O titul Evropské hlavní město kultury se po neúspěšné Žitavě chystá zabojovat Liberec, má šanci uspět?

Oč vlastně jde? Projekt má již mnohaletou tradici. Ještě jako Evropské město kultury byl představen na Radě Evropské unie 13. července 1985. Tehdy šlo o iniciativu Řecka, konkrétně jeho tehdejší ministryně kultury Meliny Mercouriové. Ideou bylo především sblížení evropských měst, představení jejich kulturní rozmanitosti, vyprovokování impulsů k jejich dalšímu rozvoji.Prvním nositelem titulu se staly, zaslouženě i symbolicky, Atény. Do roku 1999 pak tento titul každý rok získalo jedno město EU. Roku 2000 bylo se zlomem milénia inflačně jmenováno hned devět měst, a to již jako Evropské hlavní město kultury. Do oné devítky tehdy patřila i Praha. V dalších letech jsou již, až na výjimky, nominována města dvě, přičemž země, ze kterých se mohou hlásit kandidáti, se střídají na principu rotace. Na Česko tím pádem přichází řada v průměru jednou za 14 let. Druhým českým Evropským hlavním městem kultury se stala Plzeň v roce 2015. Třetí české Evropské hlavní město kultury 2028 bude vybráno na konci příštího roku a bude mít pak šest let na přípravu.Koncepce této možná nejvýznamější evropské kulturní myšlenky se časem poměrně výrazně měnila. Až do roku 2004 byla města volena na základě kulturní historie, naplánovaných akcích a schopnosti projekt podpořit finančními prostředky a infrastrukturou. V pozdějších letech je udělení titulu považováno spíše za podnět ke kulturnímu vývoji a změnám v daném městě. Velkou váhu při rozhodování poroty má i dlouhodobá udržitelnost investic do akce vložených. K další změně došlo roku 2014, kdy bylo rozhodnuto, že města nově nemusí být jen ze členských států EU, ale i ze zemí čekatelů a potencionálních zájemců o členství. Každé tři roky se o titul mohou ucházet i města ze zemí Evropského sdružení volného obchodu, které jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru.Úsilí o udělení titulu Evropské hlavní město kultury není výrazem žádného "eurohujerismu", ale opravdu účinným nástrojem, jak na město a na daný region upozornit a dále z toho těžit. Většina hlavních měst evropské kultury tvrdí, že z titulu po všech stránkách profitovala. Za příklad je dávaný třeba Liverpool, který do akce vložil 117 milionů liber a vygeneroval čistý zisk 800 milionů liber.Ale nemusíme chodit ani tak daleko, Košice, jmenované spolu s Marseille v roce 2013, uvádějí, že každé investované € přineslo 1,67 €. Úspěchem se chlubí i Plzeň, viz www.plzen2015.cz. Z obsáhlého výčtu plného superlativů jsem vybral dvě čísla za všechny, Plzeň v roce 2015 navštívilo 3,4 milionu turistů a obsazenost ubytovacích zařízení vyskočila o 30%.Stránky Plzně by ostatně měly být součástí povinné přípravy libereckého zastupitelstva před červnovým hlasováním. Kromě nesporných bonusů, které titul Plzni přinesl, velmi názorně dokládají, o jak velkou akci šlo nejen finančně, ale především manažersky a logisticky. Měl jsem možnost v Plzni pár dní a nocí :-) léta 2015 strávit a musím konstatovat, že něco tak velkého a velkolepého si v libereckých podmínkách, bohužel, neumím představit.Rizik si je zřejmě vědomo i vedení Liberce a chce jít vlastní cestou. Ivan Langr, náměstek primátora pro kulturu, školství, sociální věci a cestovní ruch, již na podzim 2019 prohlásil, že Liberec, na rozdíl od Plzně, v případě úspěšné kandidatury žádné nové kulturní stánky budovat nehodlá a chce se spolehnout na nápady provozovatelů existujících kulturních zařízení a na jejich aktivní účast na projektu.Za oficiální počátek úvah o kandidatuře Liberce na Evropské hlavní město kultury 2028 (www.kreativni-liberec.cz/cs) lze považovat právě podzim 2019, kdy se na říjnovém zastupitelstvu strhla hádka kvůli milionu korun na zadání analýzy, která by ukázala silné i slabé stránky kulturního života v Liberci a navrhla, jak ho zlepšit. Aby totiž mohl Liberec vůbec kandidovat, musí mít vytvořený dokument Strategie rozvoje kultury (www.kreativni-liberec.cz/cs/category/strategie/stranka/o-projektu) a finanční výbor města tehdy nedoporučil uvolnit onen jeden milion korun na jeho vytvoření.Zajímavé je, že se tehdy ozývala především opozice, která jinak s oblibou kritizuje kolalici za malou podporu kultury. Ještě možná zajímavější ale je, že ze dvanácti členů finančního výboru pro dotyčný milion hlasoval jediný člen, přičemž opozice měla ve výboru jen tři členy. Vedení města částku nakonec schválilo navzdory negativnímu doporučení výboru a Liberec se tedy přiřadí k Brnu, Olomouci, Pardubicím, Plzni, Uherskému Hradišti a Zlínu, šesti městům, která již Strategii rozvoje kultury mají viz www.kreativnicesko.cz.Liberecká analýza by měla být hotová do léta, aby na jejím základě mohli zastupitelé rozhodnout o dalším osudu případné liberecké přihlášky, což bylo v uplynulých dnech často nepřesně medializováno jako finální rozhodnutí, což