Ohlédnutí za jabloneckou Křehkou krásou 2020, výstavou v mnoha ohledech z dosavadních devíti ročníků možná nejmimořádnější

Pavel Kopáček, předseda pořádajícího Svazu výrobců skla a bižuterie (SVSB), dokonce o této největší přehlídce českého skla a bižuterie prohlásil, že: „Letos je to největší výstava v Evropě a to bez jakýchkoliv diskusí, protože všechny ostatní akce byly zrušené." Přetrvávající nejistotu v oboru výstavnictví ilustruje Pavel Kopáček na příkladu z Německa: "V poslední době se i mluví o velmi složité situaci ve Frankfurtu, což je sklářská nosná výstava. Někteří výrobci tam kvůli nasazeným restriktivním podmínkám ani nechtějí vystavovat, protože například vydezinfikovat expozici velké sklářské firmy přes noc v podstatě nejde.“ 
I v Jablonci dva a půl měsíce probíhaly diskuse, zda akci uspořádat, či nikoliv. Nakonec bylo rozhodnuto kladně zejména proto, že výrobci se se svými klienty vlastně pořádně neviděli od 12. března. A okamžitá reakce výrobců a prodejců potvrdila velký hlad po tomto kontaktu. Pečlivě bylo zváženo, jak vše bezpečně a podle současných pravidel provést. Ještě těsně před otevřením byla situace diskutovaná s Libereckým krajem a s Krajskou hygienickou stanicí. Byl zaveden systém čtyř sektorů. Sektory A, B a C bylo Eurocentrum, jeho výstavní část a Muzeum skla a bižuterie. Zde bylo nařízeno nosit roušky a hlídalo se, aby počet návštěvníků v jeden okamžik nepřekročil pět set. Sektorem D se rozuměl otevřený prostor s amfiteátrem, kde roušky zavedeny nebyly a ani se nehlídala tisícovka maximálně povoleného počtu lidí, protože bylo celkem zřejmé, že taková situace nehrozí. Pro srovnání, loňský ročník navštívilo za celé čtyři dny dvanáct tisíc návštěvníků. V praxi se nařízení realizovala tak, že sektory A, B a C měly jen jeden vchod a jeden východ. U nich stály hostesky s počítadly. Jak to funguje, mi vysvětlila paní Hana Semelková ze SVSB: „Když hostesky u vchodu napočítají pět set, zavolají mě, já zajdu k východu a podle čísla, které ukazuje počítadlo tam, povolím vstup pro tomu odpovídající počet osob.“ Zorganizovat i tento poněkud dřevařský způsob evidence pohybu návštěvníků byl přitom oříšek: „Sehnat počítadla v této zemi je velmi složité, sehnali jsme čtyři a potřebovali jich šest, takže v muzeu se počty návštěvníků měří kamínky,“ potvrzuje Pavel Kopáček. Jako perličku přidává předseda svazu starosti se zajištěním lahví dezinfekce pro všechny vystavovatele a pavilony: „Díky Libereckému kraji jsme si vytvořili vlastní značku antikovidové dezinfekce, kterou dostal každý stánek. Jestli si ale myslíte, že takovouto čirou lahev a rozprašovadlo prostě a jednoduše koupíte, jste na omylu. Rozprašovadla se vyrábějí v Číně a jsou vyprodaná. My to nakonec v potřebném množství sehnali od jedné polské firmy působící v České republice.“ A když už jsme u covidových bizarností, přidávám jednu navrch, v Muzeu skla a bižuterie se roušky podle současných nařízení nosit nemusí, ale v okamžiku, kdy se muzeum stalo součástí akce, tato povinnost začala platit a i zde se počítali návštěvníci. 

