny: To myslíte v kladném smyslu? Tak to určitě pan hejtman.  
Eva Fielko, překladatelka a tlumočnice: Já jsem z akademické sféry, takže určitě oba rektoři, ten současný (Miroslav Brzezina) i minulý (Zdeněk Kůs).
Roman Kracík, ředitel severočeské agentury Kooperativy: Martin Půta.
Jiří Vosecký, senátor: Martin Půta.
Jaroslav Zámečník, primátor Liberce: Karel Hubáček.
Petr Novotný, spolumajitel firmy Ajeto: Martin Půta.
František Novosad, majitel sklárny a minipivovaru Novosad a syn Harrachov: Petr Novotný.
Jaroslav Švácha, jednatel firmy TGK - technika, sklo a umění: Petr Novotný.
Jiří Sameš, předseda Okresní agrární komory Liberec a Jablonec n. Nisou: Jmenoval bych Františka Horáka, bývalého ředitele svijanského pivovaru. 
František Lufinka, starosta Železného Brodu: Libenský - Brichtová, to jsou světově uznávaní skláři, kteří nás skvěle reprezentují.
Stanislav Doubrava, ředitel Naivního divadla Liberec: Martin Půta, nikoho jiného nemám. 
Martin Půta: Těch lidí je hrozně moc, ale z pohledu čistě osobního to je moje žena, protože není nikde vidět a vše od mě snáší z první ruky. OTÁZKA DRUHÁ: Blíží se krajské volby. Kdybyste měli jmenovat tu nejpodstatnější věc, která se současnému vedení Libereckého kraje povedla, co by to bylo? 
Oskar Mužíček, ředitel Okresní hospodářské komory v Jablonci: Máme funkční, ekonomicky stabilní Liberecký kraj s minimální nezaměstnaností.
Pavel Kopřiva, ředitel SUPŠ sklářské v Kamenickém Šenově: Já se mohu vyjádřit pouze ke školství a v tomto ohledu se kraji daří držet logickou strukturu škol. Že podporuje své umělecké školy a nemá tendence vyrábět takové ty spojeniny, které dříve vznikaly, a nebylo to moc dobré. 
Jiří Miler, starosta Českého Dubu: Hodně se povedlo dát dohromady stav krajských silnic a kraj dobře komunikuje s námi, se samosprávami.
Benjamin Mlýnek, vikář libereckého vikariátu Církve československé husitské: Myslím, že všeobecně se vše zvedlo. Například já často jezdím z Jablonce do Liberce a ta nová silnice, ta je skvělá. 
Břeněk Henke, předseda českolipské Obce legionářské: Jednoznačně to, že vedení Libereckého kraje není lhostejné vůči občanské veřejnosti, o čemž svědčí i to, že spolupracují se spolkama a s náma a podporují nás.
Blanka Konvalinková, ředitelka Krajské vědecké knihovny: Povedlo se narovnat vztahy mezi městem a krajem, které před tím nebyly nejlepší.
Eva Fielko, překladatelka a tlumočnice: Na poli mezinárodní spolupráce bych jednoznačně jmenovala spolupráci s kantonem St Galen, která je neskutečně přínosná pro obě strany. 
Roman Kracík, ředitel severočeské agentury Kooperativy: Jednoznačně projekt Křišťálové údolí a podpora cestovního ruchu ukázkama regionální výroby.
Jiří Vosecký, senátor: Povedlo se dát dohromady školství a poměrně velmi dobře silnice. Je vidět ta kontinuita, že nahoře sedí ti starostové, kteří se potýkali s problémy dole na obcích a tedy vědí, co mají dělat.
Jaroslav Zámečník, primátor Liberce: Opravy silnic a nalézání řešení autobusové dopravy.
Petr Novotný, spolumajitel firmy Ajeto: Já jsem zatížený na silnice a tam je to teď dobrý... a říkal jste, že kdyby mě někdo probudil o půlnoci, tak teď jsem se konečně probudil a říkám Křišťálové údolí, to by pro nás jako pro skláře mohlo mít do budoucna velký význam.
František Novosad, majitel sklárny a minipivovaru Novosad a syn Harrachov: Že se konečně děje něco kolem Bus Line, ale jen aby to dotáhli do konce.
Jaroslav Švácha, jednatel firmy TGK - technika, sklo a umění: Poklidné žití pod vedením Starostů, jsme poslední ostrov demokracie v této republice. A pak podpora IGS, pan hejtman pochopil, co IGS znamená nejen pro nás, ale pro kraj a stojí za náma a my stojíme za ním. 
Jiří Sameš, předseda Okresní agrární komory Liberec a Jablonec n. Nisou: Kraj funguje bez excesů a je dobrým místem pro žití.
František Lufinka, starosta Železného Brodu: Největší úspěch? Krajské vedení, ať chci, či nechci, mám pocit, že Liberecký kraj pod vedením Martina Půty vypadá dobře. V celku dobře hospodaří, snaží se rekonstruovat silnice a tak dále. 
Stanislav Doubrava, ředitel Naivního divadla Liberec: Křišťálové údolí a to, že se kraj bezvadně prezentuje i jinak. Když vidím turistické průvodce, jsem spokojený, že žiju v tomto kraji.
Martin Půta: Že na kraji, ač jsme z různých politických stran, dokážeme diskutovat a dohodnout se na tom, co kraj potřebuje. Třeba nemocnicí počínaje a Anifilmem konče.Text a foto Mad