není úplně přesné. Současné vedení rozhodne o podání přihlášky, to ještě není až tak kritický krok. Vlastně půjde "jen" o to, zda dát novému zastupitelstvu příležitost účastnit se. Teprve vedení radnice zvolené v dalším volebním období (2022 - 2026) bude rozhodovat, zda přihlášku ponechat a pokračovat v kandidatuře, nebo tu odvahu mít nebude a couvne. I když Liberec třeba nakonec kandidovat nebude nebo nebude vybrán, strategická rozvojová studie na zmar nepřijde, Liberec opravdu potřebuje dodat nové impulsy, směr a další perspektivu svým poměrně roztříštěným aktivitám na kulturním poli.S prací na strategickém dokumentu souvisí asi nejpozoruhodnější výstup úvodem zmíněné rozpačité tiskové konference, na které byl teatrálně představen mluvčí kampaně Thespian. Markéta Sabáčková, vedoucí libereckého odboru cestovního ruchu, kultury a sportu, přítomné novináře sice ujistila, že práce jsou v plném proudu, ale informovala jen o jediném dosavadním výsledků šetření. Tím je zjištění, že v Liberci může v kulturních a kreativních odvětvích působit až 5000 subjektů, přičemž se předpokládá, že po očištění hrubých dat jich zbydou asi tři tisíce, což je, alespoň podle mě, silně nadsazené číslo, například Plzeň takových subjektů uvádí 1056, tedy třetinu, příčemž má o dvě třetiny více obyvatel než Liberec.Takzvaných rozhodujících subjektů (divadla, kina, galerie, muzea, ZOO, umělecké školy, sportovní kluby...), které jsou již nyní oslovovány v rámci tvorby strategického dokumentu, má přitom Liberec padesát až šedesát. Rovněž toto číslo pro mě jako laika představuje tak trochu záhadu, protože se k němu při nejlepší vůli nejsem schopen dopočítat. I jinak byla tisková konference na nová fakta i přítomné reprezentanty města poměrně chudá.Za homo sapiens se jí kromě Sabáčkové účastnil vlastně jen primátor Jaroslav Zámečník a liberecká tisková mluvčí Jana Kodymová. Zdánlivě chyběl Ivan Langr, mající kampaň 2028^Liberec přímo ve své gesci. Ve skutečnosti ze zákulisí ovládal Thespiana a jeho ústy odpovídal na otázky, což některým účastníkům tiskové konference, včetně mě, uniklo. Nepřišel ani Ondřej Zámiš, autor vizuálu a stránek kampaně (a loga Liberce). A nedostavil se ani jeden z dosud jmenované šestice ambasadorů kampaně 2028^Liberec. Škoda, určitě by bylo o čem mluvit. Mimochodem, ambasadorů má být tucet a zbylá jména budou oznámena v květnu, přičemž ambasadorem z lidu se můžete stát i vy, podmínky naleznete na www.liberec.cz.Liberec není prvním městem v našem příhraničním  regionu, které se o zisk titulu snaží. Žitava se titul Evropské hlavní město kultury pokoušela získat pro rok 2025, přičemž do svého projektu hodlala zapojit celé Trojzemí, zejména Liberec a polský Zhořelec. Po všech stránkách náročný záměr si vedení města dokonce nechalo schválit obyvateli v referendu spojeném s eurovolbami. Referenda se účastnilo 56,7% oprávněných voličů a z nich pro kandidaturu hlasovaly skoro tři čtvrtiny, což dalo radnici velmi silný mandát v přípravách pokračovat. Konec ambicioznímu snu udělal prosinec 2019, kdy Žitava nepostoupila ani do užšího výběru kandidátů.Žitavská prohra může pro Liberec znamenat přinejmenším dvě pozitivní zprávy. Nevybrání Žitavy možná zvýšilo šanci, že volba do Trojzemí padne tentokrát. Liberec v rámci svých úvah o kandidatuře již oslovil třicítku sídel v českém, německém a polském pohraničí s nabídkou spoluúčasti na kulturním programu a rovněž hodlá využít nabídky cenného know-how, které při svém pokusu získala Žitava. Druhým důvodem k opatrnému optimismu je fakt, že v boji o titul Evropské hlavní město kultury kromě Žitavy neuspěla ani taková esa jako Norimberk a Hannover, a největším překvapením bylo vyřazení favorizovaných Drážďan. Právo nést titul Evropské hlavní město kultury 2025 nakonec získal Chemnitz (Saská Kamenice). Z toho plyne, že Liberec není z bojů předem diskvalifikován jen proto, že o přihlášce uvažuje nebo na ní již pracuje například Brno, České Budějovice a Broumov.Hodnotící komise totiž nezohledňuje jen evropský rozměr místa a rozmanitost nabídky. Zejména zkoumá, do jaké míry je projekt být hlavním evropským městem kultury součástí dlouhodobé strategie s vlivem na místní ekonomický, kulturní a sociální rozvoj s důrazem na to, jak investice do akce vložené přispějí k dlouhodobému udržitelnému rozvoji. Uvidíme, jak Liberec dopadne. Tedy jestli se vůbec přihlásí a přihláška neskončí oznámením Fatal error, kterým vrcholí rádoby vtipné selfpromo Thespiana, stáhnutelné na www.liberec.cz/cz. Chce-li se Liberec o titul opravdu porvat, je toto video hned prvním krokem mimo ring. Pakliže by byl Liberec vybrán, bude za šest let srovnáván s vítězným městem zastupujícím Francii. Vzhledem k tomu, co nabízejí francouzská města, bylo by krásné slyšet verdikt "Liberec je lepší!"Text a foto Mad (kromě fotografií z Plzně 2015, které pořídil Miroslav Chaloupka)