Když jsem ve čtvrtek ráno jel do Jablonce na slavnostní zahájení, zachytil jsem na Radiožurnálu rozhovor s prodejkyní umělecké keramiky, která byla zoufalá z toho, že navzdory tomu, že turistická sezona je v plném proudu a lidí kolem krámku chodí v zástupech, její tržby se pohybují v jednotkách procent loňské sezóny, protože Češi za suvenýry neutrácejí. Tuším, že to bude platit i pro sklo a bižuterii.Na výstavě jsem si to jen potvrdil. Všude byla cítit určitá nervozita a málokdo chtěl zveřejňovat čísla, málokdo se dopouštěl prognóz. Například Michaela Möllerová, majitelka firmy Misamo, které se povedlo s originální autorskou bižuterií proniknout na zahraniční výstavy a trhy, říká na rovinu: „Je to nic moc, obchody nejsou. Teď jsem si natvrdo uvědomila, že naše skleněné šperky, které dodáváme do obchodů v turisticky zajímavých místech velkých měst (Praha, Vídeň...), kupují převážně cizinci a ti teď nejezdí, takže u mě ten pokles je opravdu markantní.“ Do budoucna mírně optimističtější je Jana Kotůlková z JK3bijoux, která mě zaujala neuvěřitelně nízkými cenami, za které nabízela starší autorskou bižuterii z přehlídek: „Naše výroba je zaměřená na zahraničí, tak tam se, bohužel, zatím nedaří. V tuzemsku to je lepší. Ale doufám, že se to do konce roku ještě zvedne. Toto je naše první výstava po rozvolnění, ale máme do konce roku naplánovano dalších asi šest akcí, tak uvidíme.“ V tomto pesimistickém kontextu překvapivou informaci zveřejnil na tiskové konferenci Pavel Kopáček, když prohlásil, že svazová prodejna Palace Plus měla v červenci absolutně rekordní tržbu, přičemž cílovými návštěvníky byly zejména rodiny s dětmi a návštěvníci Jizerských hor. Místní tedy nikoliv.Květa Vinklátová, krajská radní přes kulturu, památkovou péči a cestovní ruch, si při hodnocení situace nebere servítky, zvláště tvrdě kritizuje jeden z vládních nápadů jak pomoci: „Teď jsme velmi znepokojeni tím, že vláda hodlá vynaložit dvě miliardy korun na marketing cestovního ruchu směrem k médiím. Jsme si jisti, že kdyby se tyto prostředky rozprostřely do infrastruktury, bude to mít mnohem větší efekt. Například co se týče Křišťálového údolí, tam jsme chtěli budovat návštěvnická centra, což se, jestli přijde nějaký větší ekonomický propad, na nějakou dobu zcela jistě zastaví nebo omezí. Takže kdyby vláda chtěla jednat efektivně, tak prostředky vloží do budování infrastruktury cestovního ruchu. A na rovinu říkám, že si myslím, že ta motivace (pozn.: jak je to teď zamýšleno) není v pomoci cestovnímu ruchu.“ Pavel Kopáček toto mírní optimističtější informací: „U nás se pohnuly ledy, v září má jablonecké zastupitelstvo projednávat koncept návštěvnického centra Crystal Valley. Již existuje poradní tým a základní koncept. Neprozradím tajemství, když řeknu, že návštěvnické centrum má být zde v areálu v bývalé výstavní části. Také má dojít k velké změně v informačním centru.“ Již méně optimistickou zprávou z tohoto soudku je, že o rodinnou vstupenku do Křišťálového údolí zatím není takový zájem, jaký si tvůrci projektu slibovali. Navzdory prvotním pozitivním reakcím na sociálních sítích se zatím prodalo jen pár desítek těchto finančně výhodných návštěvnických pasů. Květa Vinklátová připouští, že bude třeba změnit strategii a vytvořit balíčky nabízející více druhů atrakcí, nejlépe v kombinaci s hromadnou dopravou. Ale to se již bavíme o příští sezóně.Hlavní partneři, bez kterých by se Křehká krása nemohla konat, jsou CzechTourism a Liberecký kraj. Nemalou měrou přispěl i Jablonec, a to výhodným pronájmem Eurocentra. K tomu krajská radní Květa Vinklátová říká: „Ono to vypadá, jako že se nic neděje, ale ono se děje velmi, skláři ani bižuterníci na tom nejsou dobře. My můžeme pomáhat marketingově a snažíme se o to. Výstava je jedna z klíčových akcí Křišťálového údolí. Jaký dopad tato etapa bude mít, to teprve uvidíme. Ale jsem nenapravitelný optimista a říkám si, že skláři a výrobci bižuterie tady již přežili úplně neuvěřitelné situace. Tak snad přežijí i toto.“Za to, že jsem z výstavy nakonec odešel mírně optimisticky naladěn ale nemůže ani pan Kopáček ani paní Vinklátová, ale evidentně spokojený Daniel Rezek, majitel minipivovaru Rezek, pečující na výstavě o pitný režim návštěvníků. Na otázku, jak se jeho byznysu dotkla koronavirová krize, mi odpověděl: „V současné době náš pivovar nestačí vařit pivo a bylo tomu tak i v době koronavirové krize. Skutečně, v době nejtužších opatření jsme museli navýšit produkci. Já mám velkou radost, že nás lidé  takto podpořili. Nevím, jestli jsem jedna z mála světlých výjimek, ale po pěti letech fungování našeho pivovaru jsem si uvědomil, že lidi chtějí, abychom tady byli a fungovali.“ Tak to snad bude platit i pro tu křehkou krásu. Jinak nám nezbyde než chodit obdivovat to, co umíme, jen do muzea.Text a foto Mad